Dost už šarád
Po čtyřech letech nekonečných handlů o rozvázání členství v EU a od ledna vyjednávání bez konce o dohodě o obchodu, jsou už Britové unaveni, jak vyplývá z rychlých průzkumů řady novin, velkou většinou převládá názor, že Boris Johnson by měl okamžitě ukončit vyjednávání s Evropskou unií. Tony Abbott, bývalý ministerský předseda Austrálie a poradce britského úřadu pro obchod, který se v mezinárodním obchodě velmi orientuje, říká, že pokud nedojde k dohodě o obchodu, bude to prokazatelně vina EU, Británie i bez dohod s EU bude v lepší pozici než byrokraty vedená EU, až konečně definitivně utne vazbu na EU, obnoví se její role vlivné světové mocnosti. Británie bez problému obchoduje se spoustou zemí na základě běžných tarifních ujednání i bez dohod o volném obchodu. Vyjednávání mezi demokratickým státem a perverzní demokraturou obvykle nikam nevedou.
Pokud vyjednávání neskončí dohodou, je přirozené, že evropskounijní rybáři nebudou mít přístup do britských vod, britské válečné lodi jim v tom zabrání. Francouzské rybářské syndikáty, a Macron nebude proti, dnes od rána vyhrožují zablokováním Calais a transferů přes Kanál. Podobnou neomalenost používali evropskounijní vyjednavači, tvrdili, že pokud britské výsostné vody nebudou automaticky, mimo rámec dohod, otevřeny evropským rybářům, omezí se britské transfery přes Kanál a evropské země, jako by Británie neměla přirozené právo na spojení s kontinentálními zeměmi. V minulosti blokoval Británii Hitler a Napoleon, podle EU logiky mohou Turci beztrestně zablokovat Bospor, Panama průplav atd. Británie na druhé straně nikdy nepoužila přirozený protiargument o zablokování transferu irského zboží přes britské území. V evropskounijních televizích se tvrdí, že pokud nedojde k obchodní dohodě, ztrátovými budou Britové, téměř pět let se nekonečněkrát opakuje toto tvrzení, evropskounijní byrokrati mají velké obavy o příští osud britského lidu. Včera to tvrdil v televizi ministr ekonomie krachující francouzské ekonomiky Bruno Le Maire. Brexit je podle něho šílenstvím a je mu prý líto britských přátel, kteří za to zaplatí, podle ministra, Macron a von der Leyenová mají pravdu, když jsou k Britům tvrdí, musí se podřídit regulím EU. Principiálním problémem celého dlouhého procesu vyjednávání je postoj EU, která se pořád domnívá, že Británie není suverénní zemí a nesmí se jí nikdy stát. Axiom bruselské demokratury - žádný člen EU už nebude nikdy normálním suverénním státem, podobný princip platí v islámu, možná odtud plyne vzájemná afinita.
Británie v posledních letech podepsala řadu dohod o vzájemném obchodu s jižní Koreou, Kanadou, Japonskem, Singapurem aj., není důvod proč by nemohla mít podobnou dohodu s Evropskou unií. Jediným důvodem je snaha EU potrestat Británii, ovšem jen aby se EU nepotrestala samotná, v exportu některých EU zemí má Británie velký podíl, někteří EU exportéři potravin a zpracovatelského průmyslu rychle pocítí šok pokud se neuzavře do konce roku obchodní dohoda. Evidentně EU klade politické cíle nad ekonomické, EU je hlavně politickým blokem a méně férovým ekonomickým společenstvím, např., jak je možné, že dlouhá a tak významná vyjednávání zablokuje nad dohody jdoucí lobbistický požadavek francouzské strany o automatickém volném přístupu francouzských rybářů do výsostných vod suverénní země. Britské požadavky jsou konformní mezinárodnímu právu při vyjednávání mezi suverénními státy o oboustranně výhodné dohodě o obchodu, EU tvrdí, že Británie musí navěky zůstat v orbitu evropskounijních zákonů a regulací.
Žádné komentáře:
Okomentovat