platon dobro krasa

Výbuchy dobra a stabilita důchodového systému

Od Platona se má za to, že krása a dobro mají k sobě blízko, v Evropské unii v trochu ušmudlané verzi se dokazuje, že krásu penzijního systému zachrání imigrační dobro. Tu a tam nějaký podnikatel nebo asociace podnikatelů předvídají, že česká ekonomika se bez imigrantů brzo zhroutí, když to nebude tak brzo, tak nebude na důchody, další argument např. chebská podnikatelka tvrdila, že nedostatek pracovní síly ji brzdí v ekonomické expanzi výroby něčeho jako jsou moderní pasti na myši, jeden podnikatel by s imigrovanou pracovní silou nabouchal víc cédéček apod. Česká populace má uvěřit, že s pologramotnými helfry by ekonomika rostla k nerudovským kosmickým zítřkům. Celá  tato logika je nevýznamnou, ale podpůrnou větví širší logiky, která má za cíl, když na přímo vynulovat, tak znevýznamnit evropskou populaci, a hlavně ji uvěznit v pavučině propagandistických debilit. Naštěstí stojíme stále na okraji těchto kampaní.

         V Německu dokonce pokud politická partaj přímo netvrdí, že imigrace zachrání penze, automaticky je deklasovaná jako extrémně pravicová. Minulý týden místopředseda parlamentní frakce svobodných demokratů v Bundestagu tvrdil, že pro záchranu penzí se potřebuje každoročně půl milionu imigrantů, ale i tak na něj může padnout podezření z pravicového extrémismu, pokrokoví požadují už nejméně milion imigrantů ročně. Ve Francii se poslední dobou v režimních médiích zintenzívnila propaganda na toto téma. V zemi jsou miliony lidí bez práce, velké procento z nich jsou mladí a dlouhodobě nezaměstnaní, každý rok tam dorazí půl milionu imigrantů, kteří málo co umí a režimní média a mocní spustí podobnou kampaň. Propaganda tohoto typu je však smysluplná, jak je vidět z dezorientace Francouze u volební urny nebo jak vyplývá z hovorů s náhodnými Francouzi, jsou schopni absurdně vinit z problémů země Marine le Penovou, která nikdy nevládla. Nejsou spokojeni se systémem, ale volí pořád dokola tatáž individua a partaje. Kampaně o ekonomické nezbytnosti masové imigrace pro záchranu evropských ekonomik mají vazbu na tzv. „zelenou knihu o stárnutí“, kterou vydala Evropská Komise v lednu letošního roku, samozřejmě nic jiného se v tomto prameni nedá očekávat než bigotní tvrzení o nezbytnosti masové imigrace. Do kampaně se zapojilo politické monstrum a občasný Macronův ministr Francois Bayrou, který je věčným dědicem ultraliberála Giscarda d’Estaing, jehož stranu dovedl do politického kómatu. Bayrou volá po paktu pro demografii, údajně, aby se zachránil francouzský sociální model, samozřejmě jeho úvahy vrcholí „přínosem imigrace ke zlepšení vztahu aktivní zaměstnanci-důchodci a k pozvednutí finanční kapacity systému“, tvrdí v pseudoekonomickém exkursu tento věčný francouzský politik, jinak profesor francouzštiny.
       Francouzská centrální média se opřela o informaci  z amerického think-tanku „Center for Global Development“, vrcholný intelektuální náhled blízký chebské podnikatelce v odvětví pasti na myši: „V situaci, kdy se Evropě nedostává pracovní síla, se musí Evropa podle našich studií opřít o masovější imigraci“, think-tank to vypočítal na 95 milionů imigrantů v roce 2050, jinak se stane něco hrozného! Hrozné na tom je, že jedním z hlavních sponzorů amerického think-tanku je právě Evropská Komise, uvádí to francouzský server vysoké kvality Ojim. Do proimigračních kampaní vždycky přizvou mainstreamová média Mitterandova a dnes Macronova poradce a imigračního fanatika Jacques Attaliho, podle Attaliho imigranti pozvednou ve Francii povolání, pro která dnes v zemi neexistují kompetentní osoby, po Attaliho frázích obtížně zadržují smích i režimní televizní wipky.