Eskalace v Egejském moři
Turci dlouhodobě narušují řecký vzdušný prostor a teritoriální vody, obvykle však stačily nóty a protesty, poslední dny situace eskalovala do poloválečného stavu. Turci posílají do řeckých výsostných vod průzkumnou loď Oruc Reis, která tam má zkoumat potenciální ropná naleziště, loď doprovází turecké válečné lodi, zkoumat bude v řecké ekonomické zóně mezi Krétou a ostrovem Kastellorizo. Eminentní nebezpečí střetu je u ostrova Kastellorizo, kde se turecké válečné lodi pohybují 4 kilometry od ostrova, Řekové považují 6 kilometrovou vzdálenost od ostrova (a podobně v jiných případech) za svoje výsostné území, původně 3 kilometrovou zónu rozšířili ve shodě s mezinárodním právem na 6 kilometrovou již v roce 1936. Podobně několik tureckých lodí zakotvilo nedaleko ostrova Lesbos.
Řecká armáda je v pohotovosti a podle řeckých novin morálka vojáků na vojenských lodích je vysoká. Náčelník generálního štábu Konstantinos Floros prohlásil „čas přišel“, pokud se Turecko nestáhne z řeckých vod. Podle novinových zpráv 85% řeckých vojenských lodí operuje v oblasti a řecká pozemní armáda koncentruje jednotky ve východní Thrákii, pokud by Turecko obsadilo některé řecké ostrovy, zajímavou odpovědí by mohl být pozemní průlom Řeků směrem ke Konstantinopoli. Včera řecká rádia reportovala, že Merkelová volala jak Mitsotakisovi, tak Erdoganovi a problém řešila. Řecká bezpečnost v rukou Angely Merkelové, není to komické? Potvzuje se jedna pravda, kterou popsal v Deníku spisovatele Dostojevský, když jsou evropské země a obzvlášť východní, v úzkých, obrátí se na Rusko, na které předtím bezostyšně plivaly, Mitsotakis volal předevčírem ruskému prezidentovi, podle řeckých novin jednali o Hagia Sophia a o situaci ve východním Středomoří, zaktivuje se výbor mezirezortní spolupráce a vylepší se vztahy, oba vůdci přikládají velkou váhu 200. výročí řecké nezávislosti, které se bude slavit příští rok. Putin, který ctí evropskou minulost a civilizaci, jediný může být účinnou bariérou turecké expanzi a v Řecku si tuto pravdu rychle oprášili. V řeckých novinách Ethnos charakterizují americké stanovislo ke konfliktu jako stádium Pontského Piláta, pro Američany má jednou pravdu Turecko a jindy ji nemá. Na řeckou nótu odpovídá mluvčí státního departamentu frází o sporných vodách a dál, že chápe řecké obavy, které by mohly vést k válce.
Řecko má z evropských zemí sice jednu z nejlepších armád, ale nesrovnatelnou s pozuby vyzbrojenou a dobře vycvičenou tureckou armádou, ovšem nic není stoprocentní, Asádovi vojáci v této armádě nevzbuzují dobré pocity. Turci nejen, že chtějí podíl na energetických polích ve východním Středomoří, ale nárokují si i některé ostrovy. Na druhé straně řecké maximalistické představy neodpovídají jejich reálné síle, místo toho, aby budovali nezávislou silnou zemi, staví na Evropské unii a výsledkem je poněkud chatrný trabant. Za hranicí silný stát se silnou ekonomikou, který spoléhá sám na sobe. K dnešnímu problému by nedošlo, pokud by Řekové místo maximální možné ekonomické zóny, zvolili minimální možnou.
Podobná krize se rýsuje kolem Kypru, v jehož výsostných vodách Turci též hodlají zkoumat případná naleziště. Řecká nepředstavitelná demagogie v řešení této otázky obtěžuje svět již padesát let a pořád na bodu nula, za tu dobu Turci nastěhovali do východní části ostrova statisíce Turků a zvrátili demografickou rovnováhu. Před patnácti lety kyperský arcibiskup navrhoval uznání tureckého kyperského státu ve východní části ostrova za podmínky, že se Turci stáhnou z dnešních 40% rozlohy ostrova, které okupují, na 25% území tj. k původním tureckým enklávám a na druhé straně řecká kyperská vláda a Evropská unie uznají nezávist tureckého kyperského státu. Turecko by pravděpodobě plán akceptovalo, plán byl totiž spravedlivý. Arcibiskupův návrh udivil jedním nepředstavitelným aspektem, který v Evropské unii nemá místo – byl velmi inteligentní. Samozřejmě okamžitě zamítnut tehdejší vládnoucí komunistickou stranou Akel a evropskounijními nýmandy. Preferovali plán generálního tajemníka OSN Kofi Annana. Bezbřehá evropskounijní i řecká zaslepenost, která trvá na jednom kyperském státě, což de facto nebylo reálné ani v bodě nula kyperské nezávislosti, mírová koexistence silné islámské komunity s křesťanskou v jednom státě není možná.
Evropská unie nesčíslně let vyjednávala s Tureckem o přičlenění země k EU, před pár lety tvrdili, že většina bodů, které má Turecko splnit, je splněna, grosso modo pouze jeden bod byl splněn, zlikvidována mocenská poloha vojenské rady v zemi, která od třicátých let minulého století korigovala politiku v zemi a několikrát rozpustila parlament i islámské politické strany, např. Erdoganův tutor Erbakan přišel o vládu i o stranu. Evropská unie Erdogana stvořila se všemi fatálními důsledky, bohužel Česká republika se na tom osobou komisaře Füleho silně podílela.
Řecká armáda je v pohotovosti a podle řeckých novin morálka vojáků na vojenských lodích je vysoká. Náčelník generálního štábu Konstantinos Floros prohlásil „čas přišel“, pokud se Turecko nestáhne z řeckých vod. Podle novinových zpráv 85% řeckých vojenských lodí operuje v oblasti a řecká pozemní armáda koncentruje jednotky ve východní Thrákii, pokud by Turecko obsadilo některé řecké ostrovy, zajímavou odpovědí by mohl být pozemní průlom Řeků směrem ke Konstantinopoli. Včera řecká rádia reportovala, že Merkelová volala jak Mitsotakisovi, tak Erdoganovi a problém řešila. Řecká bezpečnost v rukou Angely Merkelové, není to komické? Potvzuje se jedna pravda, kterou popsal v Deníku spisovatele Dostojevský, když jsou evropské země a obzvlášť východní, v úzkých, obrátí se na Rusko, na které předtím bezostyšně plivaly, Mitsotakis volal předevčírem ruskému prezidentovi, podle řeckých novin jednali o Hagia Sophia a o situaci ve východním Středomoří, zaktivuje se výbor mezirezortní spolupráce a vylepší se vztahy, oba vůdci přikládají velkou váhu 200. výročí řecké nezávislosti, které se bude slavit příští rok. Putin, který ctí evropskou minulost a civilizaci, jediný může být účinnou bariérou turecké expanzi a v Řecku si tuto pravdu rychle oprášili. V řeckých novinách Ethnos charakterizují americké stanovislo ke konfliktu jako stádium Pontského Piláta, pro Američany má jednou pravdu Turecko a jindy ji nemá. Na řeckou nótu odpovídá mluvčí státního departamentu frází o sporných vodách a dál, že chápe řecké obavy, které by mohly vést k válce.
Řecko má z evropských zemí sice jednu z nejlepších armád, ale nesrovnatelnou s pozuby vyzbrojenou a dobře vycvičenou tureckou armádou, ovšem nic není stoprocentní, Asádovi vojáci v této armádě nevzbuzují dobré pocity. Turci nejen, že chtějí podíl na energetických polích ve východním Středomoří, ale nárokují si i některé ostrovy. Na druhé straně řecké maximalistické představy neodpovídají jejich reálné síle, místo toho, aby budovali nezávislou silnou zemi, staví na Evropské unii a výsledkem je poněkud chatrný trabant. Za hranicí silný stát se silnou ekonomikou, který spoléhá sám na sobe. K dnešnímu problému by nedošlo, pokud by Řekové místo maximální možné ekonomické zóny, zvolili minimální možnou.
Podobná krize se rýsuje kolem Kypru, v jehož výsostných vodách Turci též hodlají zkoumat případná naleziště. Řecká nepředstavitelná demagogie v řešení této otázky obtěžuje svět již padesát let a pořád na bodu nula, za tu dobu Turci nastěhovali do východní části ostrova statisíce Turků a zvrátili demografickou rovnováhu. Před patnácti lety kyperský arcibiskup navrhoval uznání tureckého kyperského státu ve východní části ostrova za podmínky, že se Turci stáhnou z dnešních 40% rozlohy ostrova, které okupují, na 25% území tj. k původním tureckým enklávám a na druhé straně řecká kyperská vláda a Evropská unie uznají nezávist tureckého kyperského státu. Turecko by pravděpodobě plán akceptovalo, plán byl totiž spravedlivý. Arcibiskupův návrh udivil jedním nepředstavitelným aspektem, který v Evropské unii nemá místo – byl velmi inteligentní. Samozřejmě okamžitě zamítnut tehdejší vládnoucí komunistickou stranou Akel a evropskounijními nýmandy. Preferovali plán generálního tajemníka OSN Kofi Annana. Bezbřehá evropskounijní i řecká zaslepenost, která trvá na jednom kyperském státě, což de facto nebylo reálné ani v bodě nula kyperské nezávislosti, mírová koexistence silné islámské komunity s křesťanskou v jednom státě není možná.
Evropská unie nesčíslně let vyjednávala s Tureckem o přičlenění země k EU, před pár lety tvrdili, že většina bodů, které má Turecko splnit, je splněna, grosso modo pouze jeden bod byl splněn, zlikvidována mocenská poloha vojenské rady v zemi, která od třicátých let minulého století korigovala politiku v zemi a několikrát rozpustila parlament i islámské politické strany, např. Erdoganův tutor Erbakan přišel o vládu i o stranu. Evropská unie Erdogana stvořila se všemi fatálními důsledky, bohužel Česká republika se na tom osobou komisaře Füleho silně podílela.
Žádné komentáře:
Okomentovat