Místa kultu
Francie vykazuje podivné statistiky, třetina antikřesťanských epizod v Evropě se odehrává právě zde, v roce 2019 1052 antikřesťanských násilných aktů ve Francii, 3000 v celé Evropě. Proces dechristianizace je v Evropě nevratný, ale ve Francii má neparalelní akceleraci, která neunikne ani trochu pozornějšímu turistovi. Tisíciletá epopej francouzského katolicismu se zavírá, Francie se chlubila hrdým titulem nejkřesťanštější z křesťanských zemí, dnes by to mohlo být nejvíc nenávistná ke křesťanství.
Observatoř francouzského religiózního dědictví má v programu senzibilizování veřejnosti o potřebě zachování kulturního a architektonického náboženského dědictví, podle odborníků z této organizace o budoucnosti Francii nejsou pochyby: v reliéfu země, která má po Itálii nejvíc kostelů, nezůstane brzo ani jedna kaplička. Prezident observatoře Edouard de Lamaze na stránkách organizace detailně ilustruje dramatickou situaci katolické církve. Marine le Penová mluví o antikřesťanském klimatu v zemi. Každý druhý týden se otvírá ve Francii jedna mešita a každý rok zmizí 40-50 kostelů, jsou demolovány nebo prodány a radikálně rekonstruovány. De Lamaze vysvětluje, že tato tendence trvá už velmi dlouho, tisícům kostelů se plánuje profánní perspektiva, stanou se z nich hotely, diskotéky a obchodní centra. Některé chrámu budou úplně demolovány, aby uvolnily prostor pro parkoviště a supermarkety. De Lamazův apel zůstal ve francouzském politickém vřeštění úplně bez povšimnutí, naráží na stěnu ignorantského mlčení mainstreamové kultury. Voda přetekla po destrukci chrámu Sv. Petra v Romilly-la-Puthenaye v Normandii z 15. století, chrám byl devastován požárem přesně dva roky po požáru Notre Dame de Paris.
Podle prezidenta de Lamaze každé dva týdny zmizí definitivně jeden katolický chrám – demolován, zničen požárem, proměněn v komerční plochy. Dvě třetiny požárů kostelů jsou založeny úmyslně, většina pachatelů zůstane nepotrestána, viník se nenajde nebo se vůbec nehledá. Ve stejném čase se otevře jedna mešita: tyto tendence změní definitivně tvářnost Francie. 5 000 chrámů hrozí bezprostřední likvidace, 30 000 chrámů vypustil stát ze svého zájmu, jsou ponechány na pospas pomalému chátrání a potenciálním požárům, profanaci a vandalismu, třetina z katolických kultovních míst (15 000) se těší částečné státní ochraně. Místa katolického kultu jsou obzvlášť postižena působením času a antikřesťanské nenávisti, nejen k chrámům, ale i k vlastní historii. Proust: „Katedrála ve své intenzitě může poskytnout asyl literátovi stejně jako věřícímu, snílkovi stejně jako archeologovi; je důležité, aby žila a Francie nebyla transformována do pustiny, kde najdeme gigantické mrtvé skořápky a kdyby šly k uchu, pak tam zaslechne neurčitý šum minulosti“.
Podle prezidenta de Lamaze každé dva týdny zmizí definitivně jeden katolický chrám – demolován, zničen požárem, proměněn v komerční plochy. Dvě třetiny požárů kostelů jsou založeny úmyslně, většina pachatelů zůstane nepotrestána, viník se nenajde nebo se vůbec nehledá. Ve stejném čase se otevře jedna mešita: tyto tendence změní definitivně tvářnost Francie. 5 000 chrámů hrozí bezprostřední likvidace, 30 000 chrámů vypustil stát ze svého zájmu, jsou ponechány na pospas pomalému chátrání a potenciálním požárům, profanaci a vandalismu, třetina z katolických kultovních míst (15 000) se těší částečné státní ochraně. Místa katolického kultu jsou obzvlášť postižena působením času a antikřesťanské nenávisti, nejen k chrámům, ale i k vlastní historii. Proust: „Katedrála ve své intenzitě může poskytnout asyl literátovi stejně jako věřícímu, snílkovi stejně jako archeologovi; je důležité, aby žila a Francie nebyla transformována do pustiny, kde najdeme gigantické mrtvé skořápky a kdyby šly k uchu, pak tam zaslechne neurčitý šum minulosti“.
Žádné komentáře:
Okomentovat