krestan ratzinger

Křesťanem navzdor všemu

V Evropě už z křesťanské víry moc nezbylo, Ratziger mluvil o nové christianizaci Evropy, současný papež volí reálnější postupy, křesťanství islamizuje. Christianizace Evropy fakticky  není možná, protože Evropan se totálně zmaterializoval, Jung, Scheler aj. mluvili o tom, že člověk potřebuje boha nebo bohy nejen jako oporu své morálky, ale i pro duševní stabilitu. Tedy žijeme v zajímavé době, ukáže se, kdo z koho, mají pravdu bohové nebo my. Islamizace evropského prostoru nebude vůbec složitá, muslimové jsou alergičtí na kříž, ovšem zcela zbytečně, Evropan stejně jako oni, dávno nevěří, že ten, s kterým se kříž spojuje, byl bohočlověkem, Muslim považuje Krista za proroka, Evropanův náhled na Krista je ještě slabší, když už akceptuje Kristovu existenci, nevidí na ní nic božského, ale pouze dobrý příklad pro ostatní lidi. Renan nevěřil v nic božského na Spasiteli, ale říkal, že už jeho život z něho dělá téměř boha. V nemalé části Evropanů vyvolává Kristus negativní odmítavou reakci, mohou být duchovně ve vleku filozofa hyperborejce Nietzscheho, který dával evropskou degeneraci za vinu právě Kristovi, zdálo se mu, že nejslabší ze slabých na oltář nepatří, pak zeslábnou a zdegenerují i ti v kostele. Jak je možné, že tak přitažlivé bohy jako byl Zeus, Jupiter nebo Osiris mohl nahradit poslední Galilejský, i v Judsku se Galilea považovala za zaostalou provincii. 

        Křesťanské principy změnily pohanskou civilizaci, spousta morálních postojů, ke kterým se hlásíme, vychází z křesťanství – silnější neznamená automaticky lepší, k manželství je potřeba vyjádření svobodné vůle obou partnerů, nerovnost není něco přirozeného, všichni jsme si v Bohu rovni, toto se překládá i do právních systémů. Křesťanství nekonečně zjemnilo pohanský svět, křesťanská revoluce tak uspěla, že se stala neviditelnou. Deklarace lidských práv, která aspiruje na silnější univerzalitu než je křesťanství, nedokáže zamaskovat do jaké míry je na křesťanství založená. Osvícenský princip rozumu společného všem lidem formuloval sv. Tomáš Akvinský na evangelické bázi. Marx utopil a zamaskoval ve svém materialismu ideu Krista, podle kterého nejen chlebem je živ člověk. Ideologie dnešní doby zamlčují druhou část Kristovy sentence „Miluj bližního jako sebe sama“. Pokud se z této věty vymaže druhá část, plodí to sebenenávist a patologické nazírání na nejbližší společnost. Dnešní západní pokrokové ideologie a papež vymazali druhou část výroku, ovšem je nevede víra, ale dobově ušlechtilé politické aspirace. Udělat z post křesťanů dnešní doby křesťany, není možné, člověk má stejnou křesťanskou víru v duši jako měl jeho prapředek v desátém století, nebo nemá žádnou. Zmizení boha člověku nic nedodá, nepřinese to žádná lidská práva, ani univerzální nekonečný rozum a podobné rozkoše. Bez Boha zůstaneme osamoceni v evoluci přírody, která s námi nemá žádný soucit. Ještě nám zůstane Evropská unie a Evropský soud lidských práv, ale s těmito institucemi musíme být velkými optimisty, abychom věřili, že západní civilizace přežije. Sv. Řehoř psal, že člověk část své duše sdílí s Bohem, a do jaké míry v ní vítězí materiální, do té míry se Bůh z duše vzdaluje. Člověk s Bohem v duši by nemohl dospět k dnešním  evropskounijním   ideologiím, nejspíš teorie sv. Řehoře nebudou reálné a pak nezbývá než  darwinismus, člověk je z opice, všechno proto svědčí.  
         Někteří myslitelé tvrdí, že areligióní člověk neexistuje, lidé mohou nevěřit v transcendentální, ale v něco určitě budou věřit. Materialistický ateismus devatenáctého století, prodchnutý vírou ve vědecký pokrok, dnes není módní, dnešním náboženstvím jsou jiné modlářské formy – mix ušlechtilosti, antirasismu, ekologismu, křesťanství bez Krista. Ovšem i tyto formy víry potřebují božskou sankci a protože k idolům doby patří lechtivý bůžek zdraví a tvrdá bohyně konzumních rozkoší, místo boha dnes dá sankci farmaceut a podobní, skupina elitních zbohatlíků z davoského fóra požehná světové ekonomice, božská nymfa Thurnberg osvětlí princip tajfunů atd.