zeny politika

Ženy a politika

Tvrdit, že pohlaví člověka mu dává nějaké předpoklady pro politické nebo státní funkce je směšné, ale úplně stejně směšné je tvrzení, že nějaké kvóty pozvednou politiku a rovnoprávnost obou pohlaví. Politika a státní funkce nejsou výlučně maskulinní oblastí, nelze ovšem ani říct, jak se někdy např. v Německu argumentuje, že ženy jsou lepší resp. citlivější v řešení politických otázek než muži. Daná historické chvíle, ať už je to v nejvyšší státní poloze nebo na radnici v dědině, si vyžádá osobnost, kterou právě potřebuje, platí-li aspoň částečně tento princip, pak politický mechanismus je dobře nastaven. Rusko a Kateřina II. se vzájemně potřebovaly a vybraly, stejně tak Francie si vybrala paní Pompadour. Velkých žen v politice i bez kvót nebo právě proto, že kvóty neexistovaly, byla velká řada, Alžběta Anglická, Golda Meierová, paní Bhutto, Indira Gandhi atd.
      Blesky boží bičují nebe a tyto žáby kvákají o tom, jak jsou morální (Augustin o donatistech) a dnes evropskounijní žáby budou do nekonečna kvákat o rovnoprávnosti žen a 50% kvótách od politiky až do vedení managementu kanalizací a stok.    
      Princip výběru optimální osobnosti do funkce se nastolí v situacích, kdy skutečně o něco jde, kdy se něco řeší a řešení ovlivní životy lidí, v nejpřehlednější situaci,  při volbách starosty menší obce přímým hlasováním, se občané mockrát nespletou, vyberou optimální osobnost bez ohledu na pohlaví. Tento princip, i když to není zřejmé, vybral i Marii Terezii a to přes všechny tehdejší představy o kvótách v politice. Sovětskému režimu je možné přičítat všechny neřesti planety kromě jedné, rovnoprávnost pohlaví byla zaručena nebo přímo plynula z podstaty vládnoucí ideologie a platila. V politbyru kolem Stalina byli jenom muži, pro ženy v tomto politickém tělese by to nebyla žádná slast, úřadovalo se pouze v noci, jasné že za války šílená koncentrace sovětských vůdců na vítězství vyžadovala individua, která mohla mít velmi málo z ženského elementu. Evropskounijní kvóty v této situaci by zajistily celoplanetání vítězství německých plynových komor. Boj byl tak nepředstavitelně obtížný, že velmi zřídka se vyskytly ženy ve vůdcovských polohách i v nižších úrovních. Byly výjimky, komisařka pro zakavkazské republiky v pamětech píše: "Při procházce v Baku (bolševici krátce předtím dobyli), jsem musela zastřelit osm mužů, muslimové nebyli zvyklí vidět ženu, jak se svobodně prochází, ženy byly zavřené ve dvorech". Příhoda dokazuje vysoké chápání rovnoprávnosti pohlaví ve straně bolševiků. 
        Rovnoprávnost znamená nikomu nebránit v jeho rozvoji, v cestě a kariéře, nikoho z důvodů jeho biologické determinovanosti neomezovat ani zákonem, ani pověrou. Evropskounijní kvóty pro ženy povedou v důsledcích k diskriminaci všech, včetně žen, zdeformují nejpřirozenější instinkty člověka, zbanalizují politiku a vzdálí ji ještě dál od občana. Žena může dobře vést firmu, pokud se rozhodne vstoupit na tuto dráhu a věnovat jí svoji životní energii. Kvóty, jak je zamyšlí Evropská unie, kdy se předepíše procento žen a víceméně administrativním zásahem se vedení zaplní ženami, způsobí kvalitatívní propad organizace a navíc ženy, které se rozhodly pro tuto dráhu a věnovaly profesnímu vzestupu část života, v administrativně pojaté soutěži obyvykle neobstojí.
      V německé CDU se vedení partaje rozhodlo, že do roku 2050 musí být ve všech partajních grémiích a v poslaneckých sborech strany ženský podíl 50%. Lze doufat, že tato zpokrokovělá lidová strana tohoto data nedožije. A jakým typem manipulace chtějí docílit předáci strany, že německý lid vybere z kandidátů CDU právě polovinu mužů a žen? Německé procento žen v politice vzbuzuje už nyní hrůzu, pokud to bude stoupat, je na místě obava, že celý německý národ nemusí přežít - Merkelová, Kramp-Karrenbauerová, von der Leyenová, Wagenknechtová, Goringová atd. 
       U zelených a socanů toto pravidlo už platí, nejenže pominutí principu optimální osobnosti v daném čase, ale přímo znásilnění tohoto principu, bude se rozhodovat podle pohlaví. Do politiky tradičně vstupovaly jisté typy mužů, v nejnoblesnějších případech se dalo mluvit o morálních pohnutkách vylepšit veřejný život nebo sloužit všem, tyto typy mužů obvykle neoplývaly zjemnělejší emoční inteligencí, která je nezbytná v pohlavně kvótované politice. Prosadit dobrý záměr často znamená být brutální, zapomenout na sebe a realizovat vizi, je v podstatě muže nechat se strávit svým díle. Kvákající pokrokové žáby Evropské unie by si měly prolistovat básně Jiřího Wolkera. Jsou i ženy, které se ztotožní s tímto principem, ale určitě to nejsou ty kvótované.
       Prezidium CDU následuje levicové partaje nejen v kvótování žen, údajně čtvrtina obyvatel jsou přistěhovalci a prezidium partaje požaduje zvednout jejich podíl ve stranických funkcích. Zelení požadují přímo procento barevných, při pohledu na vedení jejich partaje je vidět, že dnes už jsou velmi poturčeni. Komise CDU 6. července rozhodla, že ve straně se zřídí organizace gayů a leseb, aby ve straně a grémiích byly dostatečně reprezentovány a spolurozhodovaly i tyto sexuální menšiny. Spolkový předseda leseb a gayů dal CDU expertní náhled, podle kterého je ve společnosti 10% lidí s těmito sexuálními preferencemi a tedy tato procentáž by měla být i v grémiích CDU. CDU (byla) tradičně stranou středního stavu, v grémiích byla zastoupena mládežnická organizace strany, středostavovské a sociální zájmové organizace, o tyto pilíře se sedmdesát let úspěšně opírala stranické politika. Podle propočtů, příští CDU by mohla vypadat  - 50% žen, 25% imigrantů, 10% gayů a leseb, 15% duševně a fyzicky postižených, v dokumentech CDU se o této skupině též mluví. Vypadá to, že normální chlap nebude mít v CDU na nic nárok, Merkelová přetvořila CDU ze středněstavovské strany do karikatury socialistické organizace, ústup takového stupně od normality je pozoruhodný i v deformované Evropské unii.