Hagia Sofia
Dnes se dovrší konverze slavného velechrámu křesťanstva Hagia Sofia v muslimskou mešitu, Erdogan se účastní první bohoslužby. Ataturk proměnil osmanskou mešitu v muzeum, chtěl civilizovat Turecko a přiblížit zemi k západním hodnotám, o nichž se domníval, že jsou vývojově pokrokové, že jim patří budoucnost. Erdogan zemi vrací zpátky do islámu a Turci nic nenamítají. Před řadou desetiletí, kdy se zdálo, že Turecko je sekularizované víc než některá západní země, jeden francouzský komentátor napsal, že Turecko se nikdy nezbaví své islámské podstaty a budeme překvapeni, jak rychle se k ní vrátí, na druhé straně v Íránu, kde vládne muslimská autokracie, se velmi rychle obnoví západní civilizační parametry. Téměř se stalo. Nás se to málo dotýká? Naopak, z Byzance jsme čerpali civilizační energii, např. věrozvěst Cyril byl žákem teologa a patriarchy Fotia a archivářem v Hagia Sofia.
Jisté hodnoty i materiální povahy má země svým způsobem v pronájmu od historie, nemůže s nimi v daném čase zacházet, jak uzná za vhodné. Nemůžeme proměnit pražský hrad v turistickou filiálku Evropské unie, byl by to zločin proti dávné historii této země, Erdogan páchá něco podobného a odtud právo na kritiku jeho počínání. Historie Malé Asie nazačíná příchodem Turků a islámu, zde bujely planetární civilizace, nakonec i v prostoru byzantského vlivu mohl islám vzniknout, Byzantinci dost dobře nerozšifrovali povahu tohoto náboženství, domnívali se, že se jedná hermeneutickou sektu, které tenkrát ve velkém vznikaly a rychle zanikaly. Osmani v patnáctém století civilizační bujení zardousili, Ataturk to částečně napravil a udělal z Hagia Sofia muzeum. Arménský patriarcha v Turecku prohlásil, že tímto aktem se turecký svět zbanalizuje, přijde o poslední zbytky velkých kultur, které v zemi koexistovaly.
Český stát nemůže na konverzi velechrámu reagovat? Nejlépe české ministerstvo zahraničí zrušit, státní rozpočet ušetří peníze. Ministr zahraničí organizuje kampaně bezostyšného špinění Ruska a ruinuje naše vztahy s Izraelem, ale Hagia Sofia nemá v jeho očích žádný význam. Evropská unie může konvertovat turecké mešity v Německu a ve Francii, škrtnout Turkům s dvojím občanstvím evropskounijní identitu nebo jednoduše bojkotovat turecké pláže, Turecko bez evropskounijních turistů se hospodářsky zhroutí a Turci Erdogana vykopnou. V EU nedojde ovšem k ničemu, pouze simulované vlažné pobouření v evropskounijním politiku a zbabělý zdrženlivý protest od papeže Františka.
Hagia Sophia fascinovala evropského ducha, samozřejmě v dobách kdy ještě žil. Podle jejího vzoru se postavil pařížský chrám Saint-Denis, nejen hmota, ale i mystika velechrámu fascinovala dobu. Podle starých ruských kronik ke konverzi kyjevského knížete Vladimíra došlo po jeho návštěvě chrámu, jehož prostora a byzantská liturgie promluvily k jeho duši, domníval se, že je v nebi a slyší anděly. Ruský vládce konvertoval celou svou říši a dal dějinám směr. Dostojevský snil o osvobození Hagia Sofia. Velechrám je vrcholem římské stavební tradice, je plodem jedinečného technického poznání, které se trénovalo na Pantheonu a Kolosseu. Obrovská kopule chrámu svědčí o dokonalosti tehdejších inženýrů. Muselo projít sedm století než vznikla díla, která se přiblížila stavební dokonalosti chrámu, jako katedrály v Chartres nebo v Remeši.
Od roku 1453, kdy padlo Město, jak říkají Řekové, až do roku 1935, Turci křesťanskou stavební perlu proměnili v mešitu, jako symbol vítězícího islámu. Řekové a východní Slované během staletí nikdy nezapomněli. Pro pravoslavné církve, jediné, které ještě věří, je nová konverze připomínkou, že chrám je stále v rukou nevěřících. Při návštěvě si není těžké uvědomit, že jde o narušenou budovu, která byla znesvěcena. Svědčí o tom mozaiky, které přežily turecké zásahy, připomínka úžasné rafinované civilizace, která nemohla odolat náporu barbarských Turků a podlosti západu.
Na druhé straně nám popravdě Erdogan strhl masku, Erdoganovo Turecko evidentně ztratilo inferiorní komplex před nevěřící, chamtivou, malichernou, degradovanou a vymírající Evropou, která očividně v této fazóně a možná už v žádné jiné, nemá budoucnost. Erdogan definitivně uzavřel Turecku cestu do sterilního evropskounijního racionalismu, pochopil, že turecká perspektiva není v Evropské unii.
Žádné komentáře:
Okomentovat