Starosta Béziers
Starosta Bézier Robert Ménard je bezesporu silnou tváří francouzské pravice, i když jeho náhledy mohou být považovány za pravicovější než le Penové Rassemblent National (RN), je pro většinovou Francii stravitelnější než le Penová a kdysi její otec. Nemilosrdně kritizoval le Pena i jeho dceru, celkem oprávněně jim vyčítal jisté sektářství a hlavně neschopnost najít konsensus s ostatními pravicovými proudy, což v důsledku znamená dlouhodobou vládu levice nebo pseudopravice. Na druhé straně vůdci Národní fronty a dnes RN byli velkorysí, bez jejich podpory by se nemohl stát silným mužem jihofrancouzské oblasti. Ménard se prokázal jako neobyčejně schopný administrátor města a dnes i šéf asociace okolních měst, druhý mandát mu obyvatelé potvrdili s nezvyklou 70% většinou. Ménard sám se nepovažuje za dost kvalifikovaného, aby vstoupil do prezidentského klání 2022.
V lednu Ménard ve Figaru prohlásil, že má velké sympatie pro le Penovou, ale nevěří v její vítězství a stavěl se negativně k její kandidatuře, pod dojmem průzkumů posledních měsíců částečně změnil stanovisko. Podle Ménarda bez le Penové není v pravicovém spektru politiky nic možné, ale to něco nebo někdo je možné pouze s její podporou, je problémem, že le Penová podporuje pouze samu sebe a nejsou náznaky, že by se to změnilo. Francouzský elektorát je čím dál víc pravicovější, ale žádná pravicová strana v důsledku rozpolcenosti pravice z toho neprofituje. Partner le Penové Luis Aliot dobyl v podzimních volbách velké jihofrancouzské město Perpignan, Aliot se ve volební kampani vyvaroval jakýchkoliv zmínek o Rassemblement National, i když samozřejmě každý věděl, že je funkcionářem hnutí, vystupoval nezávisle a integroval lokální pravici. Ménard se domnívá, že to je též cesta pro úspěch le Penové, opustit stranu a vystupovat jako kandidátka integrující pravicové proudy, podle Ménarda lidé mají plné zuby politických stran. Le Penová slíbila, že po červnovém kongresu strany opustí předsednický post a soustředí se na prezidentskou kandidaturu, velmi riskantní krok, šéf strany nikdy nenajde dost loajálního nástupce a opuštění vůdcovství strany je definitivní. Její zarputilá vůle stát se prezidentem Francie je sice obdivuhodná, ale z hlediska optimální strategie pro francouzskou pravici by bylo zajímavější setrvat na postu a podpořit vší silou stranické vůdkyně nadějnějšího pravicového kandidáta mimo RN.
Pravice téměř systematicky prohrává klíčové volby, podle Ménarda je to důsledkem roztříštěné pravice a nedostatkem osobností, které by byly schopny pravici integrovat, oslovit většinu a dovézt k prezidentskému úřadu. Část klasické pravice, která spolupracuje s Macronem, považuje Ménard za vykastrovanou pravici, tato pravice se stydí za sebe samotnou. Hlavními pravicovými tématy jsou imigrace, terorismus a francouzská identita, na rozdíl od ostatních pravicových politiků, ostatní témata jsou pro Ménarda druhořadá a nejsou pro něho jádrem nepřekonatelných rozporů v dialogu s ostatními pravicovými proudy. Např. ekonomický program RN považuje liberální Ménárd za velmi levicový a ekonomicky neudržitelný, ale ve světle hlavním témat dne, je tato otázka podružná.
V dnešním hovoru s pravicovým BVoltaire, které kdysi založil, říká, že je absolutně urgentní, aby se pravicový tábor přestal mezi sebou handrkovat a svářit o slovíčka. Pravice musí vyhrát prezidentské volby 2022, jinak se země rozsype. Na jedné straně pravice zamrzlá v tvrzeních, že vše bylo kdysi dobré a zase někdy bude, na druhé straně prázdná klasická pravice v Macronově vládě, která umírá strachem z médií a z levice, která na ni ukazuje prstem a halasí „stejně se spojíte s fašisty“. Hrozné a k nevydržení. Každý vysvětluje své ideje, zakládá jednu revue za druhou, tvrdí se, že nejdřív se musí vyhrát boj idejí. Nezajímá mě to, říká Ménard, mluvím dnes ze své kanceláře starosty v Béziers a prezidenta aglomerace, musím jednat, nepotřebuji velkou debatu, ale rozhodovat pro blaho svých spoluobčanů. Mohl bych se omezit na Beziérs a aglomeraci, ale potřebuji Paříž, aby se zastavil vodovod imigrace, v které jsem utopen. To je to hlavní co potřebuji, a hledám někoho, kdo to inkarnuje. Sním o tom, že le Penová vyhrá volby 2022, a všechny regiony. Marine má enormní kvality a den za dnem se vylepšuje, kaju se, myslel jsem si že se definitivně znemožnila v minulých volbách, dnes jsou povzbudivé průzkumy veřejného mínění… Ale stačí to na to, aby porazila Macrona? Bojím se, že nestačí. Jsem připraven po kolenou do Jeruzaléma, jestli nemám pravdu. Jsem k tomu skeptický, ale je to nevyhnutelné. Dnes jedině ona inkarnuje odpor proti Macronovi. Je to slepá ulička, ale naivně si myslím, že pořád je ještě možné něco udělat.
Pravice téměř systematicky prohrává klíčové volby, podle Ménarda je to důsledkem roztříštěné pravice a nedostatkem osobností, které by byly schopny pravici integrovat, oslovit většinu a dovézt k prezidentskému úřadu. Část klasické pravice, která spolupracuje s Macronem, považuje Ménard za vykastrovanou pravici, tato pravice se stydí za sebe samotnou. Hlavními pravicovými tématy jsou imigrace, terorismus a francouzská identita, na rozdíl od ostatních pravicových politiků, ostatní témata jsou pro Ménarda druhořadá a nejsou pro něho jádrem nepřekonatelných rozporů v dialogu s ostatními pravicovými proudy. Např. ekonomický program RN považuje liberální Ménárd za velmi levicový a ekonomicky neudržitelný, ale ve světle hlavním témat dne, je tato otázka podružná.
V dnešním hovoru s pravicovým BVoltaire, které kdysi založil, říká, že je absolutně urgentní, aby se pravicový tábor přestal mezi sebou handrkovat a svářit o slovíčka. Pravice musí vyhrát prezidentské volby 2022, jinak se země rozsype. Na jedné straně pravice zamrzlá v tvrzeních, že vše bylo kdysi dobré a zase někdy bude, na druhé straně prázdná klasická pravice v Macronově vládě, která umírá strachem z médií a z levice, která na ni ukazuje prstem a halasí „stejně se spojíte s fašisty“. Hrozné a k nevydržení. Každý vysvětluje své ideje, zakládá jednu revue za druhou, tvrdí se, že nejdřív se musí vyhrát boj idejí. Nezajímá mě to, říká Ménard, mluvím dnes ze své kanceláře starosty v Béziers a prezidenta aglomerace, musím jednat, nepotřebuji velkou debatu, ale rozhodovat pro blaho svých spoluobčanů. Mohl bych se omezit na Beziérs a aglomeraci, ale potřebuji Paříž, aby se zastavil vodovod imigrace, v které jsem utopen. To je to hlavní co potřebuji, a hledám někoho, kdo to inkarnuje. Sním o tom, že le Penová vyhrá volby 2022, a všechny regiony. Marine má enormní kvality a den za dnem se vylepšuje, kaju se, myslel jsem si že se definitivně znemožnila v minulých volbách, dnes jsou povzbudivé průzkumy veřejného mínění… Ale stačí to na to, aby porazila Macrona? Bojím se, že nestačí. Jsem připraven po kolenou do Jeruzaléma, jestli nemám pravdu. Jsem k tomu skeptický, ale je to nevyhnutelné. Dnes jedině ona inkarnuje odpor proti Macronovi. Je to slepá ulička, ale naivně si myslím, že pořád je ještě možné něco udělat.
Žádné komentáře:
Okomentovat