evropska unie

Když se řekne Evropská unie

Při zmínce o Evropské unii si každý ještě před pár lety vybavil euro, dnes naštěstí došlo k vystřízlivění. Dnes na prvním místě představy figurují prachy, které jsme údajně dostali a ještě dostaneme, vybavíme si potrestané Maďary, kteří je nedostanou z důvodů na něž si přesně nevzpomínáme, ale mají blízko k neposlušnosti. Pokud se nezřekneme Babiše, nedostaneme evropské peníze i my, na důvody si též málokdo vzpomene, kdo zrovna nesleduje klevetění České televize. Evropskou unii hromadně připomínají plakety u staveb a rekonstrukcí s její finanční podporou, nádraží na Florenci a ošklivá budova terminálu ve Varech by bez unijních peněz asi nestály, tak jsme schopní. V první vlně evropskounijních dojmů člověka nenapadne nikdo kromě Merkelové nebo někdo z jejího okolí, je jasné, že von der Leyenová není úplně svéprávná, ale toleruje se to, protože Ona si to přeje. Dvacet šest figur předáků unijních zemí připomínají trpaslíky poskakující kolem Merkelové. Peníze a účetnictví pohltí většinu představ o EU, ovšem 90% mainstreamových mediálních tlachů jsou o jakýchsi vyšších evropskounijních hodnotách.

      Druhou představou, která automaticky sama udeří, jsou imigranti, v tomto případě nikdo nic neví, každý z 27 statistů (šéfů vlád) někde něco říká, ale ví se, že to dlouho nevydrží, něco blábolí i komisaři, ale zdá se, že ani tam to není moc jisté a hlavně branou do dobře placené Komise, kterou musí každý funkcionář projít, je kamufláž. Imigrační montáž je téměř silnější než finance, prochází úplně vším. Strach odchýlit se od předepsané imigrační linie, o níž se neví, kdo ji dizajnoval, prochází evidentně i Komisí a národními vládami. Ministrům, kteří se opírají o zákony, aby imigraci čelili, hrozí pomalá likvidace, všichni mají před očima případ Salvini, který padl do sítí naháněčů evropské justice, anonymních bruselských byrokratů a celoevropské mediální lži kampani. Podobně případ Orbán, neviditelná mašinerie v pozadí  rozehrála likvidační mechanismy, které jsou účinnější než vojenské obsazení země.
     Obtížně se klasifikuje stupnice evropskounijních propadů, evropský pojem o rodině, což odjakživa ve všech civilizacích znamená pojem první kategorie, je možná nejhorším příkladem. Když rodina, tak v EU jde o politický boj za homo, trans, lesbickou rodinu, popř. jejich děti. Rodina evropská v některých zemích už úplně odumřela a populace téměř vymřela. Evropskounijní kultura splývá s multikulti mixem plus množina interpretů vydáváných za kultovní nebo oskarové vrcholy. Evropská civilizace, jak ji chápeme, se pomalu dostává na okraj s nálepkou rasistická, suprematistická, kolonialistická, antičernošská, hegemonistická atd. Nedej bože reakční křesťanské kořeny nebo řecko-římské otrokářské. Evropská civilizace se dá spoře najít v zaprášených koutech antikvariátů. Evropskounijní politruci tvrdí, že Evropa je sekularizována, křesťanství je privátní záležitostí, ve školách nemá místo, i když třeba hodiny náboženství byly i v šedesátých letech zcela běžné a na jižní Moravě hojně frekventovány. Evropské zákony vylučují kříž z úředních míst i v silně křesťanských zemí, přitom halal apod. se praktikují i ve školách, v některých německých zemích se děti začínají ve školách seznamovat s koránem. EU preferuje politické křesťanství papeže Bergoglia, který proměnil církev v proimigrantskou neziskovku, o řecké civilizaci se v EU nic neví, Řekové žili v mýtech a válkách, mezi pěknými sochami, pro dnešek to k ničemu není, Řím to byly dobyvačné, brutální legie a perverzní císaři. Řím ničil a pomlouval dobytá města (viz. dokument BBC o Kartágu). Řím je antimodelem dnešního liberalismu.  
           Dalším dojmem z EU je podivné spojenectví s temnými silami všeho druhu, turecká agresívní hegemonie dobře prosperuje v evropskounijní symbioze. EU vytvořila  z Turecka energetický hub, v konstrukci, která nemůže dávat smysl než v evropskounijních mainstreamových fakenews, z důvodu snížení závislosti na ruských energetických dodávkách, všechno musí proudit přes Turecko. Přímé energovody z Ruska přes Černé moře do Bulharska a dál do Evropy, nejsou možné z důvodu evropské energetické bezpečnosti, přechod přes Turecko pozvedne evropskou bezpečnost, přitom energetické toky z Ruska byly považovány na Wall Streetu za nejbezpečnější i v období studené války. Přes Turecko proudí do Evropy ázerbájdžánský plyn, evropské miliardy jsou prvním bodem kauzálního řetězce v nově genocidě Arménů, evropskounijní hanebnost se podílí na nesmírném utrpení tohoto národa v Karabachu, ještě dnes neuplyne den, aby se v Karabachu nenašly desítky mrtvých Arménů. Ázerbájdžán nepropustil všechny válečné zajatce, vydává je za teroristy, přitom za evropskounijního mlčení přizval v listopadu do bojů teroristy ze Sýrie. Evropská unie neregistruje štvavá vyjádření ázerbájdžánského diktátora, že Arméni jsou v Jerevanu jen dočasnými nájemníky apod., ale dobře registrují jakoukoliv nevoli evropské populace se svou politikou masové imigrace a islamizace. Evropské přístupy k Libyi, která je velmi klíčová pro imigrační toky, vedou k závěru, že chaos tam EU záměrně vyvolává. Slabý a ne moc přesvědčivý je i přístup EU k pandemii, musíme se modlit, aby pomohla prozřetelnost nebo aspoň zabrala bez bočních následků vakcína.