paul gottfield

Slabé státy do totality a ruin

Nixonův poradce, historik idejí a vlivný intelektuál Paul Gottfied v analyzuje v revue FrontPopulaire americký konzervativismus, fenomén Trump atd. Podle historika pokud pojem „trumpismus“ má smysl, je jeho obsahem manévrovací talent a pragmatismus jednoho demokratického byznysmana z New Yorku, který spolu s jednou vrstvou americké veřejnosti se domnívá, že jejich země byla zcizena. Historik Gottfield říká, že Donald Trump posloužil jako alibi liberálním médiím v jejich snaze vzdálit konzervativismus od jeho tradičního základu. Liberální (v americkém chápání termínu) média instrumentalizovala  Trumpa, stejně jako v jiném smyslu neokonzervatismus. Liberální média vynáší ty nejpokrokovější, tj. stoupence globálního neomezeného trhu a financí, multikulturalismu a vojenských opcí všech azimutů. Trump přitáhl zbytky levice, která zbyla po úderech těch, pro které jsou primární práva menšin, boj s ubohým bílým mužem a nastolování socialismu v USA. Trump je mužem levice nebo středové levice.

    Gottfield operuje termínem paleokonzervatismus, což je podle něho americký ne moc úspěšný pokus konstituovat konzervativní proud podle evropského vzoru. Za neokonzervativce považuje nátlakovou skupinu, která od sedmdesátých let vládne republikánské straně, tato skupina vytlačila ze strany tradiční americké konzervativce a prosadila své ekonomické (liberální), geopolitické (vojenské) a sociální (multikulturní) vize, tradiční americký konzervativismus je antietatický se všemi důsledky, tj. odmítání financování veřejných prací a multikulturalismus prosazovaný Washingtonem, tradiční konzervativismus též odmítá vojenská dobrodružství.
       Liberální média obou břehů Atlantiku často plují na matení pojmů, obzvlášť v pojmu liberál samotném. V Americe pojem liberál je ekvivalentem evropského levičák, konzervativec nebo paleokonzervativec nemá v americké politice ekvivalent, vyskytuje se pouze v intelektuální rovině. Neokonzervatismus  je nejznámější tváří wilsonnismu, tj. směru amerického imperialismu. Radikálnější liberálové v ekonomickém a filozofickém smyslu jsou ekvivalentem libertinů v definici Murraye Rorhbarta, američtí populisté jsou specifickým směrem popsaným v knihách Christophera Lasche.
       Podle historika Gottfielda v Americe tradiční protipól levice-pravice je ještě problematičtější než v Evropě, dnešním fundamentálním strukturálním protipólem je opozice mezi stoupenci a odpůrci hesla „America First“ - politika založená na prioritě amerických vnitřních zájmů oproti těm, kteří se domnívají, že USA dominují svět (pro jeho dobro) a mají se angažovat všude po planetě. To vysvětluje velmi negativní postoje proti Trumpově protekcionistické politice.
       Pokud člověk dozná, že miluje svou vlast, a není až tak přesvědčen o pokrokové humanitě jako Justin Trudeau a nazývá kočku kočkou, pak je pro skomírající sociální demokracie vulgárním populistou a pravičákem. Ve Francii to bylo kdysi stejné s de Gaullem. Sociální demokraté všech azimutů nikdy nepochopí historickou lekci: slabé státy směřují do ruin, do občanské války a do totality. Trump a jiní ve světě, jako např. v Rusku Putin, inkarnují národní vůli tváří v tvář historii. Je tak špatné chtít žít? Navzdory extrémistům a manipulátorům, kteří instrumentalizují Američany vzešlé z menšin, většina těchto Američanů je patrioty a jejich touhou je být považován za Američana. Historik říká, že patriotismus zdaleka není v USA prázdným termínem. Nastoluje se otázka, zda-li je Amerika globalizovanou subkulturou nebo je opravdovým národem, který je si vědom sebe sama. Toto je ve hře!
        Trumpova čtyřletá bilance je pozitivní, nevstoupil do žádné vnější války, koncentroval se na vnitřní politiku. Prostředky, které měl k dispozici si počínal dobře, nepřátele měl za zády, institucionální a mediální gerilu proti sobě. Trump může třetího prohrát, ale v žádném případě není náhodným zjevem americké historie, společenské proudy, které ho vynesly a historická dynamika, která mu přála, ho přežijí.