tabu job

Tabu

Pracoviště člověka, kde trávil podstatnou část dne, hrálo vždy eminentní roli v jeho životě, minulá epocha akcentovala práci až přespříliš, televizní noviny se zahajovaly šoty z pracovišť, jako je kombajn, textilka atd., dnes nás obluzují tlachy ministrů a ještě větší tlachy údajné demokratické opozice nebo polonáboženský skeč z Bruselu, na práci se dostane tak jednou za týden. Je ovšem možné, že práce už skutečně není důležitá a přestala být nositelkou pokroku a v ČT to bystře rozpoznali.         Pravděpodobnější verze, práce je stále fundamentem úplně všeho, konečně i bůh po ní sedmý den odpočíval, práce dotváří člověka a jeho společenské postoje významně ovlivňují kolegové na pracovišti. Vysoké procento náboženské konverze se pozoruje ve věznicích, až do takového stupně, že vedení věznic často separuje muslimy od nemuslimů. Dá se předpokládat, že proces konverze se nastartuje i v dělnických oborech, kde pracuje vysoké procento muslimů. Důvodem zdaleka není nějaká násilnost z muslimské strany, jak se to zjednodušeně vysvětluje, ale přesvědčivost jejich životní polohy s náboženstvím, muslim má reálnou životní oporu, sekularizovaný Evropan má "Milion chvilek pro demokracii" s očima nábožně upřenýma na EU a kladení svíček někde u pomníku. Kdo to asi vyhraje?
       Ve Francii řadu let islám proniká i na místa, která si Evropan nedokáže asociovat s religiozitou, na pracoviště. Zaměstnavatelé se tomu přirozeně bránili, ale v okamžiku, kdy do hry vstoupily soudy, je rozhodnuto,  islamizuje se.  Koncem minulého roku uskutečnil institut Montaigne na velkém vzorku 25000 podniků průzkum o aspektech náboženského chování na pracovištích. Výsledek mohl potvrdit jen to, co je očividné, islámu nelze uniknout, pohltí i pracovní prostor člověka. U soustruhu nebo u tavící pece byl člověk v komunistické epoše svobodný, v dnešní liberální pseudodemokracii neunikne multikulturnímu religióznímu působení ani tam. Průzkum institutu Montaigne ukazuje rozsah islámem dobitého teritoria.
         V dělnických profesích a v nekvalifikovaných pracovních oborech je v západní Evropě procento muslimů v celkové pracovní síle  velmi vysoké, přes pracoviště se nastoluje vliv náboženství na nemuslimskou společnost. Dvě třetiny podniků v průzkumu uvedly, že se v roce 2020 setkaly s nábožensky podbarvenou událostí, 12% událostí tohoto typu mělo násilný charakter. Vesměs se jedná o odmítání spolupráce s ženou, nerespektování podnikové hierarchie, odmítnutí plnit pracovní zadání, pokus o náboženské praktiky na pracovišti (modlitby, očista, speciální menu). Velmi dotčené jsou podniky s víc než 1000 zaměstnanci (43% podniků), problému čelilo i 12% malých podniků (pod 50 zaměstnanců). Část manažerů změnila původní odmítavé stanovisko k náboženským praktikám na pracovišti a akceptuje je. V roce 2013 nejvyšší odvolací soud otevřel islámu cestu na pracoviště, když deklaroval, že výpověď zaměstnankyně z důvodu zahalení hlavy je diskriminační. Od té doby se zvyšují požadavky muslimských organizací na umožnění dalších náboženských praktik na pracovišti. Velké státní podniky jako RATP(metropolitní doprava) nebo SNCF(dráhy) vydaly chartu náboženských praktik, které jsou na pracovišti tolerovány, u soukromých podniků je to komplikovanější, nemají ani kontrolní kapacity, ani právo si něco podobného vynucovat. Jedinou jejich možností je nenajímat muslimy, ale na stíhání a skandalizování těchto podniků existuje plejáda státních i mimo státních organizaci. Odhaduje se, že pouze 10% zaměstnaných muslimů je ochotno akceptovat sekulární polohu pracovního místa a mají vůli se adaptovat na pracovní prostředí.