recovery fund

Německé plány

Na 750 milionový Recovery Fund, kterým zamýšlí EU potencovat koronavirem postiženou evropskou ekonomiku, se musí odněkud vzít finance, protože inflace není pro Němce stravitelná, musí se někde finance vypůjčit, zvednout daně nebo EU musí snížit své náklady a uřezat bruselské subvencování, což by asi bylo nejprospěšnější. Žádný členský stát není ochoten platit nad dnešní 1% národní ekonomické produkce další kontribuce bruselskému centru, EU musí tedy hledat vlastní příjmy, což nemůže být nic jiného než daňové zatížení na evropského občana. Poprvé ve své historii Unie na sebe vezme společné zadlužení, Komise EU si má na finančním trhu peníze vypůjčit a do roku 2058 splácet. 
       Ve středečním Die Welt německý ministr financí Scholz popsal své nápady odkud vzít finance na splácení společného dluhu. V červenci 27 unijních zemí schválilo 80 centovou daň na kg nerecyklovatelného plastového odpadu, členské země se shodly na dani z finančních transakcí a digitální dani. Evropský trh s emisními certifikáty se má podle ministra v budoucnosti rozšířit na lodní a leteckou dopravu. Peníze má unijní centrum též dostávat z CO2-hraniční daně na produkty z oblastí, které nerespektují německo-bruselské představy o environmentu. Pouze daň z plastů má konkrétní podobu, začne se platit od ledna 2021. Ostatní záměry vstoupí v platnost až po dopracování Komisí do konkrétnější podoby, nejspíš koncem roku 2022.
       Zamýšlené zdroje příjmů musí naštěstí schválit všechny členské země, nestačí pouze souhlas šéfů vlád, nutné je schválení národními parlamenty. Komise podle záměru nasadí daň na mimoevropskou  produkci importovanou do EU, která má původ v oblastech vyšších emisí CO2. Unie a Německo vůbec trpí environmentálním extrémismem, který nemá žádnou vědeckou oporu ani žádnou logiku, ale spíš je to fanatická víra školou otrávených německých mladých a mladě se tvářících starců, tato extrémistická pozice vede Evropskou unii do ekonomicky neudržitelné izolace. Ekologickou vírou podmíněnou daň na importované produkty nakonec ve vyšší ceně zaplatí evropský spotřebitel.
      Holandsko a Finsko, které jsou hluboce začleněny do světového obchodu s touto daní nesouhlasí, Unie se dostane do izolace, záměr, zahrnout do zeleného emisního mechanismu i leteckou a námořní dopravu, zvedne ceny námořního transportu. Německo přesunulo do Číny velkou část své automobilové aj. produkce určené pro zahraničí, vytvořilo si tím velkou vnitřní průmyslovou rezervu, na německý vnitřní trh se nedá zaútočit pro jeho vlastní silnou průmyslovou výrobu. Německý ekologický fanatismus favorizuje vlastní průmysl. Lucembursko a Irsko jsou proti digitální dani, ohrozilo by to jejich dobré vztahy s technologickými giganty, kteří mají centrály v těchto daňových rájích. Německo už prosadilo v Unii své zelené plány a je pravděpodobné, že se i dál bude pokračovat v linii, kterou určí.