OSN každoročně vydává pořadí šťastných zemí. Letos, stejně jako loni, vyhrálo Finsko, v první pětce nejšťastnějších skončilo Irsko, Švýcarsko, Dánsko a Holandsko. Záchvaty štěstí u finské populace nejspíš pramení z faktu, že na rozdíl od sousedního Švédska, které je v imigračním rozkladu a kde se domorodá populace chvěje strachy před miliony imigrovaných muslimů a před dalšími perverzitami, s kterými přijde jejich vláda, Finsko nic takového zatím nepostihlo. Jejich velké štěstí se dá tímto vysvětlit, jiný důvod tu být nemůže. Nicméně finský filozof Esa Saarinen to zdůvodňuje tím, že Finové jsou spokojení s tím co jsou. V Česku je to trochu jinak, Čech je šťastný tím, co má, protože nás televize přesvědčila, že se musí srovnávat s tím, co jsme měli před čtyřiceti lety a nebrat v potaz přirozenou evoluci, máme tedy všichni víc (dovezeného)konzumu, jsme konsenkventně šťastnější a hodilo to 16. místo, ovšem nenahradí to inherentnější principy štěstí, kterými kdysi oplývala země strdí a mléka, které navíc sama produkovala. Christopher Lasch píše, že pravé štěstí člověka západní civilizace nepřichází z činnosti pro vlastní kariéru a obohacení, ale z práce pro komunitu, což konečně i čeští velcí taky učili, ale z televize též víme, že je to dnes anticool.
Sumarizovaný index štěstí vypracovaly americké univerzity a globalistické agentury, které hodnocené země znají tak maximálně z rekreačních pobytů na pláži nebo pětihvězdičkových hotelů hlavních měst. Helsinky jsou u amerických lepších CK velmi atraktivní. Štěstí se v těchto konceptech chápe jako zhmotnění slasti a ta je ve všech globalistických konceptech podmíněna produktem na hlavu, odtud plyne, že v jižní Americe půjde štěstí dolů a poroste v jihovýchodní Asii. Index má zohledňovat šest kategorií: produkt na hlavu, sociální welfare, věk dožití, velkorysost ve společnosti, svobodu a korupci. Nakonec se všechny kategorie dají koncentrovat do kategorie HDP na hlavu, Holandsko má tak vysoký produkt, že korupce, která zde může být vyšší než v africké zemi, jde mimo chápání společnosti. Např. konsorcium firem zemí Beneluxu vyhrálo před pár lety megamiliardovou zakázku na statistický systém Evropské unie, po dvou letech se odkrylo, že to bylo dík obrovské korupci, konsorcium dostalo pokutu, ale zpracovává statistiky EU dodnes a šťastná EU populace rychle zapomněla. Evropa je jasně nejšťastnějším kontinentem, má v první desítce devět zemí, Evropanův pocit štěstí se odvíjí z materiálního standardu, ten ovšem nevydrží věčně a pak přijde tvrdý pocitový pád. Švédsko je šesté v pořadí, ale zde už zvrátí jakoukoliv objektivitu posuzování miliony imigrantů, kteří se zde cítí super šťastně a zastrašená švédská populace, která ví, že nebýt šťastný v tomto pekle, je rasistické. Imigrací rozklížená Francii se už v tomto indexu nedá považovat za šťastnou, skončila 20. O smysluplnosti indexu vypovídá chorvatský posun z předloňského 79. místa na 24., též Čína radikální posun, z 94. pozice na 19. Číňan je patriot, jeho štěstí roste se silou jeho země, u Chorvata to není jasné. V nešťastném pásmu úplně dole skončily Zimbabwe, Tanzánie, Afghánistán, Jordánsko.
Americká média hojně index komentovala a předháněla se v odhalování důvodů skandinávského štěstí. Má tam panovat kvalitní vnitřní stav člověka, harmonie, přátelské vazby k okolí a další spekulace, jaká harmonie, když ve Švédsku došlo v posledních letech k astronomickému počtu znásilnění, židovská populace musela Malmo úplně opustit apod. Jednoduše HDP per capita si vynutí automaticky štěstí v tomto indexu. Globalistické pohledy na štěstí měří fikci hmotné slasti v člověku, nestřetá se to s širší lidskou psychologií. Pohled na štěstí od novelistky Sylvie Plath: „Mé plíce usurpuje reliéf okolní krajiny – kopce, vzduch, stromy, lidé, myšlenky..“. Broch napsal už před válkou, pokud necítíte maximální štěstí za dědinou na pařezu, nikde ho nenajdete. To dělá šťastným. Psychologických definic štěstí je celá řada, ale i to může být zavádějící, jiné štěstí odpovídá jiné kultuře. Definice může být založena na vztazích k nejbližšímu okolí, na zohlednění metafyzických nároků na člověka, na externalizaci sebe sama v aktivitě, nebo jednoduše z pocitu každodenně se opakující dobré chvíle v kavárně u kafe a cigarety. Na západě se pojem štěstí čím dál víc redukuje do rozměru osobního hmotného úspěchu, navíc to ztratilo i jakoukoliv estetiku. Štěstí, jak se chápe v termínu anglického happiness, znamená dobré pořízení, latinské jazyky vychází z termínu felicitas, což ve starém Římě bylo něco komplexnějšího než pouhé dobré pořízení, znamenalo to úrodu, plodnost v rodině, blahobyt v komunitě atd.
Americká média hojně index komentovala a předháněla se v odhalování důvodů skandinávského štěstí. Má tam panovat kvalitní vnitřní stav člověka, harmonie, přátelské vazby k okolí a další spekulace, jaká harmonie, když ve Švédsku došlo v posledních letech k astronomickému počtu znásilnění, židovská populace musela Malmo úplně opustit apod. Jednoduše HDP per capita si vynutí automaticky štěstí v tomto indexu. Globalistické pohledy na štěstí měří fikci hmotné slasti v člověku, nestřetá se to s širší lidskou psychologií. Pohled na štěstí od novelistky Sylvie Plath: „Mé plíce usurpuje reliéf okolní krajiny – kopce, vzduch, stromy, lidé, myšlenky..“. Broch napsal už před válkou, pokud necítíte maximální štěstí za dědinou na pařezu, nikde ho nenajdete. To dělá šťastným. Psychologických definic štěstí je celá řada, ale i to může být zavádějící, jiné štěstí odpovídá jiné kultuře. Definice může být založena na vztazích k nejbližšímu okolí, na zohlednění metafyzických nároků na člověka, na externalizaci sebe sama v aktivitě, nebo jednoduše z pocitu každodenně se opakující dobré chvíle v kavárně u kafe a cigarety. Na západě se pojem štěstí čím dál víc redukuje do rozměru osobního hmotného úspěchu, navíc to ztratilo i jakoukoliv estetiku. Štěstí, jak se chápe v termínu anglického happiness, znamená dobré pořízení, latinské jazyky vychází z termínu felicitas, což ve starém Římě bylo něco komplexnějšího než pouhé dobré pořízení, znamenalo to úrodu, plodnost v rodině, blahobyt v komunitě atd.
Žádné komentáře:
Okomentovat