esken kunert thierse

 Nezastavitelná revoluce

Saskia Eskenová, Walter-Borjans a Kevin Kunert vedou německé sociální demokraty, kdysi všelidová strana se dostává k volební hranici málo významné strany (podle průzkumu volebních preferencí: CDU 33%, zelení 20%, SPD 16%, AfD 11%), volí se převážně z toho důvodu, že už nic jiného není možné, německý občan má strach být považován za protisystémového a tak mu nic jiného nezbývá. Sociální demokraté měli v minulosti duchovně a osobnostně silné vedoucí kádry, které dokázaly konstruktivně přistoupit ke všem společenským problémům, ty dnešní jsou slabým odvarem a brzo se odpaří.

      Eskenová propaguje demokratický socialismus, nic proti, hlásal ho Ota Šik, Josip Broz Tito, dnes čínský prezident Xi Jinping aj., ekonomické teorie kolem nebyly vůbec nic triviálního, jinak v dnešním Německu, socani se teoretickými představami dostali na úroveň marxistických lidových kroužků počátků dvacátého století, domnívají, že peníze padají z nebe. V blahobytem zbytnělé německé společnosti Eskenová má v programu vyvlastňování a zespolečenštění, ne ovšem velkých finančních korporací, ale míří na střední třídu. Ve Spiegelu prohlásila, že kapitalismus musí být nově přetvořen, vyvlastnit se mají nejdřív odvětví bytového hospodářství, energie, voda, infrastruktura. Občan, který na svém pozemku nebo v okolí strpí větrnou elektrárnu, by měl být bohatě rekompenzován a podobně obce za stavby imigračních sídlišť. Mladá hvězda SPD Kevin Kunert hlásá přímo komunismus v termínech roku čtyřicet osm, kapitalismus už konečně překonat, znárodnit mj. i automobilky, možná bychom ho měli předběhnout a vrátit si Škodovku. Kolektiv prý musí rozhodnout, zda-li jsou automobilky vůbec potřeba. Podnikatelský zisk musí být spravedlivě rozdělen, mladý Kunert patří ke generaci, která vyrůstala v pohodlí a v luxusu, který nikdy svět nepoznal, přitom líčí tento svět jako svět nelidských forem. Mladé sociálně demokratické kádry, které jsou v televizních médiích hyperaktivní,  mají vizi kolektivizace a vyvlastňování  a ještě horším parametrem této vize je dozorování a špiclování těch, kteří tuto vizi nesdílí.
      Bývalý místopředseda Bundestagu za SPD Wolfgang Thierse poskytl 22. února Frankfurter Allgemeine interview, kde zdánlivě neřekl nic mimořádného. Kriticky, ale velmi umírněně, poukázal, kam se zvrtla debata o postkolonialismu, rasismu, genderu a identitě. Podle Thierse je velmi problematické učinit diverzitu cílem všech sociálních a kulturních snah, otázky kolem identity nemohou být válečných bojištěm. Thierse považuje „Cancel Culture“ za nepřátelské demokracii a levičácký instrument. Eskenová a Kunert se velmi rychle distancovali od tohoto sociálnědemokratického politika. Podle Eskenové a Kunerta Thiersovy náhledy mají dávat zpátečnický obraz o SPD, strana stojí za barevnou a rozmanitou společností, kde se netoleruje diskriminace na základě sexuální orientace, barvy kůže nebo čehokoliv jiného. SPD je stranou permanentní solidarity. 2. března se zeptal Thierse v dopise Eskenové, zda-li je v SPD jeho členství žádoucí a nabídl vystoupení ze strany. Kdysi v bývalé NDR vědecký asistent Thierse ztratil pracovní místo, když odmítl podepsat prohlášení podporující rozhodnutí režimu o anulování občanství Wolfu Biermannovi.