Multikulti stále dokola
Samotný termín multikulturalismus přestává přitahovat, z taktických důvodů multikulti propaganda dává přednost termínům otevřená pestrá společnost, mezikulturní dialog, antirasismus, rasová popř. náboženská rovnoprávnost, i v případě zemí, kde se kromě jednoho etnika a žádného náboženství nic jiného nevyskytuje, např. zrovna v Česku. Ideologická pojmová struktura změnila charakter našeho uvažování, domníváme se, že globalizaci nelze utéct a tu implicitně multikulturalismus doprovází, nelze disociovat blahobyt převažující formy kapitalismu od větší nebo menší míry imigrace a s tím spojeného multikulturalismu tj. akceptování jiného typu kultury na jednom území.
Dlouhodobá fikce demokratické společnosti nám neumožní myslet v jiné pojmové logice než v pojmech soužití s jinými kulturami, anglosaský svět chápeme jako pokrokový předstupeň budoucnosti a Londýn hlavní evropské město multikulturalismu je centrem tohoto světa, starosta umírněný muslim a zdánlivě bezkonfliktní soužití různých kultur. Britský model společnosti závidíme resp. část našich sebenominovaných elit, počínaje au pair personálem až po lepší au pair v různých nadnárodních projektech spojených s londýnskými dietami, s dobrou televizní publicitou tohoto modelu v zádech, nám nedávají jinou volbu než Londýnu závidět. Triumfující multikulti zažívá Kanada, supermoderní premiér Justin zdědil lásku k černým a jiným než křesťanským praktikám po svém osvíceném otci Pierrovi. Multikulturalismus se pomalu zmocňuje celé americké společnosti.
Filosof Denis Collin na serveru Elinactual ozřejmuje proč je multikulturalismus falešný a prakticky nemožný. Podle filozofa multikulturalismus předpokládá morální a intelektuální nihilismus. Římané tolerovali jiná etnika i jiné náboženské kulty, ale považovali je za porobené a stojící mimo důstojnost římského občanství. V okamžiku, kdy pozdější císaři udělili občanství všem porobeným národům, občanství samotné už nemělo žádný význam, impérium se nacházelo v procesu rozkladu. Nicméně římské impérium znamenalo silnou byrokratickou strukturu, která kompletně a rychle asimilovala porobené národy, např. Galy. Otomanská říše též měla multikulturní charakter, za podmínky, že se bezpodmínečně akceptovala otomanská dominance. Náboženské minority se integrovaly do systému dhimmi, tj. kompletně podřízený status. Svatá říše římská německého národa nebyla multikulturní, emancipace národů ji rychle dovedla ke konci.
Všechny bývalé multikulturní státní organismy měly něco společného – dominantní kulturu. Dominantní národ nastolí svou kultury a zákony nad ostatními. Dominovaní přežívají ve staleté porobě a vývojovém umrtvení jako východoevropské národy nebo židé v osmanské říši. Ve 20. století ani Alžířané, ani Vietnamci nechtěli žádné multikulturní spojenectví s mateřskou Francií, konstruovali své vlastní národy a kultury.
Multikulturalismus nezná realitu, je to forma víceméně chaotické kohabitace mezi komunitami, které nemají nic společného. Angličané nikdy moc nevěřili v rovnost všech etnik, koexistence komunit v Británii je důsledek přežívání britského impéria, tato koexistence je možná jen proto, že britské zákony se v muslimských komunitách aplikují pouze částečně, tyto komunity se těší nezákonným privilegiím hlavně v oblasti lidských práv. Je to možné proto, že média a politická třída se tváří, že nevidí tuto soudní a policejní praxi, ignorují velké skandály jako např. hromadné znásilňování v Telfordu. Poláci, Italové, Španělé, Portugalci se pomalu ve Francii asimilovali, sdíleli s Francouzi stejné náboženské ideje, i malé styčné body jako je gusto k vínu a společné historické okamžiky jdoucí tisíce let zpět.
Věřilo se, že Severoafričani projdou stejným procesem, nestalo se tak. Muslim nesdílí s většinovou populací ani nejzákladnější styčné body, nemůže sdílet jídlo, pít víno, jejich dcery si nesmí brát Francouze atd. Pokud nemůžeš pít, jíst, ženit se, co společného zůstane. Muslim se může oženit s nemuslimskou ženou, ale děti jsou automaticky muslimy. Nemuslimský muž pokud chce muslimku, musí nejdřív konvertovat. Politický islám, jehož cílem je konvertovat Evropu, je přirozeným důsledkem velké přítomnosti muslimů v některých evropských zemích, ignorovat tento fakt může pouze šarlatán. Muslima uráží lahev vína po obědě na stole, uráží ho odhalená hlava nebo nohy ženy, pouze ignorantský moderní Evropan, který ztratil představu, co vůbec je, může mluvit o multikulturalismu a mezikulturní toleranci. Multikulturalismus je trojským koněm ovládnutí Evropy islámem.
Filosof Denis Collin na serveru Elinactual ozřejmuje proč je multikulturalismus falešný a prakticky nemožný. Podle filozofa multikulturalismus předpokládá morální a intelektuální nihilismus. Římané tolerovali jiná etnika i jiné náboženské kulty, ale považovali je za porobené a stojící mimo důstojnost římského občanství. V okamžiku, kdy pozdější císaři udělili občanství všem porobeným národům, občanství samotné už nemělo žádný význam, impérium se nacházelo v procesu rozkladu. Nicméně římské impérium znamenalo silnou byrokratickou strukturu, která kompletně a rychle asimilovala porobené národy, např. Galy. Otomanská říše též měla multikulturní charakter, za podmínky, že se bezpodmínečně akceptovala otomanská dominance. Náboženské minority se integrovaly do systému dhimmi, tj. kompletně podřízený status. Svatá říše římská německého národa nebyla multikulturní, emancipace národů ji rychle dovedla ke konci.
Všechny bývalé multikulturní státní organismy měly něco společného – dominantní kulturu. Dominantní národ nastolí svou kultury a zákony nad ostatními. Dominovaní přežívají ve staleté porobě a vývojovém umrtvení jako východoevropské národy nebo židé v osmanské říši. Ve 20. století ani Alžířané, ani Vietnamci nechtěli žádné multikulturní spojenectví s mateřskou Francií, konstruovali své vlastní národy a kultury.
Multikulturalismus nezná realitu, je to forma víceméně chaotické kohabitace mezi komunitami, které nemají nic společného. Angličané nikdy moc nevěřili v rovnost všech etnik, koexistence komunit v Británii je důsledek přežívání britského impéria, tato koexistence je možná jen proto, že britské zákony se v muslimských komunitách aplikují pouze částečně, tyto komunity se těší nezákonným privilegiím hlavně v oblasti lidských práv. Je to možné proto, že média a politická třída se tváří, že nevidí tuto soudní a policejní praxi, ignorují velké skandály jako např. hromadné znásilňování v Telfordu. Poláci, Italové, Španělé, Portugalci se pomalu ve Francii asimilovali, sdíleli s Francouzi stejné náboženské ideje, i malé styčné body jako je gusto k vínu a společné historické okamžiky jdoucí tisíce let zpět.
Věřilo se, že Severoafričani projdou stejným procesem, nestalo se tak. Muslim nesdílí s většinovou populací ani nejzákladnější styčné body, nemůže sdílet jídlo, pít víno, jejich dcery si nesmí brát Francouze atd. Pokud nemůžeš pít, jíst, ženit se, co společného zůstane. Muslim se může oženit s nemuslimskou ženou, ale děti jsou automaticky muslimy. Nemuslimský muž pokud chce muslimku, musí nejdřív konvertovat. Politický islám, jehož cílem je konvertovat Evropu, je přirozeným důsledkem velké přítomnosti muslimů v některých evropských zemích, ignorovat tento fakt může pouze šarlatán. Muslima uráží lahev vína po obědě na stole, uráží ho odhalená hlava nebo nohy ženy, pouze ignorantský moderní Evropan, který ztratil představu, co vůbec je, může mluvit o multikulturalismu a mezikulturní toleranci. Multikulturalismus je trojským koněm ovládnutí Evropy islámem.
Žádné komentáře:
Okomentovat