juan dolar

Americký primát

Ekonomice Spojených států světové krize v posledních sto padesáti letech přinášely vzestup a potvrzení světového prvenství. Včetně světových válek a konce studené války, který jednoznačně nastolil americký globální primát. Pokud některá část světa čelila konfliktní situaci, jediným nadějným aktivem byl v posledních sto letech dolar a nejnadějnějším místem americká banka. Vždycky tomu tak nebylo, švýcarský frank a banky nebyly útočištěm jenom diktátorů a zbohatlíků, ale i bezpečným místem pro úspory prostého Evropana, v peripetiích doby se Američanům podařilo rozbít švýcarské útočiště,  často ne moc férovými metodami, jako osočování z praní špinavých peněz, ukradenými miliony, vadilo bankovní tajemství atd. Často platila úměra čím hůř se vede světu, tím víc kapitálu odplyne do USA, tím víc peněz americkému byznysu a na pokrytí rozpočtových deficitů. Mimo USA se produkuje a vyrábí, pomocí americké dominance globálního finančního systému, část vytvořeného kapitálu přiteče automaticky do USA. Liberální doktrína to objasňuje nízkou korupcí a důvěrou v politický systém. 

      Ekonom Ivan Danilov píše na ruském serveru RIA, koronavirová pandemie a ekonomický stres globálního rozsahu smetly přirozené mechanismy americké finanční dominance. Zdálo se, že tradiční proces útěku k dolaru a do amerických státních obligací bude pokračovat, krize propukla na pozadí ekonomických americko-čínských sporů. Američané ještě před pár měsíci plánovali podminování hongkongského finančního systému, v naději, že to bude znamenat úder Číně, která čelila ekonomickým potížím v důsledku koronaviru, mluvilo se o tom, že Čína bude muset devalvovat, jak hongkongský dolar, tak vlastní měnu. Praxe tuto strategii nepotvrdila. Na americkém finančním kanále CNBC: „Goldman Sachs očekává, že v příštích měsících čínský juan posílí na 6.5 za dolar, dolar se podle bankovních stratégů nachází v periodě oslabování, důvodem toho je ztráta americké ekonomické výlučnosti“. Faktory, které dříve potencovaly růst dolaru, jako je rychlý ekonomický růst, zmizely. Čínský juan poslední týdny posílil k 6.8 juanu za dolar. Došlo k tomu poté, co čínský statistický úřad reportoval pozitivní kladné statistiky o maloobchodu v Číně.
       Ještě nedávno šířili američtí finanční experti zvěsti o totálním valutovém deficitu v čínském bankovním systému a předvídali úprk kapitálu z Číny do USA. Dnes nastává něco opačného: čínské finanční trhy přitahují část kapitálových toků, které tradičně z obav z krize mířily do USA. Capital Economics v nedávné analýze ukazuje, že rekordní rozdíl mezi výnosností státních obligací v Číně a v USA je velmi dobrým signálem pro perspektivu juanu. Podle Capital Economics výnos z čínských státních obligací bude podstatně vyšší než na ostatních trzích. Zajímavý důsledek – dříve USA přitahovaly za jakkoliv nízkých úrokových úrovní, obzvlášť v době krize nebylo myslitelné, že by světový kapitál proudil jinam. Dnešní Čína zbavuje USA tohoto privilegia.