mitsotakis laos

 Mitsotakis populární

 Řekové mají po dlouhých letech v čele politika, který se vymyká z řady předchozích, u kterých, ať byli z levice nebo z pravice, nebylo jasné, co přesně chtějí, pokud někdo říká, eurozóna  musí do Řecka napumpovat co nejvíc miliard, aby Řekové víc kupovali, pak stát dostane víc na daních a bude splácet dluhy, nemůže jít o seriozní ekonomický program. Řadu let se řecká dluhová krize řešila na bázi finančních manévrů, škrtů a výprodeje všeho, co Řekům zbývá. Mitsotakis počátkem prosince na shromáždění řeckých exportérů řekl něco, co je v EU téměř tabu, kdysi to platilo za důležitý ekonomický princip, který řeší všechny krize: „Musíme víc vyrábět a víc vyvážet, na tom je založen blahobyt národa. Zahraniční obchod se může stát prostředkem návratu k ekonomickému růstu. Za prvních 9 měsíců 2020 Řecko exportovalo za 17.5 miliard, o 253 milionů víc než předchozí rok“.

     Ukazuje se, že Řecko je schopné překonat evropskounijní ortel, který udělal z Řecka turistickou výspu, řecký export je životaschopný, konkurenceschopný a má velké rezervy. Mitsotakis řekl, že ve stejném období klesl import o 6 miliard, což vylepšilo řeckou obchodní bilanci, řecké výrobky dobré kvality nahradily zahraniční, jako příklad uvedl rychlou reakci řeckého průmyslu v produkci sanitárního materiálu, který rychle proniká i do zahraničí. Mitsotakis vyčíslil podporu vlády malým podnikům a exportérům, od snížení daní až po byrokratickou zátěž, existuje národní strategický plán s 85 opatřeními. Pandemie změnila priority politiky, ale podle Mitsotakise ochrana produktivní základny státu je první prioritou. Mitsotakis řekl, že národní cíle pandemie nezměnila, jsou impozantní, zvýšení podílu exportu na HDP z dnešních 38% na 48% do roku 2023 a zvýšení podílu průmyslové výroby z 9.5% na 12%.   
      Mitsotakis vzešel z klasické pravicové strany Nea Demokratia, v některých analýzách se srovnává s maďarským Orbánem, jeho postupy nejdou v kolejích politické korektnosti. Bruselské parazitokracii se přestává líbit, ale o to víc je populárnější v Řecku. Konečně mají v čele někoho, kdo mluví a jedná v intencích národního zájmu. I když v zemi stále přetrvává sociální krize, Řekové oceňují svého předsedy vlády, zvrátil se i tradiční poměr veřejného mínění, kde spojená levice byla vždycky většinová, dnes má celková levice podporu kolem 40%, 48.3% lidí by hlasovalo pro Mitsotakisovu Nea Demokratia, k moci se před rokem dostala se 40% hlasů. Levicová  Syriza má 25% sympatií, socialisté z KINAL 8% (před 10 lety jejich předchůdce PASOK dostal 44%), komunisté 6.3%, Varoufakis 2.5%. Pravicové strany mimo Nea Demokratia by dohromady dostaly k 8%.
       Situace v zemi není snadná, kolem agresívní Turci, ekonomika se vylepšuje velmi pomalu, vysoká nezaměstnanost atd., ale Mitsotakis má důvěru lidu i když nic neslibuje, ale problémy řeší. V ekonomice aplikuje tradiční recepty klasické pravice, privatizace, liberální pracovní trh a redukce daní. Imigrace je spolu s ekonomikou centrální řeckou otázkou. Evropskounijní imigrační politika od roku 2011 způsobila Řecku nepředstavitelné škody a přinesla obrovské problémy. Mladí Řekové pod tlakem ekonomické krize zemi opouští a na jejich místo politika Evropské unie dovedla imigranty z kulturně cizích oblastí. Jeden pozoruhodný aspekt Mitsotakisovy politiky, Mitsotakis recykloval politické tváře bývalé pravicové strany LAOS, která svého času byla vydávána mainstreamem za extrémně pravicovou a xenofobní, LAOS se hlásil k řeckému patriotismu a sociální solidaritě. Stranu založil v roce 2000 Georgios Karatzaferis, v roce 2009 se strana dostala s 5.6% do parlamentu, v 2012 skončila pod 3% hranicí. Jeden z bývalých vůdců LAOSu Spyridon-Ádonis Georgiádis byl Mitsotakisem jmenován místopředsedou Nea Demokratia a pak ministrem  rozvoje, Makis Voridis z LAOSu ministrem vnitra, Sophia Voultepsi náměstkyní ministra pro uprchlíky a integraci, ta definuje imigranty jako neozbrojené invazní síly.