werner sinn

Zombifikace a inflace

Prominentní německý ekonom profesor Hans-Werner Sinn v interview v Handelsblattu, profesor je jedním z mála, který se odváží konfrontovat ekonomické principy s vládnoucí politikou. Z profesorových úvah plyne jednoznačný závěr, evropská společná měna není smysluplná a v krizové situaci se její negativní role ještě prohloubí, Evropská centrální banka (ECB) dělá jednotnou monetární politiku pro všechny, jednou se orientuje podle nejslabších členů, jindy podle nejsilnějších, společná měna znemožňuje zodpovědnou monetární politiku jednotlivých států. Profesor Sinn soudí, že plošné programy k oživení evropské ekonomiky jsou kontraproduktivní. Politika ztratila míru, ekonom mluví o zombifikaci tržní ekonomiky, zmíní se koronavirus a už tečou miliardy.

          Krizové časy svádí k politické demagogii, je správné zachránit firmy, ale politika špatně rozpozná, které to mají být. Neplatí to jen o firmách, ale i o záchraně jižních států EU. Zbyrokratizování tržní ekonomiky a plošná pomoc povedou k inflaci. Profesor se domnívá, že rychlé nasazení protivirové vakcíny může politiku vrátit do rozumných kolejí. Dnes se všichni hlásí o podpory a subvence a kdo je nejhlasitější, dostane státní peníze. Podle Sinna jsou konjunkturální programy špatnou cestou i v nekrizových  dobách, profesor vidí dvě nebezpečí, zbyrokratizování ekonomiky a návrat inflace. Štědrá politika ECB proměnila euro v nástroj finančních transferů. Spolkové ministerstvo financí zahájilo pomocné programy v objemu 500 miliard a záruky na kredity ve výši 800 miliard, politika neodůvodněně doufá, že automaticky rychle vycouvá z dluhového zatížení. Mohlo by to být  reálné v Německu, ale není to reálné v jižních státech EU, tyto státy nepřišly s žádnou rozumnou iniciativou v tomto směru. Evropská společná měna se proměnila v instrument finančních transferů, kterými se sanují dluhy jižních států EU. Profesor přesně kvantifikuje problém, se všemi programy, kterými ECB operuje, tj. objem peněz, který centrální banka vytváří pomocí kreditů bankám a prodejem cenných papírů, činí 6 bilionů eur, další navýšení se plánuje. Vzbuzuje to i velké pochyby u německé Spolkové banky, v bankovní měsíční zprávě se praví, že i v dnešním krizovém  období se musí rozpoznávat, které podniky nejsou dlouhodobě rentabilní, plošná pomoc by neměla vést k zombifikaci těchto podniků. Státní pomoc se musí okamžitě zastavit v momentě, kdy se tlak pandemie na společnost sníží.