Blitzkrieg nevyšel
Válka o Karabach přešla do typu války, které se kdysi říkalo zákopová, s modernějšími zbraněmi. Západními zbraněmi po zuby vyzbrojený Ázerbájdžán neprorazil frontu. Např. velkou převahu má Ázerbájdžán v obrněných vehiklech, turecké Kobry, izraelské Sandcat atd., Arméni mají sovětské automobily. Největší ázerbájdžánská převaha je v samohybné a reaktivní artilerii, dokonce jejich samohybná děla Dana modernizovala Česká republika. Částečnou demencí postižený Američan Biden demagogicky mluví o ruských dodávkách zbraní do oblasti, de facto Biden žádá genocidu arménského národa, bez ruských zbraní, jak vyplývá ze srovnání výzbroje obou armád, by Arménům zůstaly kosy. Doufejme, že miliony Arménů v USA mu to při prezidentských volbách spočítají.
Arménského premiéra Pašinjana, o jehož sympatiích k Rusku byly velké pochyby a který se zhlížel v českých barchatých revolucionářích osmdesátého devátého a instaloval do vlády lidi ze Sorosových agentur, realita posledního roku dovádí až k takové lásce k Rusku, že včera bez nějakého ruského nátlaku, na tiskové konferenci v Jerevanu prohlásil, že Arménie dospěla do kvalitativně vyšších vztahů z Ruskem. Významný signál o posunu války se objevil včera v odpoledních hodinách, u ruského ministerstva zahraničí byly pozorovány limuzíny arménského a ázerbájdžánského velvyslance v Moskvě, ale žádná informace o případném setkání se v dnešních ranních zprávách neobjevuje. Zabránit celoplošnému střetu obou zemí, který by je vrhl desítky let zpátky, může pouze Rusko, které má důvěru obou zemí a jehož politika je objektivní, vycházející z poznání historických fakt a geneze celého konfliktu. Náhorní Karabach je tisícileté arménské území, obývané z 98% Arméni, v historických epochách to často bylo centrum arménského státu, od 16. století byl Karabach autonomní částí perské říše spravované arménskými knížaty, od roku 1805 částí ruské říše.
Podlá demagogie Evropské unie je jedním z hlavních důvodů proč není konflikt dávno vyřešen. EU státy jako jeden blok popírají legitimitu republiky Náhorní Karabach. V roce 1923 zde vytvořili bolševici autonomní oblast, kterou administrativně přičlenili Ázerbájdžánu, stejně jako arménský Nachičevan, kde arménskými zůstaly už jenom hroby. Po rozpadu SSSR se plebiscit obyvatel autonomní oblasti v roce 1991 vyslovil pro nezávislost na Ázerbájdžánu. Legitimita jejich nezávislosti je stejně silná jako legitimita ázerbájdžánské nebo estonské nezávislosti. Evropská unie podle stupně loajality k vládnoucí bruselské ideologii výběrově uzná nebo neuzná samostatnost státu, v Kosovu žilo 20% Srbů, kteří nezávislost nechtěli, v Černé Hoře k odtržení od Srbů stačila EU malá většina 55%, 45% proti, v Karabachu Evropské unii nestačí 98%.
Ázerbájdžánské armádě se pouze v prvních hodinách války podařilo získat v poli jisté územní výhody, ale dál už nepostupuje, protivníci se vzájemně ostřelují a stejně jako v minulých střetech, přes převahu ve výzbroji, se vojenská šance pomalu kloní na arménskou stranu, která má lepší velitelské kádry a ovládá terén, který chtějí Ázerbájdžánci dobýt a to i přes přítomnost tureckých vojenských kádrů a výzbroje na ázerbájdžánské straně. Mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovanasjan na facebooku píše, že rozsah války je bezprecedentní a to i z pohledu vojenské teorie, vedou se operace války typu 5. generace. Podle Ovanasjana od dnešního rána mimo dosah arménské protiletecké obrany křižují nebe turecké stíhačky a ostřelují bojiště raketami vzduch-země, arménská rozvědka zachytila hovory pilotů v turečtině. Na telegramu ve skupině WarGonzo monitorují dva mladíci dnešní Karabach, pustili je i do zákopů, děla a rakety podobné katuším ostřelují ázerbájdžánskou stranu, vojenský personál spíš starší střední věk, technika též žádná pátá generace, ale nikdo nemá strach a neutíká z boje. Svědčí to o jednom pozitivním faktu, válku v kterékoliv generaci vyhrávají odvážní pěšáci, kteří mají vůli bojovat, nezáleží na dronech, superstíhačkách a bůhví jaké technice. A tady je velká arménská šance, bojují za svůj národ a za zem, kterou obývají už tisíce let.
Podlá demagogie Evropské unie je jedním z hlavních důvodů proč není konflikt dávno vyřešen. EU státy jako jeden blok popírají legitimitu republiky Náhorní Karabach. V roce 1923 zde vytvořili bolševici autonomní oblast, kterou administrativně přičlenili Ázerbájdžánu, stejně jako arménský Nachičevan, kde arménskými zůstaly už jenom hroby. Po rozpadu SSSR se plebiscit obyvatel autonomní oblasti v roce 1991 vyslovil pro nezávislost na Ázerbájdžánu. Legitimita jejich nezávislosti je stejně silná jako legitimita ázerbájdžánské nebo estonské nezávislosti. Evropská unie podle stupně loajality k vládnoucí bruselské ideologii výběrově uzná nebo neuzná samostatnost státu, v Kosovu žilo 20% Srbů, kteří nezávislost nechtěli, v Černé Hoře k odtržení od Srbů stačila EU malá většina 55%, 45% proti, v Karabachu Evropské unii nestačí 98%.
Ázerbájdžánské armádě se pouze v prvních hodinách války podařilo získat v poli jisté územní výhody, ale dál už nepostupuje, protivníci se vzájemně ostřelují a stejně jako v minulých střetech, přes převahu ve výzbroji, se vojenská šance pomalu kloní na arménskou stranu, která má lepší velitelské kádry a ovládá terén, který chtějí Ázerbájdžánci dobýt a to i přes přítomnost tureckých vojenských kádrů a výzbroje na ázerbájdžánské straně. Mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovanasjan na facebooku píše, že rozsah války je bezprecedentní a to i z pohledu vojenské teorie, vedou se operace války typu 5. generace. Podle Ovanasjana od dnešního rána mimo dosah arménské protiletecké obrany křižují nebe turecké stíhačky a ostřelují bojiště raketami vzduch-země, arménská rozvědka zachytila hovory pilotů v turečtině. Na telegramu ve skupině WarGonzo monitorují dva mladíci dnešní Karabach, pustili je i do zákopů, děla a rakety podobné katuším ostřelují ázerbájdžánskou stranu, vojenský personál spíš starší střední věk, technika též žádná pátá generace, ale nikdo nemá strach a neutíká z boje. Svědčí to o jednom pozitivním faktu, válku v kterékoliv generaci vyhrávají odvážní pěšáci, kteří mají vůli bojovat, nezáleží na dronech, superstíhačkách a bůhví jaké technice. A tady je velká arménská šance, bojují za svůj národ a za zem, kterou obývají už tisíce let.
Žádné komentáře:
Okomentovat