Za pár měsíců nový prezident
V dubnu příštího roku se volí francouzský prezident a teoreticky je tu šance, že přijde někdo, kdo rozsekne uzel evropskounijních nesmyslů. Dobrá k této akci by stále byla Marine le Penová (MLP), i když Jean-Marii (le Pen) říká, že dezertovala. Před pěti lety na konferenci strany Jean-Marie prohlásil, když se zapřením akceptoval architekta tehdejšího úspěchu strany Floriana Philippot, že když jde strana nahoru, přidají se i lidé, kteří mají kapacitu vládnout. Tenkrát se zdálo, že už nic nestojí v cestě na politický vrchol. Nepotvrdilo se to, le Penová vyškrtla ze strany Floriana Philippot a spíš než schopní, přišli schopní kariéristé, kterým ani nejde o zodpovědnost za stát. Dobrou funkcí pro stranického kariéristu je i předseda frakce strany v regionálním shromáždění nebo poslanec.
MLP dostává v průzkumech vysoké procento, ale neúspěch strany v regionálních volbách tyto průzkumy zpochybnil, komentátoři pravicových médií analyzují neúspěch jako propad atraktivity programové nabídky strany Marine le Penové Rassemblement National (RN). Jiní jako limity normalizační strategie směrem k režimnímu mainstreamu, kterou MLP prosazuje. Jak narůstá míra akceptovatelnosti MLP mainstreamovými médii, klesá voličské procento. Všechny varianty analýz se shodnou na tom, že MLP nemůže překročit bariéru, která ji dělí od vládnutí, jak se např. ukázalo v regionálních volbách v Provenci, kde se proti RN spojili všichni od trockistů až po tradiční pravici. Pouze menší část elektorátu RN tvoří automatičtí sympatizanti, velké procento jsou lidé vyjadřující hlasem protest proti režimu nebo přání opravdové alternativy a tito už nejsou normalizačním programem MLP moc motivováni. Velkým problémem strany je nečitelnost programu, kde volič velmi obtížně hledá alternativní body. Komentáře mluví o mainstreamizaci RN, která vede nutně ke ztrátě lidového segmentu voličů, lidové vrstvy tvořily hlavní část volební podpory strany. Kompatibilita s politickou korektností nedá dobrý výsledek. MLP se během prezidentské kampaně vzdá předsednictví RN, na sjezdu si v neděli nechala schválit prozatímního stranického prezidenta, je jím velmi mladý a působivý Bardella, ale MLP nehraje vabank, což by mohl volič ocenit, po pravděpodobně prohraných volbách se automaticky vrátí do stranické funkce.
První kolo prezidentských voleb se koná 8. dubna a nejhorším z možného by bylo opakování již viděného před pěti lety: MLP a Macron. Odhaduje se, že sumárně má celá levice včetně zelených 30% podporu, vítězství pravých by mělo být jasné, ale není to tak. Již v roce 2017 doba favorizovala pravici, MLP vítězila stejně jako dnes v průzkumech a nakonec to bylo hubených 33%. Situace byla tenkrát pro režim velmi znepokojující, Fillonova popularita rostla, poté co přišel se skutečným pravicovým programem i rétorikou. Navíc bylo nebezpečí, že usiluje o spolupráci s Ruskem. Globalistická mašina se dala do pohybu, nejdřív vyzdvihla málo známého Macrona, celá finanční oligarchie a jimi ovládaná média se za něj postavily. Fillon byl odstřelen mediálně-justiční manipulací. Další body scénáře volebního boje už nebyly pro režimní oligarchii problematické, proti RN a MLP vždycky úspěšně účinkovala demagogie „všichni proti fašistům“. Čtyři roky Macronova vládnutí mají pro Francii katastrofální následky, v národních médiích se píše, že neuplyne den, aby se společenská a ekonomická krize ještě neprohloubila, k tomu přistupuje sanitární diktatura. Žádný z předchozích prezidentů nepůsobil tak slabým dojmem, Macronovou jedinou šancí je druhé kolo s MLP. Tradiční hlavní pravicová strana republikáni je v rozkladu, strana ztratila přirozené centrum, drží ji regionální bossové, pro něž je strana cestou do funkcí a kteří se jen minimálně liší od Macrona. Zatím není jasné zorganizují-li republikáni primárky nebo mocní regionální baroni se budou prezentovat v prezidentských volbách bez ohledu na stranu. Mimo republikány se počítá s kandidaturami spousty lídrů malých pravicových stran, kteří se ve Francii nikdy nedohodnou na společném kandidátovi, a Macron má velkou šanci ruinovat Francii dalších pět let a MLP uspokojení z postupu do druhého kola.
První kolo prezidentských voleb se koná 8. dubna a nejhorším z možného by bylo opakování již viděného před pěti lety: MLP a Macron. Odhaduje se, že sumárně má celá levice včetně zelených 30% podporu, vítězství pravých by mělo být jasné, ale není to tak. Již v roce 2017 doba favorizovala pravici, MLP vítězila stejně jako dnes v průzkumech a nakonec to bylo hubených 33%. Situace byla tenkrát pro režim velmi znepokojující, Fillonova popularita rostla, poté co přišel se skutečným pravicovým programem i rétorikou. Navíc bylo nebezpečí, že usiluje o spolupráci s Ruskem. Globalistická mašina se dala do pohybu, nejdřív vyzdvihla málo známého Macrona, celá finanční oligarchie a jimi ovládaná média se za něj postavily. Fillon byl odstřelen mediálně-justiční manipulací. Další body scénáře volebního boje už nebyly pro režimní oligarchii problematické, proti RN a MLP vždycky úspěšně účinkovala demagogie „všichni proti fašistům“. Čtyři roky Macronova vládnutí mají pro Francii katastrofální následky, v národních médiích se píše, že neuplyne den, aby se společenská a ekonomická krize ještě neprohloubila, k tomu přistupuje sanitární diktatura. Žádný z předchozích prezidentů nepůsobil tak slabým dojmem, Macronovou jedinou šancí je druhé kolo s MLP. Tradiční hlavní pravicová strana republikáni je v rozkladu, strana ztratila přirozené centrum, drží ji regionální bossové, pro něž je strana cestou do funkcí a kteří se jen minimálně liší od Macrona. Zatím není jasné zorganizují-li republikáni primárky nebo mocní regionální baroni se budou prezentovat v prezidentských volbách bez ohledu na stranu. Mimo republikány se počítá s kandidaturami spousty lídrů malých pravicových stran, kteří se ve Francii nikdy nedohodnou na společném kandidátovi, a Macron má velkou šanci ruinovat Francii dalších pět let a MLP uspokojení z postupu do druhého kola.
Žádné komentáře:
Okomentovat