Diagnóza I. (střet civilizací)
Francouzi mu říkají polemik, historik Eric Zemmour je bez nadsázky jednou z nejsilnějších tváří francouzského mediálního i intelektuálního světa, to že ho politickokorektní, kteří vládnou médii a politikou, ještě nezlikvidovali, za to vděčí(me) sympatiím, které má u velké části francouzské veřejnosti a faktu, že přece jenom úplně všechna média nemají politickokorektní fašozoidi v rukách. Zemmour je každodenní debatní hvězdou čtyřiceti minutového politického pořadu v televizi CNews, dva roky Zemmourových komentářů jsou intelektuálně silnějším vzdělávacím cyklem než společenskovědní fakulta i s doktorátem.
Nedávno byl Zemmour pří joggingu napaden agresívním imigrantem, solidaritu mu vyjádřil i prezident, čtyřicet pět minut setrvali v hovoru a jak Zemmour říká, týkalo se to imigrace. Zemmourovy analýzy potvrdila doba, civilizačně rozdílná etnika nemohou mírově koexistovat v jednom státě, vždycky dojde k libanonizaci a nakonec (etnická)kvantita převáží v kvalitu. Podle Zemmoura jedině suverénní stát je zárukou svobodné společnosti, stát nemá pouze jeden rozměr determinovaný přítomností, ale stejně validní historicko-civilizační dimenze, společenské systémy musí mít fundament v historicko-civilizačních základech a ne v politické ideologii přítomnosti, jinak je ohrožena podstata státu a samotné přežití národa. Stát a politika jsou povinni usilovat o zachování národa v civilizační perspektivě. Zemmour v dlouhém hovoru s ValleursActuelles podal zajímavou a vyčerpávající analýzu francouzské přítomnosti.
V parlamentní zprávě se hovoří o radikalizaci..
Mluvím o tom řadu let, zažíváme progresívní expanzi cizích enkláv na francouzském území. Je to ten známý separatismus, který je prezident Macron schopen pouze verbálně evokovat. Naposledy ve Francii hovořil o separatismu de Gaulle v padesátých letech, kvalifikoval tak komunistické tendence. Konečně má to jistou logiku, podle Maxime Rodinsona, velkého specialisty na islám, je islám totéž, co komunismus s bohem. Jediný rozdíl, tenkrát vás nikdo netahal k soudu, když jste popudil komunisty. Tyto enklávy se zmnohonásobují a rozšiřují, protože nikdo nechce řešit příčinu problému, kterou je imigrace. Macron mluví, mluví, používá i silných slov, ale konkrétně? Nic. Poprvé v historii jsme přenechali imigrantům, aby imigrační problém řešili oni samotní. Neuvědomujeme si, že jsou to právě imigranti, kteří rozhodují, kdo přijde nebo nepřijde do Francie, stát se domnívá, že nemá žádnou moc regulovat toky příchozích, ve jménu právního státu jsou imigranti protěžovaní soudci, médii a kulturní sférou. Zde spočívají Macronovy kořeny a proti nim nikdy nepůjde. Všechno ostatní se odehrává jako předtím. Od momentu, kdy vznikne enkláva, vidíme, že zde začínají platit cizí zákony a cizí zvyklosti. Od jistého počty imigrantů se kvantita překlopí v kvalitu, to si můžeme každodenně ověřit.
Východiska?
Na křesťanském území se nainstalovala cizí civilizace založená na islámu. Všechno, co se odehrává, musíme chápat v logice civilizační války. Zmnohonásobení loupeží, znásilnění a vražd, to není způsobeno zhrubnutím francouzské společnosti a ještě méně její necivilizovanosti, jak opatrně Macron naznačuje, ale je to produkt války civilizací, koloniální situace, kde kolonizovaní vzali historický revanš a kolonizují kolonizátory. Loupení, znásilňování, vraždy, to je džihad, kdo špatně diagnostikuje jev, zvolí špatné léky.
Stát rezignoval na svoji funkci, nezabezpečí platnost francouzských zákonů v enklávách a nebrání francouzskou identitu. Nejsou to oblasti, které ztratila republika, ale Francie. Islámskému separatismu dnes nikdo nečelí. Nastolil se libanonský model, který vede k občanské válce s lidmi, kteří neznají nic z pravidel francouzského života. Prošli pouze školou – která má tak mizernou úroveň, že neplodí malé Francouze – a sociálním systémem a přerozdělováním, které jedou plnou parou. Z toho důvodů máme ve Francii největší sociální výdaje, nejvyšší stupeň přerozdělování, ale ochranné masky nejsme schopni vyrobit. Pokud alokujeme tak obrovské finanční prostředky na imigranty, nejsou peníze na ostatní. Např. v roce 1965, po alžírské válce, stát dával na obranu, policii, justici atd. 6% výdajů, dnes do této oblasti dává 2%.
Před rokem jste měl debatu ve ValeursActuelles se současným ministrem vnitra Darmaninem, zdálo se, že se ve spoustě oblastí shodnete, je dobrou zprávou, že se stal ministrem vnitra?
Nestane se nic, tak jako za předchozích ministrů. Od okamžiku, kdy stát nekontroluje imigraci a zločinnost ve vydělených enklávách, je ministr vnitra pouze pro parádu. Darmanin to už ví. Pokud se tyto dvě záležitosti neuchopí, nejen ministr vnitra, ale i spravedlnosti nejsou k ničemu. Ministři se proměnili v mediální mašiny, de Gaulle by je za ministry nepovažoval. Stát nemá sílu, slouží pouze jako distributor peněz a práv.
Stal jste se v poslední době obětí agrese a přišlo vyjádření nezvykle silné solidarity, volal vám prezident Macron...
Urážky potkávám často, den ze dne agresívnější vyhrožování v ulicích, byl jsem napaden jedním muslimským týpkem, zavolal mi prezident, hovořili jsme 45 minut, nesdělím vám obsah hovoru, ale je jasné, že jsme hovořili o imigraci. Prezidentovo zavolání bylo elegantní a současně vadné. Popravdě je mi jedno, co si myslí, ale vím, že nic neudělá. V osmdesátých letech šlo o chápání, mnozí krok za krokem pochopili, ale dnes už není co chápat, všechno je evidentní. Protože vím, že z mnoha důvodů prezident nic neudělá, stupeň jeho pochopení je mi lhostejný. Diskutovali jsme, na mnohém se shodli, ale nic to nemění. On si myslí, že přeháním, že jsem katastrofista... má úplně stejný názor jako všichni od Chiraca po Hollanda. Ministr vnitra Darmanin říká, že je to malá minorita lidí, kteří překračují zákony a kazí život ostatním. Tvrdím něco opačného, časem se to ještě prohloubí, jedná se o sekulární historické pohyby, které mění podvědomí národů a civilizací. Prezident může říkat co chce, Sarkozy perfektně říkal úplně stejné už před ním, absolutně se nic nezmění.
Co prvního by udělal Eric Zemmour, kdyby vládl?
Zatím jsem neredigoval svůj prezidentský program.. ale přistoupím na vaši hru. První krok by se týkal imigrační politiky, je to esenciální záležitost, nebo lépe existenciální. Zrušil bych okamžitě slučování rodin, jen slučování manželství přinese ročně 90 000 imigrantů, žádná automatická naturalizace partnerů ve Francii. Zahraniční studenti by platili víc a my bychom si je vybírali, zrušil bych současné azylové právo, žádat by se mohlo pouze na konzulátu v zahraničí, zrušil bych automatické právo na občanství těm, kdo se v zemi narodí, sociální podpory by se neplatily cizincům. Národní solidarita by byla rezervována jen pro Francouze, delikventi by byli okamžitě odsunuti, zrušil bych francouzské občanství lidem s dvojím občanstvím, rozšířil bych zákonné možnosti zbavení občanství. Jednoduše, Francie by se vrátila do sedmdesátých let.
Co ovšem udělat s Francouzi, kteří se neintegrují?
Řekl jsem to - možnost zbavení občanství, odsun delikventů, uzavřít všechny salafistické mešity a mešity muslimských bratří, zakázat působení cizích asociací, zrušení subvencí asociacím podporujícím imigraci, zákon o francouzském jménu. Na druhém místě je nutné praktikovat politiku rozvoje průmyslu a obnovení národního školství hodného toho jména. Používám symbol 4I – imigrace, islám, industrie, školství (instruction).
Domníváte se, že lidé, kteří vás sledují jsou optimističtí?
Ne. Myslím, že lidé, kteří chápou, co říkám, jsou velmi znepokojeni. Slyším to každý den, na ulicích, v obchodech.. všude. Mnozí Francouzi pochopili oč jde, nahlédli demografická, kulturní a ideologická schemata. Lidé nejsou idioti, jsme nejpolitizovanější národ v Evropě.
Jak by vypadal robotem vykreslený portrét vašeho odpůrce?
Aliance extrémní levice, minorit, lobbisté, liberální globalisté a populace, která odmítá asimilaci. Všichni tito se potkávají na demonstracích proti islamofobii, pro Traoré, pro manželství pro všechny…. Pro ně pro všechny jsem oponentem a přirozeně mají po straně řadu užitečných idiotů.
Západní demokracie je mrtvá?
Demokracie ve smyslu „moc lidu, lidmi prováděná, pro lid“ umřela už dávno, byla pohřbena ve jménu právního státu a Evropské unie. Populistická hnutí, jak říkám, jsou voláním lidu, který nechce zemřít. Historie nás naučila, že v daném druhu civilizační katastrofy, kterou zažíváme, jsou možné dvě cesty, pokračování v dekadenci nebo revolta proti dekadenci. Daná chvíle si vyžaduje alianci mezi částí buržoazie a lidovými vrstvami, která by zvrátila dekadenci a restaurovala Francii. Regis Debray nás naučil chápat, že nostalgie po minulém je nejlepším revolučním instrumentem. V roce 1789 se revoluce chtěla vrátit do antického Říma, (Saint-Just: svět se po pádu Říma vyprázdnil), v roce 1917 Lenin a Trocký oživovali francouzskou revoluci. Zatím nikdo nechce sahat po tak výjimečném instrumentu, všichni se cítí moderními a vyznávají budoucí svět. Ale svět poté, to bude něco hrozného.
Žádné komentáře:
Okomentovat