pondělí 12. července 2021

haiti indie cr

Demokraticky

V nedělní večerní debatě v televizi Cnews komentoval Eric Zemmour situaci na Haiti, podle polemika řešení ordinované západem a OSN, tj. co nejrychlejší prezidentské volby, nikam nevede, aby se mohla ustavit funkční demokracie, musí nejdřív fungovat stát a jeho pojem být vepsán do podvědomí lidí. Obvykle se idea národa a státu vepisovala do podvědomí lidí pomocí literárních opor, Eric Zemmour uvedl, že v 17. a 18. století se široké vrstvy Francouzů vzdělávaly na Pascalovi, Voltairovi atd. Na Haiti je to něco takového velmi  problematické, 65% lidí je negramotných. Idea státu nebo národa může mít i jinou oporu než jsou písemné zdroje, např. na Haiti je to náboženství vudu, z kterého ovšem západní propaganda dělá obskurní zpátečnickou pověru.  USA už téměř sto let vnucují této zemi svůj politický model, který nazývají demokratický, Americe nejde o blaho této země jako takové, jejím prioritním zájmem je zastavit imigrační toky z Haiti do USA, jsou  ochotni platit zkorumpovanou vládnoucí kamarilu, nepřímo drogové dealery a regionální klanové tyrany. Tato země posedlá antirasismem prostě nechce vidět na Manhattanu černochy z Haiti. Rychlé prezidentské volby pod dozorem amerických a jiných  pozorovatelů a nastolí se, co na Haiti nikdy neexistovalo, americký demokratický ráj.

        Západní politické pověry, často prosazované bombardéry nebo sankcemi, tvrdí, že stačí v zemi ustavit pár partají a zvolit parlament a je tu demokracie, prosperita a všechno další. Tak to nikdy nikde nefungovalo, česká prosperita není důkazem demokratického fungování společnosti, ale konstatováním, že jsme nejbližší schopnou montovnou a neomezeným skladištěm pro Německo, s demokracií to nesouvisí. V západních zemích je dnes termín demokracie spíš synonymem pro konzumní lenost a politickou pasivitu. Česko je velmi nepříjemným důkazem hypotézy Erica Zemmoura o prioritní roli státu pro demokracii, jak koroduje český stát rozprodáván evropskounijním centrům, tak se vypařují demokratické principy, které se v devadesátých letech sotva stačily ustavit. Sedmdesát let se tvrdí, jak úžasná je demokracie západního typu v druhé největší zemi světa Indii. V soutěži s Čínou definitivně prohrála, z neuvěřitelné bídy stamilionů v Indii nikoho nenapadne vinit západní politický model, který se v zemi od vyhlášení nezávislosti praktikuje. Houževnatí Indové tomu stále věří, stále jich chodí dost volit. Zřejmě i zde platí Zemmourova hypotéza, struktura státu neodpovídá západní politické trivializaci. V Indii se jednou za čtyři roky koná úžasné divadlo, Indický národní kongres a Bharatiya Janata se střídají nebo nestřídají ve vládnutí. Fascinující vůdci ve srovnání s evropskounijními atrapami. Úžasná Indie, tato tavící linka bohů i italskou letušku proměnila v bohyni matku příštího vůdce. Evropská unie z osobností udělá duchovní ubožáky. Indie má záviděníhodnou demokratickou ústavu, kterou doslovně aplikuje sedmdesát let, a kromě demokracie západního typu v zemi vládne bída, slabá efektivita a korupce. Pro stát složený ze stovek etnik a náboženství není západní demokracie vhodným politickým modelem. Indický novinář Roy Chowdhury v  knize „Zabít demokracii nebo indická cesta k despotismu“ píše o pomalém skomírání indické demokracie, tento proces chápe jako paralelní k americkému odumírání demokracie. V obou zemích se nastolil elektivní despotismus. V knize se např. píše, že cestování v bombajských vlacích je noční můrou, „Lidé do práce cestují jak zvířata, riskují své životy. 26. červen 2019 byl významný den, nikdo se ve vlaku nezabil, druhý den návrat do normálu, zabito devět lidí. Není to jen ve vlacích, autobusech (v Biháru jeden autobus pro 50 000 lidí), ale všude jinde.“

Žádné komentáře: