sobota 18. července 2020

bari weiss

Moc bílých žurnalistů (v eskymolandu)

Minulý týden zaznamenala americká i evropská média rezignaci Bari Weiss na post vedoucí komentátorky v New York Times. Z takového postu se obvykle neodchází, Weiss to vysvětluje na svých webovských stránkách, krátce, levicová luza ovládla redakci tohoto klíčového amerického média a v této atmosféře se nedá pracovat. Bari Weiss je považována za talentovanou novinářku, dnes patří mezi stars, noviny ji najaly v roce 2017 se zadáním přiblížit noviny reálnému životu. Weiss vysvětluje rezignaci každodenní šikanou a antisemitskými narážkami levičáků (kterých je v redakci velká většina). Popisuje atmosféru ideologického zastrašování a konformity, která nakonec úplně znemožní svobodné psaní a což je pro žurnalistu podstatné, zohlednění a diskutování více názorů na věc.
       Rezignační dopis Weissové poodkrývá praktiky levicového póvlu v centrálních kulturních institucích, které jsou běžné i v Evropě, levičáci na prvním místě vyvolají v činovníkovi ve vedoucí pozici strach a pochyby o svém rozhodnutí najmout někoho, kdo má svobodnou vůli a názor, jako je Bari Weiss, někoho, kdo si odváží překročit ideologickou linii. To je zcela evidentní např. i v české televizi, kdy tam zodpovědní činitelé zaměstnali někoho, kdo oplývá svobodným a nekonformním náhledem na běžná politická fakta?  Weiss píše ve svém dopise, že Sulzberger, což je majitel novin, ji v soukromí vyjadřoval podporu, ale ani v nejmenším, jak ve vnitřní komunikaci, tak na twitteru, se s ní nesolidarizoval a nepostavil proti útokům a hrozbám jejích levicových kolegů. Sulzberger a spol., kteří mají v kulturních institucích moc, se obávají levicového póvlu, mají strach, že budou vystaveni stejnému zacházení. Mocní v těchto institucích odhodili morální, politické a intelektuální  principy, na nichž tyto instituce stavěly, bez těchto principů nemůže západ dost dobře přežít. Mocní v těchto institucích tvořili a tvoří elitní jádro společnosti, mají peníze, intelektuální kapacitu a nástroje k ovlivňování společnosti, o zkvalitnění a vzestup společnosti přestala tato elita usilovat. V podobných případech je druhým záměrem levičáků ukázat, jak to dopadne, když někdo překročí ideologickou linii, musí odejít a popř. má i po kariéře. Z těchto novin odešel v červnu z úplně stejných důvodů šéf rubriky Opinion James Bennet. 
        Jak komentuje tuto událost v centrálním a vlivném orgánu německých médií magazínu Meedia hlavní komentátor magazínu Stefan Winterbauer?  Rezignační dopis Bari Weiss rozbouřil tento týden vlny, Weiss kritizuje nepřátelské a represívní klima v redakci amerického prvního média. Označovali ji jako rasistku a nacistku, když ona sama se podle vlastního vyjádření definuje jako novinářka „centristických názorů“. Případ paní Weiss se podobá Birku Meinhardtovi, který napsal o svém konci v SudDeutscheZeitung celou knihu. Je to relativně nová móda, rozloučení s významným médiem takto oslavovat, musí se o tom psát kniha nebo obšírné vysvětlení na webu? Proboha otevřený rezignační dopis! To může být Bari Weiss ještě ráda, že ji Winterbauer neoznačil rovnou za nacistku a rasistku, jak nepřímo čtenáři podsouvá.
       Mnichovská žurnalistická fakulta (DSJ) na svých stránkách uvádí názory mladých adeptů a studentů na smysl a cíle novinářské profese, studentské náhledy se též publikují v mediálním magazínu Meedia, těžko soudit, zda-li se náhledy německých studentů, po desetiletích ideologické, mediální a školní indoktrinace, budou lišit od českých adeptů novinařiny. Ve svých článcích se studenti nezajímají o ekonomiku a národní hospodářství nebo vůbec smyslem novin pro čtenáře, ale jinými tématy, jako jsou „bílá privilegia“, „diverzita v redakci“, „boj s pravicovým extrémismem“ apod. V magazínu Meedia píše mladá autorka a studentka fakulty Leonie Schlick. Snad víte milí bílí adepti, že jste bílí, nás 15 adeptů jsme si to většinu života vůbec neuvědomovali. Žijeme v rasistické společnosti. Naši starší kolegové neukázali přesvědčivě na zlo rasismu ve společnosti, za to jsme my všichni zodpovědní, jenom 6% šéfredaktorů ze 122 rozhodujících médií v Německu má imigrační původ. My mladí adepti se musíme tázat, jak to vylepšit. Musíme se poprat s naší bílou barvou, média už nesmí diskutovat o tom, existuje-li nebo neexistuje rasismus ve společnosti, ale rasismus musí být uznán jako společenská realita. Musíme pořád, každodenně, v každé situaci, rasismus pranýřovat a zabývat se tím. 

Žádné komentáře: