pravicove publikum

Neléčit pravicové publikum

Kandidátka AfD do Bundestagu Andrea Zuercher přišla o obvodního nebo jak říkají rodinného doktora, když se dočetl, že Zuercherová byla nominována za AfD do parlamentních voleb, vyškrtl ji ze seznamu pacientů. Doktor to vysvětlil jejími politickými náhledy, prý už k ní nemůže přistupovat jako k člověku. Je velmi divné, že to v Německu nikoho moc neudivuje, dnešní doba nemá čas na dějinné reminiscence, ale němečtí židé a komunisté by mohli vyprávět, odkud je všude v třicátých letech vykopli, je dobré si připomenout, že první byli na řadě komunisté a židé.  Zuercherová je místopředsedkyní AfD v Kostnici a je asistentkou předsedkyně parlamentní frakce Alice Weidelové, ta se musela přestěhovat za hraniční čáru do Švýcarska, její děti byly totiž za politickou aktivitu své matky vystaveny permanentní šikaně ve škole od spolužáků a učitelů. 

    Zuercherová si nezaslouží v německém právním státě léčení. Bizarní, trapné, ale dnes v nepřekonatelně rozpolceném západním světě žádná výjimka. V humánní společnosti by si léčení měl zasloužit každý, i zločinec, v tomto případě i zločinná z politické alternativy. Hlavní názorový rozdíl mezi alternativou a evidentně fašizujícím mainstreamem spočívá v národních preferencích oproti globálním morálním preferencím, v jediném bodě, který se dá univerzálně akceptovat, v eliminování bezprostředního utrpení člověka, jak je vidět, apologeti globální morálky selhávají. Golo Mann psal ve svých pamětech o právním státě Výmarské republiky, když Reichstag schválil Hitlerovi zmocňovací zákon, který nastolil jinou objektivitu, soudy přestaly vyšetřovat vraždy v Dachau, začaly je považovat za zákonné a velká část německé populace též. Dnes nenastolil jinou objektivitu parlament, ale pozvolná levicová uzurpace společenských systémů jako je politika, média a školství, soudy jsou údernou rukou této uzurpace. Ukazuje se, že nezávislost soudů je fikcí, soudy jsou objektivní do té míry, do jaké podléhají kontrole (lidu), objektivní může být okresní soudce v nějakém americkém okrese, kterého si občané dobře zvolili, horší je to s objektivitou soudců  evropskounijních výběrových mechanismů. V Německu, jak se zdá, dnes  nemá politická alternativa právo na existenci, není to parlamentní zákon, ale stav německé objektivity. Soudy musí být nadstranické a bezpodmínečně objektivní, ale nestojí, jak dokazuje německý příklad, mimo společnost, suverenita soudu stejně jako suverenita vlády pramení v lidu a demokratický lid přeje i alternativě, jinak by byl sám proti sobě.
      Případ kandidátky Zuercherové je tristní, trpí chronickou chorobou a potřebuje pravidelně lékaře, a to takového, který zná průběh choroby. Samotná Zuercherová v Jungefreiheit říká, že když ji to doktor sdělil, vstoupily jí slzy do očí, něco takového nepovažovala za možné v žádné civilizované zemi, je otřesné, jak údajně tolerantní a otevřená společnost občanského středu  bezostyšně spojuje lékařskou péči s politickým a ideologickým předpokladem. Velká část opulentních příjmů rodinných lékařů pochází z veřejných rozpočtů, které se podílí na financování zdravotních pokladen.  AfD je zastoupena v Bundestagu a ve všech 16 zemských parlamentech, ale běžné politické zvyklosti vzájemné stranické a parlamentní korektnosti, pokud jde o tuto stranu, jsou ignorovány, nepsané právo na parlamentní funkcionáře se v případě AfD neaplikuje. Média na stranu permanentně útočí a zesměšňují ji, četné násilné útoky na stranické propagační rekvizity, na auta a obydlí funkcionářů strany. Např. v loňském roce se registrovalo 694 násilných útoků na osoby spojené s AfD, významně víc než na CDU (189), na SPD (169) a na zelené (206).