Putin a Macron-Merkelová v Davosu
Když před dvěma týdny Kreml oznámil, že prezident vystoupí na davoském fóru, nebylo jasné, proč hodlá mařit čas na pódiu nesmyslných doktrín. Putinova analýza v Davosu bez nadsázky až exaktně mapuje podstatné, Merkelová zůstala hlavně u CO2 a větrných elektráren, mj. si nevšimla holocaustu ptáků, Macronova řeč má charakter politicko-sexuálního chtíče. Ruský prezident na davoském fóru: „Existuje pravděpodobnost, že dojde k rozkladu ve světovém vývoji, k boji všech proti všem, k pokusům řešit naléhavé problémy prostřednictvím hledání vnitřních a vnějších nepřátel a v důsledku ke zničení nejen tradičních hodnot (kterých si v Rusku vážíme), jako rodina, ale i základních svobod, jako je právo volby a nedotknutelnosti soukromí“.
Prezident naznačil nebezpečí pro svět z vnitropolitických maniakálních střetů v západních zemích, které ve vlastních zemích destruují hodnotový svět a tuto destrukci přenáší jinam. Málokterá triviální racionalizace tak silně udeří jako prezidentovo vyvození: hodnotová a sociální krize se překládá do demografické krize a hrozí nebezpečí, že lidstvo přijde o celé civilizační a kulturní kontinenty. Prezident řekl, že ruské priority jsou postaveny na člověku, na jeho rodině, na demografickém rozvoji a zachování národa, na zlepšení blahobytu lidí a ochrany jejich zdraví. Putinovy hodnotové fundamenty narazí u davoského publika i u Merkelové a Macrona, kteří se jako čert kříži vyhýbají termínům národ a lid, demografický rozvoj národa, národní kultura atd. Merkelová s Macronem vedou antinárodní politiku vůči Rusku i za cenu ekonomických zájmů svých zemí. Putin připomněl i Kohlovu myšlenku, že pokud se má uchovat evropská kultura a Evropa zůstat jedním z center světové civilizace, pak západní Evropa a Rusko musí najít společnou řeč a nějakou formu spojenectví. Putinovy myšlenky se dnes u evropskounijního establishmentu nesetkávají s ohlasem, Putin neguje evropskounijní ideologii, která staví na liberálním antinárodním globalismu. Západní svět v Davosu diskutuje pouze varianty řešení, které už bylo zvoleno, tj. optimalizace sociálně masochistických praktik na bázi tržně liberální unifikace.
Merkelová spolu (s nadsázkou) s Macronem vedou Evropskou unii, můžeme si do nekonečna opakovat cokoliv jiného, ale nejsme nic než německým protektorátem. Merkelová v Davosu oznámila, že EU (pokud vydrží) do roku 2030 zvedna svůj podíl na snížení emisí CO2 ze 40% na 55% a v 2050 bude Evropa prvním CO2 neutrálním kontinentem. Hrůzná doktrína, ideologicky deformovaná interpretace fyzikálních fakt dovede ekonomiky evropských zemí do úrovně zemí třetího světa. Na bázi této pokřivené doktríny se bude budovat příští evropská ekonomika a rozhodovat o investicích. Merkelova považovala za nutné zmínit „čestné“ vítězství Bidena v prezidentských volbách, musí mít speciální informační zdroje, když je o tom tak přesvědčena. Merkelová neřekla nic, co by se nečekalo. Silnější bylo Macronovo vystoupení. Podle Macrona, globální kapitalismus vyvedl stovky milionů lidí z bídy, přišla spousta nových inovací, ale pro mnoho lidí ve Francii a jinde to mělo velmi negativní důsledky. Velkým problémem je klimatický outsourcing, ke kterému vedl globální obchod a logistika, vznikly neodstranitelné negativní externality. Do této míry má Macron pravdu, celá environmentální politika EU staví na klimatickém outsourcingu. Ekonomická činnost člověka podle Macrona negativně ovlivňuje jeho evironment. Dřív se běžně dovozovalo, že znárodněním výrobních zařízení, může stát ovlivňovat sociální aspekty, dnes by to byly environmentální. Macronova logická manipulace vede jiným směrem, k šokujícímu dovození: "Z důvodů klimatické a sociální krize a krize demokracie, nemůže kapitalistický model svázaný s otevřenou tržní ekonomikou dál existovat v dnešní podobě. Historicky to bylo možné důsledkem kompromisu demokratické společnosti, svobodného individua a progresu střední třídy, což vytvořilo společenskou stabilitu. Budoucí kapitalistický model si uchová několik bodů: soukromé vlastnictví, individuální a kolektivní svobody, ostatní se musí přehodnotit, musí se zohlednit sociální nerovnosti v jednotlivých zemích, nerovnosti mezi geografickými regiony, klimatické důsledky atd.“ Ztráta smyslu pro reálné a možné je evidentní v případě Macrona i Merkelové, Macron otevřeně horuje pro totalitární uchopení světa. Macronovi a Merkelové chybí prvotní korekce jejich utopií, kterou by měl demokratický systém nabízet - lidová vůle.
Merkelová spolu (s nadsázkou) s Macronem vedou Evropskou unii, můžeme si do nekonečna opakovat cokoliv jiného, ale nejsme nic než německým protektorátem. Merkelová v Davosu oznámila, že EU (pokud vydrží) do roku 2030 zvedna svůj podíl na snížení emisí CO2 ze 40% na 55% a v 2050 bude Evropa prvním CO2 neutrálním kontinentem. Hrůzná doktrína, ideologicky deformovaná interpretace fyzikálních fakt dovede ekonomiky evropských zemí do úrovně zemí třetího světa. Na bázi této pokřivené doktríny se bude budovat příští evropská ekonomika a rozhodovat o investicích. Merkelova považovala za nutné zmínit „čestné“ vítězství Bidena v prezidentských volbách, musí mít speciální informační zdroje, když je o tom tak přesvědčena. Merkelová neřekla nic, co by se nečekalo. Silnější bylo Macronovo vystoupení. Podle Macrona, globální kapitalismus vyvedl stovky milionů lidí z bídy, přišla spousta nových inovací, ale pro mnoho lidí ve Francii a jinde to mělo velmi negativní důsledky. Velkým problémem je klimatický outsourcing, ke kterému vedl globální obchod a logistika, vznikly neodstranitelné negativní externality. Do této míry má Macron pravdu, celá environmentální politika EU staví na klimatickém outsourcingu. Ekonomická činnost člověka podle Macrona negativně ovlivňuje jeho evironment. Dřív se běžně dovozovalo, že znárodněním výrobních zařízení, může stát ovlivňovat sociální aspekty, dnes by to byly environmentální. Macronova logická manipulace vede jiným směrem, k šokujícímu dovození: "Z důvodů klimatické a sociální krize a krize demokracie, nemůže kapitalistický model svázaný s otevřenou tržní ekonomikou dál existovat v dnešní podobě. Historicky to bylo možné důsledkem kompromisu demokratické společnosti, svobodného individua a progresu střední třídy, což vytvořilo společenskou stabilitu. Budoucí kapitalistický model si uchová několik bodů: soukromé vlastnictví, individuální a kolektivní svobody, ostatní se musí přehodnotit, musí se zohlednit sociální nerovnosti v jednotlivých zemích, nerovnosti mezi geografickými regiony, klimatické důsledky atd.“ Ztráta smyslu pro reálné a možné je evidentní v případě Macrona i Merkelové, Macron otevřeně horuje pro totalitární uchopení světa. Macronovi a Merkelové chybí prvotní korekce jejich utopií, kterou by měl demokratický systém nabízet - lidová vůle.
Žádné komentáře:
Okomentovat