úterý 19. ledna 2021

brusel skola

Z Bruselu

Zahalená hlava se chápe jako znak náboženského vyznání stejně jako hábit jeptišky. Svoboda vyznání je základním právem, ale je problematický důvod veřejného inzerování náboženského vyznání kromě míst kultu. Pokud náboženství požaduje zahalení ženy a muži to odpustí, je evidentní, že tento diskomfort ženy je diskriminační a často zakládá na podezření, že není výrazem ženiny vůle, ale donucení její nejbližší rodiny. Teoretici populační integrace hodni toho jména berou jako dokazatelný fakt, že zahalená hlava ženy je klíčovým bodem, který v masovějším projevu úplně zablokuje integraci muslimské populace v západní Evropě, zahalená hlava zabrání emancipaci ženy bez níž integrace není možná. Podle rozhodnutí mladého ministra Juliena Nicaise, odpovídajícího za školství ve vládě oblasti Valonsko-Brusel, studentky ve všech vyšších typech škol, které organizačně patří frankofonní vládě Valonsko-Brusel mohou mít při školní výuce od září zahalenou hlavu, týká se to 50 000 studentek. Problém muslimského šátku v integračním procesu je velmi složitý, zabývají se jím  desetiletí společenští teoretici a znalci problematiky, včetně muslimských žen, které se emancipovaly a dosáhly na západě prestižních pozic, může mladý ministr, který začal kariéru jako kádrovák ve státní službě, kompetentně rozhodnout o tak závažném problému, asi stejně dobře jako současný český ministr zahraničí může kompetentně rozhodovat o české zahraniční politice atd. V Evropské unii jsou velkým problémem nekompetentní až hloupé kádry. 

       Ministr ve svém zdůvodnění uvádí, že ho k rozhodnutí vedly dva principy, oficiální škola musí tradičně přijmout všechny, dál ministr uvádí, že považoval za nutné potvrdit hodnoty tolerance a akcentoval emancipaci mladých muslimek, podle ministra dochází k přirozené evoluci principu neutrality, škola musí být víc inkluzívní. Diplom je podle ministra v dnešní době vstupenkou do zaměstnání, je tedy logické muslimským ženám tuto vstupenku neodpírat. V případě povinné školní docházky, ministr ponechal dosavadní praxi, ředitelé školy rozhodují na základě vlastního náhledu, zda-li muslimský šátek ve škole povolí nebo zakážou. Ministrovo rozhodnutí neodporuje, ale není konformní s rozhodnutím ústavního soudu z června loňského roku, soud odmítl žalobu několika muslimských žen na zákaz muslimského šátku na Vysoké škole města Bruselu, soud naznal, že kompetentním rozhodnout o zákazu je škola samotná nebo její zřizovatel. Jedině ten je schopen posoudit do jaké míry náboženské znaky naruší neutralitu školy, která je předepsána zákonem. Ministr zjednodušil proces rozhodování, místo ředitelů škol plošně rozhodl o všech vyšších školách, jejichž zřizovatelem je ministerstvo. Velké procento těchto zařízení jsou pedagogické školy, kde se formují nové pedagogické kádry, které budou dál vychovávat mladé Belgičany, belgická ústava a tím se neliší od ostatní Evropy, požaduje od pedagogů náboženskou neutralitu, učitel musí skrýt své náboženské preference. Ministrův výnos nerespektuje tento princip, nelze předpokládat, že mladé učitelky před svými žáky nebo studentky během pedagogické stáže odloží závoj a jejich náboženství se stane neviditelným. Pokud se tyto ženy domnívají, že závoj je jejich hlavní povinností, pak asi nejsou kompetentní k pedagogické dráze. Muslimské studentské organizace požadovaly, aby mladé studentky mohly praktikovat ve školách, kde je nošení šátku povoleno, v Belgii existuje řada takových škol, např. spousta náboženských islámských škol, ale tam ženy pedagožky neberou. Tedy ministr očividně mate, když tvrdí, že diplom otevírá bránu do zaměstnání. Nadia Geerts píše na svém blogu: „Neustále jsme bombardováni „důležitou“ genderovou pravdou a velkými kroky spějeme k inkluzívnímu vzdělávání, kde od zítřka budou učit mladé ženy, které integrovaly největší genderový stereotyp vůbec. Jsou zahalené od hlavy až k patě, feminismus s nimi dobře vychází  v dekoloniálním boji proti super opresívnímu bílému heterosexuálnímu muži."

Žádné komentáře: