Jean Messiha
Poslední roky mediálně velmi přítomný, schopný politický debatér a člen politického byra Rassemblement national (RN) Jean Messiha, počátkem listopadu se rozhodl stranu opustit. Jean Messiha byl 2014-16 vysokým funkcionářem v ministerstvu obrany, letos aspiroval na první místo na kandidátce RN v municipálních volbách v Paříži, Le Penová dala přednost neznámému kandidátovi a sklidila historicky nejslabší výsledek 1.47%. Marine Le Penová, která autoritativně stranu řídí, ho nenominovala na kandidátky do evropských, obecních ani regionálních voleb, dost dobře nesnášela jeho přílišnou mediální úspěšnost, stejně jako před časem v případě Floriana Philippot. Podle Messihy v hlavní opoziční síle RN vládne naděje a skepse dohromady, i když strana vyhrává boj idejí, nedaří se jí probudit lidový elán, který by se proměnil ve volební vítězství. Projevilo se to v municipálních volbách, kdy strana docílila velmi chabého výsledku, její kandidáti jsou málo přesvědčiví.
Koncem října se Messiha dostal s vůdkyní strany do přímého střetu, který ho dovedl k opuštění strany. 29. října twittoval „je čas říct, že islám není kompatibilní s republikou“, čtyři dny předtím Marine Le Penová deklarovala „nevěřím, že existuje náboženství, které by bylo nekompatibilní s republikou“. Po jeho twitteru Le Penová suše sdělila v televizi BFM, že je to ona, která určuje linii strany a Messiha její stranu opustil. Někdy to může být problém, Okamura v Česku též říká, že strana je jeho projekt, pak ovšem nejde o politickou stranu v pravém slova smyslu, která se neobejde bez svobodné diskuze a názorové variability členů na bázi jistého politického názoru, akceptování této variability je zárukou aktivity členů, která přirozeným způsobem rozšiřuje vliv strany. Marine Le Penová staví ve straně meze, které jsou pro členy strany tabu, ovšem plynou z toho nepříjemné meze pro stranu samotnou, které jí zablokují vzestup. Messiha se vyjadřuje v tisku, že s Marine Le Penovou se rozešli velmi přátelsky.
Messiha ve Valeurs Actuelles vysvětluje své politické postoje: „Marine Le Penová postavila před stranou v roce 2012 úkol, povýšit přítomnost strany na místní úrovni, po osmi letech je třeba konstatovat neúspěch, strana v letošních obecních volbách nebyla schopna ve spoustě míst sestavit kandidátku a často musela sahat i po málo kompetentních kandidátech. Zeleným se podařil velký průlom ve velkých městech, i tradiční strany si nevedly špatně, RN až na výjimky propadla“. Messiha říká, že byl překvapen když Le Penová oponovala jeho tvrzení, že Samuel Paty byl podřezán zuřivým muslimem. „Podle ní jsem měl říct, že to byl islamista. Nehodlám užívat tento termín, je příliš pohodlné disociovat islám od jeho radikální součásti, v žádném jiném náboženství se to nedělá. S Marine jsme si to vysvětlili, ona nepovažuje islám za nebezpečné náboženství pro Francii, já si naopak myslím, že islám je nebezpečný. Ona disociuje muslimské náboženství od radikální ideologie, já si myslím, že tato je obsahem Koránu. Tímto neviním mírumilovné muslimy, jednoduše říkám, že oč se toto náboženství víc ve Francii rozšíří, o to bude Francie méně Francií“.
Messiha vidí velký problém v tom, že ve Francii nechybí kvalitní lidé, kteří jsou velmi znalí, ale tito lidé se vesměs nehodlají politicky angažovat, pro rok 2022 (prezidentské volby) to bude velkou výzvou. „Národní opozice se v prezidentských volbách neprosadí pokud nebude inkarnována osobností, která inspiruje svými idejemi a kompetencí. Většina Francouzů by dnes volila osobnost idejí blízkých RN, ale zaměstnává je též ekonomika, považují ji za velmi důležitou. Francouzi neočekávají, že kandidát bude ekonomem, ale bude mít hluboké ekonomické znalosti a bude obeznámen s evropskými otázkami, v případě Brexitu jednoduchá dogmata nezabírala. Marine Le Penová je velmi sympatická, má charakter a přesvědčení, ale je obklopena lidmi, kteří jsou velmi loajální. Tradiční pravice je postižena stockholmským syndromem, říká si gaullistická, ale ducha gaullismu permanentně zrazuje, tím jsou rodinné hodnoty, tj. matka a otec, obrana národní identity a suverenita Francie. Existují jiné politické senzibility než je pravicová, které si uvědomují, že populačními a civilizačními změnami jsou dotčeny evropské hodnoty a představy“.
Jean Messiha nevěří, že společnost touží po nějaké ideologii, ať levicové nebo pravicové, aspiruje na přirozený smysl. Redukovat státní plýtvání není ani levicové, ani pravicové, ale je to přirozené. Zastavit imigraci není ideologický požadavek, ale vychází z přirozené inteligence, podobně korelace mezi nemožností devalvovat francouzskou měnu a deindustrializací. Společnost preferuje neideologické, přirozené a racionální reflexe. Nikdo, kdo se odvolává na křesťanskou minulost Francie, současně nepožaduje christianizaci Francie. Francouz si přeje, aby země zůstala evropskou a ne multietnickým bazarem 1/3 černá, 1/3 bílá, 1/3 arabská. Respekt ke všem, ale každý na svém teritoriu.
Messiha ve Valeurs Actuelles vysvětluje své politické postoje: „Marine Le Penová postavila před stranou v roce 2012 úkol, povýšit přítomnost strany na místní úrovni, po osmi letech je třeba konstatovat neúspěch, strana v letošních obecních volbách nebyla schopna ve spoustě míst sestavit kandidátku a často musela sahat i po málo kompetentních kandidátech. Zeleným se podařil velký průlom ve velkých městech, i tradiční strany si nevedly špatně, RN až na výjimky propadla“. Messiha říká, že byl překvapen když Le Penová oponovala jeho tvrzení, že Samuel Paty byl podřezán zuřivým muslimem. „Podle ní jsem měl říct, že to byl islamista. Nehodlám užívat tento termín, je příliš pohodlné disociovat islám od jeho radikální součásti, v žádném jiném náboženství se to nedělá. S Marine jsme si to vysvětlili, ona nepovažuje islám za nebezpečné náboženství pro Francii, já si naopak myslím, že islám je nebezpečný. Ona disociuje muslimské náboženství od radikální ideologie, já si myslím, že tato je obsahem Koránu. Tímto neviním mírumilovné muslimy, jednoduše říkám, že oč se toto náboženství víc ve Francii rozšíří, o to bude Francie méně Francií“.
Messiha vidí velký problém v tom, že ve Francii nechybí kvalitní lidé, kteří jsou velmi znalí, ale tito lidé se vesměs nehodlají politicky angažovat, pro rok 2022 (prezidentské volby) to bude velkou výzvou. „Národní opozice se v prezidentských volbách neprosadí pokud nebude inkarnována osobností, která inspiruje svými idejemi a kompetencí. Většina Francouzů by dnes volila osobnost idejí blízkých RN, ale zaměstnává je též ekonomika, považují ji za velmi důležitou. Francouzi neočekávají, že kandidát bude ekonomem, ale bude mít hluboké ekonomické znalosti a bude obeznámen s evropskými otázkami, v případě Brexitu jednoduchá dogmata nezabírala. Marine Le Penová je velmi sympatická, má charakter a přesvědčení, ale je obklopena lidmi, kteří jsou velmi loajální. Tradiční pravice je postižena stockholmským syndromem, říká si gaullistická, ale ducha gaullismu permanentně zrazuje, tím jsou rodinné hodnoty, tj. matka a otec, obrana národní identity a suverenita Francie. Existují jiné politické senzibility než je pravicová, které si uvědomují, že populačními a civilizačními změnami jsou dotčeny evropské hodnoty a představy“.
Jean Messiha nevěří, že společnost touží po nějaké ideologii, ať levicové nebo pravicové, aspiruje na přirozený smysl. Redukovat státní plýtvání není ani levicové, ani pravicové, ale je to přirozené. Zastavit imigraci není ideologický požadavek, ale vychází z přirozené inteligence, podobně korelace mezi nemožností devalvovat francouzskou měnu a deindustrializací. Společnost preferuje neideologické, přirozené a racionální reflexe. Nikdo, kdo se odvolává na křesťanskou minulost Francie, současně nepožaduje christianizaci Francie. Francouz si přeje, aby země zůstala evropskou a ne multietnickým bazarem 1/3 černá, 1/3 bílá, 1/3 arabská. Respekt ke všem, ale každý na svém teritoriu.
Žádné komentáře:
Okomentovat