fukuyma trump

Americký politický systém je skrz naskrz prohnilý

Tak analyzuje Francis Fukuyama v článku ve Foreign Affairs americkou současnost. Fykujama vidí hlavní problém Ameriky v nesmiřitelné polarizaci společnosti, která začíná u polarizace elit a jejich korupčního vlivu ve státním aparátě. Krizi prohloubil nárůst vlivu  informačních platforem. Analýza postrádá přesvědčivost v momentech, kdy se Fukuyama  ztotožňuje s establishmentem demokratické strany, ignoruje vliv levičáckých ideí na evoluci americké společnosti  a není schopen objektivně vidět období Trumpova vládnutí. Filozof považovaný za otce globalistického zplanění, dává rady, jak prakticky reformovat americkou společnost, jeho recepty by prohloubily patologické fenomeny společnosti, které celkem správně diagnostikuje. Nicméně identifikuje fundamenty společenské krize jako krizi společenských elit. Je tragické pro osud Čechů, že kasta lidí, která je infikovaná americkou prohnilostí, okupuje všechny možné české kulturně politické a mediální instituty a instituce a americké problémy, jak je uchopuje Fukuyama, tato kasta do ČR uměla přitáhla a zablokovala skutečnou demokratickou debatu a možnost alternativy ve společnosti.  

        Fukuyama už v 2014 napsal stať pro Foreign Affairs, kde si stěžoval na úpadek, který panoval v politickém životě USA, instituty vládnutí považoval za čím dál méně efektivní. Podle filozofa kombinace zatuchlosti politického myšlení a všemocnost zakořeněných politiků, zabrzdí reformy těchto institucí, tehdy napsal: „Nejsou žádné garance toho, že se situace bez kardinálního otřesu stávajících politických pořádků změní“. Domníval se, že počínání Berni Sanderse a Donalda Trumpa mohou vyprovokovat tento otřes. Fukuyama píše, že ho v 2016 povzbudilo, že voliči obou částí politického spektra se vzbouřili proti tomu,  co považovali za zkorumpované  a proti establishmentu a obrátili se k radikálním outsiderům v naději, že vyčistí politický prostor.  Američané uvěřili a uvedli Trumpa do Bílého domu, situace se podle Fukuyamy zhoršila. Proces úpadku pokračoval poslední čtyři roky s neuvěřitelnou rychlostí a v měřítku, které se nedalo předvídat, kulminovalo to vpádem na Kapitol. Ovšem fundamentální podmínky, které vybudily krizi se nezměnily. Vláda USA je jako dřív kořistí vlivných elitních skupin, které zvrátí státní politiku ve svůj prospěch a podryjí legitimitu státní moci. Celý systém se stal ještě rigidnějším na to, aby se dal reformovat. Podmínky se změnily neočekávaným způsobem. Dva nové faktory situaci nesmírně zhoršily: nové komunikační technologie přispěly k tomu, že demokratická debata založená na důkazech zmizela a ve společnosti se nastolil principiální rozpor v politické identitě.
          Podle Fukuyamy teoretická uzurpace americké vlády elitami, by mohla vést k jejich jednotě, protože administrativa občas popudí obě strany politického spektra. Naneštěstí objekty jednotného postoje jsou v každém případě odlišné. Pro levici elita znamená: korporace a skupiny svázané s kapitalistickými zájmy a společnostmi aktivními v energetice, banky na Wall-Streetu, miliardáři hedge-fondů a mega donátoři republikánské strany. Pravice vidí nenáviděnou  elitu v organizátorech kulturní moci z Hollywoodu, prostředcích masové informace, v univerzitách a velkých korporacích hlásajících osvícenou „sekulární ideologii“, která protiřečí tomu, co konzervativní Američané považují za tradiční a křesťanské hodnoty. I v těch oblastech, kde by se dalo předpokládat, že zájmy obou skupin se protnou, např. rostoucí obavy nad silou technologických gigantů, ale i zde jsou postoje obou skupin navzájem nesmiřitelné. Jedna Amerika viní twitter a facebook z propagace konspiračních teorií a trumpovské propagandy, druhá Amerika považuje tyto společnosti za beznadějně antikonzervativní. Ztuhlost státní moci v USA je stále zjevnější a problematičtější, ale má to své opodstatnění. Celkově konstituční systém kontrol a mocenského balancování funguje. Soudní systém – často designovaný samotným Trumpem – nereagoval na desítky nesmyslných nápadů, s kterými jeho strana přicházela. I republikánští činovníci, jako státní sekretář v Georgii a jiní, vystupovali proti samotnému Trumpovi, který se je snažil ovlivnit. Ale tyto reakce, které ohraničily Trumpovy možnosti, v budoucnosti též ohraničí jakékoliv úsilí o reformu fundamentálních nedostatků systému. Fukuyama vidí klíčový problém politického systému ve federálním uspořádání Unie, jedním z velkých nedostatků je kolegium volitelů, které nereflektuje podíl hlasů v celém státě, tak na státních úrovních. Změny v ústavě nejsou na pořadu dne, protože jejich ratifikace by nebyla průchozí, např. udělení práv státu Unie federálními District of Columbia, republikáni zablokují. Fukuyama považuje za pozitivní reformu likvidaci tradiční Unie a koncentraci voličské síly do nejlidnatější Kalifornie a oblasti New Yorku, kam elity, které považuje za zkorumpované, přivedou miliony nových imigrantů a zvrátí ve svůj prospěch jakékoliv hlasování. Celoamerická většina v parlamentu a při prezidentské volbě je Fukuyamovou globalistickou abstrakcí, která zlikviduje demokratickou participaci států Unie. Pár globalistických pověr a antitrumpovských animozit, nemohou smazat brilantnost jeho celkové analýzy americké krize.
            Podle Fukuyamy je fundamentálním nedostatkem americké vnitřní politiky fakt, že národní instituce fungují v politicky polarizovaném prostředí, vede to ke stagnaci a stálému mezistranickému boji. Dnes je tato polarizace velmi hluboká a nebezpečná. Jedním z důvodů jsou nové technologie, které podrývají možnosti stávajících institucí. Podle Fukuyamy bylo správné, že twitter a facebook zrušily Trumpovy účty, ale takové řešení může být jen krátkodobé a ve výjimečné situaci, za níž Fukuyama považuje vpád na Kapitol. Privátní společnosti nemohou zákonně přijímat tak společensky závažná opatření. Stát se dopustil chyby, že umožnil, aby se informační platformy staly tak významnými. Další tendencí, která polarizovala zemi – přechod od politické diskuze k otázkám boje za politickou identitu stran.  V devadesátých letech, když se polarizace začala rozvíjet, dvě Ameriky se rozcházely v náhledech na takové otázky jako je daňová zátěž, zdravotní pojištění, interrupce, používání vojenské síly v cizině atd. Tyto problémy nebyly vytěsněny politickou identitou stran a rasovou nebo etnickou spolupatřičností, pohlavím a sociálními faktory zúčastněných skupin v diskuzi.
       Podle Fukuyamy existuje politický tribalismus v obou hlavních politických táborech, ale podle filozofa v republikánské straně je silnější, přikládá velkou váhu tomu, že větší procento republikánů a jejich stoupenců ovlivňují konspirativní ideje. Na levici je podle něho vliv politického tribalismu nesrovnatelně menší, filozof ve svých úvahách úplně pominul vliv levičáckých antirasistických, genderových a dalších pseudopokrokových idejí na polarizaci Ameriky. Republikáni nakonec skončili fiaskem, v roce 2017 měli prezidenta a většinu v obou sněmovnách Kongresu, je jasné, že ve státě na celé čáře zvítězil jiný politický směr. USA budou mít velký problém, aby v budoucnosti obnovily svou mezinárodní autoritu. Podle Fukuyamy americké elity musí najít sílu a renovovat svou morální autoritu, od toho závisí osud amerického národa.