Pokrokový univerzitní intelektuloid
O životě člověka víc řeknou romány než věda, naše lingvistická kapacita nám neumožní řešit problémy stojící mimo ni, napsal to Noam Chomski, o němž se říká, že je to největší žijící vědec. Taky napsal, že věda má limity, ale ještě dřív než se k nim dojde, je tu establishment, který k nim dovede. Podobně velký vědec a letošní Nobelista Penrose: „Žádný výpočetní model nemůže reprodukovat kreativní lidské myšlení a ani se přiblížit mysli, žádný počítač, ani založený na kvantovce, nemůže myslet,.., aktuální zákony fyziky nejsou sto vysvětlit naši mysl,.., teorie by měly být založeny na něčem přirozeném, měly by mít smysl..“.
O Penrosovi se říká, že staví na brněnském židovském géniovi Godelovi, který viděl limity současné vědy, domníval se, že lidstvo nepokročí metodami dnešní vědy, ale spíš impulsem, který bude mít až metafyzický charakter, domníval se, že Leibnitzovy knihy, které se obtížně čtou, skrývají něco těžko pochopitelného, co by mohlo být tím impulsem. Chomski a Penrose jsou jedni z posledních velkých západních žijících vědců, kteří bádali nad širším záběrem universa než úzká oborová specializace, která místo toho, aby něco pozvedla, často vývoj a poznání zablokuje. Velcí vědci vidí limity svých možností a jsou kritičtí k vlastní kapacitě pojmout realitu, ale o to víc dnešní univerzitní kádry a absolventi budou tvrdit, že věda akceleruje, nikdy lidstvo toho tolik neobjevilo, na otázku, co to vůbec je, se tváří, že momentálně je postihl výpadek paměti.
Věda od nepaměti stavěla na několika fundamentech: žádná idea není vyloučena; žádná ideologie nemůže mít vliv na vědeckou metodu; empirické zdůvodňování má absolutně objektivní charakter; věda je pouze regulativem pravdy, ne pravdou samotnou. Na dnešní západní univerzitě a nebezpečně se tomu blíží i Česko, platí úplně jiné principy a svým způsobem vadnější než zaváděla komunistická strana: ideje, které odporují pokrokové politickokorektní ideologii se vylučují; poznávací proces samotný je sekundární, protože ideologie zná výsledek předem; teprve ideologie dá konečné zdůvodnění, empirické zdůvodnění není tak důležité; ideologie je totéž co pravda. Pokud si myslíme, že na českých univerzitách je to lepší, mýlíme se. Na které české univerzitě se debatují legitimní témata např. výhody a nevýhody našeho členství v EU; krize amerického modelu společnosti; krize evropské parlamentní liberální demokracie; ekonomické důsledky průmyslové monokultury v ČR a nebezpečí pro budoucnost?
Dnešní univerzitu ovládla politická korektnost, studenti se ve velké většině i v Česku ztotožňují s levičáckou ideou lineárního pokroku bez limit ve vědě i ve společnosti, samozřejmě statistiky o studentských náhledech v ČR nebudou tak tragické jako v západní Evropě, např. 84% frankfurtských studentů volí výhradně levici, společenské vědy ovládají bez výjimky teorie levicových subkultur, levičácké ideologie neovládají pouze katedry společenských věd, studenti v Hamburku zablokovali profesorovi ekonomie Luckemu možnost přednášet, zdál se jim pravicový, studenti přírodovědeckých fakult si zvou Gretu Thunbergovou, aby jim vysvětlila přírodní zákony....
Matthias Revers z leedské univerzity ukazuje ve studii, která je podložena statistickým šetřením, že vědecké bádání se v západním světě proměnilo v kultovní záležitost, která s vědou nesouvisí. Podle Reverse třetina studentů zastává zcela fundamentalistické postoje ke všem idejím, které ideologie označí za pravicové, tato třetina studentů spolu s profesory totálně zastraší a zablokuje možnost druhým studentům vyjádřit se. Tolerantnost, o níž by se dalo předpokládat, že má první místo v studentské hodnotové škále, dnes mezi studenty není populární. Ze statistického vzorku frankfurtských studentů např. plyne, že 41% studentů se domnívá, že člověk (lektor, profesor, student), který nesouhlasí s rozsáhlou imigrací do země, by neměl mít právo na univerzitní půdě vůbec vystupovat, 33% studentů soudí podobně o tom, kdo si myslí, že existují biologické rozdíly mezi mužem a ženou. Jenom 23% studentů by připustilo člověka, který má kritické výhrady k imigraci, aby na univerzitě učil, a jenom 17% by to dovolilo člověku zastávajícímu názor o biologických rozdílech mezi mužem a ženou. Pouze 30% studentů by dovolilo, aby učil člověk, který se domnívá, že islám není kompatibilní s evropskými hodnotami. Podle statistik netolerantní studenti mají společný background: označují se za levicové, jsou narozeni po roce 1995, začali vysokoškolské studium po roce 2015. Vypadá to, že na degeneraci přirozeného duševního vývoje mládeže má velký podíl střední škola. Komentátor statististického šetření v JungeFreiheit píše, že výsledek není nic neočekávaného, v Německu už v osmdesátých letech požadoval Habermas, aby do univerzitní debaty nebyli připuštěni pravicoví profesoři.
Věda od nepaměti stavěla na několika fundamentech: žádná idea není vyloučena; žádná ideologie nemůže mít vliv na vědeckou metodu; empirické zdůvodňování má absolutně objektivní charakter; věda je pouze regulativem pravdy, ne pravdou samotnou. Na dnešní západní univerzitě a nebezpečně se tomu blíží i Česko, platí úplně jiné principy a svým způsobem vadnější než zaváděla komunistická strana: ideje, které odporují pokrokové politickokorektní ideologii se vylučují; poznávací proces samotný je sekundární, protože ideologie zná výsledek předem; teprve ideologie dá konečné zdůvodnění, empirické zdůvodnění není tak důležité; ideologie je totéž co pravda. Pokud si myslíme, že na českých univerzitách je to lepší, mýlíme se. Na které české univerzitě se debatují legitimní témata např. výhody a nevýhody našeho členství v EU; krize amerického modelu společnosti; krize evropské parlamentní liberální demokracie; ekonomické důsledky průmyslové monokultury v ČR a nebezpečí pro budoucnost?
Dnešní univerzitu ovládla politická korektnost, studenti se ve velké většině i v Česku ztotožňují s levičáckou ideou lineárního pokroku bez limit ve vědě i ve společnosti, samozřejmě statistiky o studentských náhledech v ČR nebudou tak tragické jako v západní Evropě, např. 84% frankfurtských studentů volí výhradně levici, společenské vědy ovládají bez výjimky teorie levicových subkultur, levičácké ideologie neovládají pouze katedry společenských věd, studenti v Hamburku zablokovali profesorovi ekonomie Luckemu možnost přednášet, zdál se jim pravicový, studenti přírodovědeckých fakult si zvou Gretu Thunbergovou, aby jim vysvětlila přírodní zákony....
Matthias Revers z leedské univerzity ukazuje ve studii, která je podložena statistickým šetřením, že vědecké bádání se v západním světě proměnilo v kultovní záležitost, která s vědou nesouvisí. Podle Reverse třetina studentů zastává zcela fundamentalistické postoje ke všem idejím, které ideologie označí za pravicové, tato třetina studentů spolu s profesory totálně zastraší a zablokuje možnost druhým studentům vyjádřit se. Tolerantnost, o níž by se dalo předpokládat, že má první místo v studentské hodnotové škále, dnes mezi studenty není populární. Ze statistického vzorku frankfurtských studentů např. plyne, že 41% studentů se domnívá, že člověk (lektor, profesor, student), který nesouhlasí s rozsáhlou imigrací do země, by neměl mít právo na univerzitní půdě vůbec vystupovat, 33% studentů soudí podobně o tom, kdo si myslí, že existují biologické rozdíly mezi mužem a ženou. Jenom 23% studentů by připustilo člověka, který má kritické výhrady k imigraci, aby na univerzitě učil, a jenom 17% by to dovolilo člověku zastávajícímu názor o biologických rozdílech mezi mužem a ženou. Pouze 30% studentů by dovolilo, aby učil člověk, který se domnívá, že islám není kompatibilní s evropskými hodnotami. Podle statistik netolerantní studenti mají společný background: označují se za levicové, jsou narozeni po roce 1995, začali vysokoškolské studium po roce 2015. Vypadá to, že na degeneraci přirozeného duševního vývoje mládeže má velký podíl střední škola. Komentátor statististického šetření v JungeFreiheit píše, že výsledek není nic neočekávaného, v Německu už v osmdesátých letech požadoval Habermas, aby do univerzitní debaty nebyli připuštěni pravicoví profesoři.
Žádné komentáře:
Okomentovat