čtvrtek 26. listopadu 2020

mishima seppuku

 Už padesát let

Včera krátce po poledni to bylo přesně padesát let, co velký japonský spisovatel a intelektuál Yukio Mishima v budově japonského ministerstva obrany provedl seppuku (rituální sebevraždu), aby protestoval proti národní dekadenci a proti článku 9 japonské ústavy, kterou po porážce Američané Japoncům vnutili, článek 9 omezuje právo suverénního japonského lidu vést válku a limituje japonské ozbrojené síly. Eliminace božských prerogativ japonského císaře, zavedení demokracie západního typu a americká přítomnost v zemi byly pro Mishimu výrazem velké dekadence a civilizačního konce tradičního Japonska. Spisovatel krátce předtím napsal, že seppuku promění vlastní život v okamžik poezie. Čin fascinoval už tenkrát a o to víc dnes, kdy se jeho proroctví víc než zhmotnilo, západní konzumní dekadence se dusí sama sebou, americká demokracie už ani nemaskuje, že je synonymem podvodu.

       Mishima, doprovázený čtyřmi druhy z Tate no kai (Liga štítu), vstoupil do kanceláře generála Masuda, kterého přivázali k židli. Mishima z balkonu nad hlavami tisíců vojáků a před přítomnými kamerami pronesl řeč, v které vyzdvihl ducha Japonska, roli císaře, odsoudil Japonsku vnucenou ústavu a smlouvu o společné obraně s USA. „Musíme umřít, abychom obnovili Japonsko a jeho pravdivou tvář! Je dobré si tak cenit života, že necháme umřít ducha? Nyní svědčím pro to, že existují větší hodnoty než je ulpívání na životu. Tato hodnota, to není demokracie. Je to Japonsko, země historie a tradic, které milujeme..“. Víc než o nacionalismu, jak okamžitě západní flistři kvalifikovali čin, jde o kulturní kód, který plyne z tisícileté historie, jde o superiorní vizi, která daleko přesahuje materiální omezenost přítomnosti. Po skončení svého diskursu Mishima ustoupil z balkonu a provedl seppuku, Masakatsuo Morita, jeden z jeho mladých druhů, kteří ho doprovázeli, měl seppuku dokončit řezem katana, jak je předepsáno v procesu rituální sebevraždy samuraje, katana se mu nepodařilo provést, Mishikova krev mezitím tekla po podlaze a až Masayoshi Kaga dokončil rituál. Morita naplněn studem z chybně provedeného kroku, sám provedl seppuku.
       Mishima byl největším japonským spisovatelem moderní doby, jeho romány měly velký úspěch, velmi překládány a studovány. Byl symbolem restaurace japonské tradice, proti globalizaci a masovému konzumu, proti demokracii západního typu. Mishima je též symbolem něčeho, co dnes v západní společnosti neexistuje, jednota ducha a akce, myšlení a činu. Mishima fascinoval už tenkrát, vnášel velkou pochybu do černobílého chápání světa, západ nebyl schopen jeho čin interpretovat a pochopit význam tisícileté tradice, až dnes je to jasnější, západ chápal jeho sebevraždu jako čin osamělého estéta, dandyho, svým způsobem dekadentního. Doba mu dala za pravdu, dekadentní byla druhá strana.       

Žádné komentáře: