simons holandsko

Holandsko v pohybu

Západní partajní demokracie prochází krizí, která v dnešní systémové mocenské konfiguraci nemá řešení. K posunu směrem k demokracii by mohlo dojít implementací prvků přímé demokracie, ovšem tu mocní v západních zemích nikdy nedovolí. Krize politických partají a celého západního politického systému se často dává do souvislosti s krizí nebo přímo neexistencí duchovních elit, které by měly legitimitu vládnout. Emancipace moderního člověka je nesena jinými zdroji než je aktivita politických stran. Politická strana je fundována na úzkém  partikulárním egoismu sociální skupiny, v minulosti partajní elity byly do té míry elitními, že měly kapacitu překonat egoismus vlastní strany a identifikovat se s univerzálními společenskými cíli. V západním světě to přestalo platit, univerzálním cílem dnešní doby mohou být prvky být přímé demokracie, kterou západní unifikované elity klasifikují jako populistickou nebo fašistickou variantu. Přímá demokracie není populistické politické heslo, je to reálná možnost, jak přiblížit politické rozhodování k lidu a včlenit sílu a vitalitu lidové intuice do rozhodovacích principů, které se dnes vyprázdnily. Jde též o obrovský aplikační problém, jak technicky zabezpečit lidovou účast v rozhodování na všech úrovních a na druhé straně odfiltrovat politickou demagogii.            Holandská verze budoucnosti není moc přitažlivá, spíš se dá mluvit o vítězství nejhorších skupinových egoismů než o něčem univerzálnějším.   Floris Vermeulen a Laure Michon v článku v holandském De Helling, který převzal Green European Journal, vidí příčinu selhání tradičních stran v nedostatečné inkluzi společenských menšin, argumentují růstem popularity nových stran, které mají hlavním bodem programu práva menšin, anti-rasismus a diverzitu, tyto strany přitahují nejen voliče z imigrace, ale i etnické Holanďany. Dvě malé strany vedené imigranty, DENK a BIJ1, získaly v letošních volbách místa v parlamentu. Nová etablující se strana NIDA  kombinuje levicové i konzervativní programové body v islámské inspirací. BIJ1 bojuje za radikální rovnost, strana DENK má silnou podporu u lidí s kořeny v Maroku nebo Turecku, tyto strany mají vazby na holandskou verzi Black Lives Matter a muslimské zájmové skupiny. Hlavními programovými body těchto stran jsou welfare, diverzita a inkluze. Podle autorů článku tradiční levicové strany  mají v programech anti-rasismus a boj s diskriminací, ale inkluze, včetně možností religiózní edukace, musí být ještě radikálnější a rychlejší.
        Modelka, tanečnice a moderátorka TV, černoška Sylvana Simons, založila v roce 2016 feministickou a radikální politickou stranu BIJ1, v jarních volbách byla zvolena členskou dolní sněmovny. Na prvních místech stranické kandidátky najdeme pět černých, tři z nich ženy, handicapovanou muslimku, transsexuálku, sexem se živící ženu, muslimku z Indonésie atd. Moderováním vytrénovaná Simonsová loni získala popularitu když v TV kritizovala pandemickou vládní politiku. Politickým kingmakerem západní demokracie jsou televizní kanály, které rozhodují o přípustném a nepřípustném názoru, do parlamentu jsou schopny prosadit místní sexuální zařízení, pokud mediální lídři naznají že je to dobré. Simonsová a podobní jsou extrémně zajímaví pro dnešní elitu, k níž moderátorky počasí a reklamy též patří, dobře se orientují v prostoru před kamerou, ví kam se podívat a na koho mrknout. Simons v hovoru a americkými novinami Conversationalist říká, že se nenechala nakazit formálním vzděláním a nemařila tím čas. Čerpala poznání z prací profesorky Glorie Wekker o genderu a holandském rasismu, který nazývá Bílá nevinnost, za ní se podle Simonsové skrývá 500 let koloniálního a rasového vykořisťování. Vstup do parlamentu oslavila Simmonsová tradičním afro-surinamským obřadem na náměstí blízko parlamentu, kněžky obětovaly bohům a předkům, prosily za moudrost a sílu pro Simonsovu. V amerických pokrokových novinách velmi oceňují zvolení Simonsové do parlamentu, podle novin to bylo na druhé straně doprovázeno úspěchem fašistických stran, které se též dostaly do holandského parlamentu. Pozitivním jevem je podle novin celkový posun holandského politického spektra k hodnotám, s kterými se ztotožňuje Simonsová.