neděle 7. června 2020

multikulti rasismus

Vzájemnost

Může být inspirativním občas pozorovat fungování multietnického modelu  společnosti, nejlépe z kaváren na centrálních třídách hlavního města a pak se rychle vrátit do obskurního monoetnického státu. V americké multietnické společnosti, aby vůbec etnika mohla aspoň částečně spolu vyjít, musí žít v etnicky separovaných oblastech. Existuje společenský parametr tzv. kulturní kapitál, kterým se dá mapovat rozdílnost společenství a etnik, parametr umožní  pochopit kolektivní  mentalitu, která se vyvíjí dlouhá staletí a je jedním z konstitutivních prvků společenství.
       Kulturní kapitál mapuje pracovní návyky, spotřební zvyklosti, rodinné tradice atd. Je to velmi praktická kategorie, podnikatel, když chce podnikat v novém prostředí a zaměstnat tam lidi, se na prvním místě bude zabývat kulturním kapitálem společenství. Univerzální fráze o tom, že všichni lidé jsou si rovni a už vůbec ne tím, jak tuto frázi chápou po revoluci Francouzi nebo na ostrovech Anglosasové, ho nebude vůbec zajímat. Pracovitost, respekt k zákonu, vzájemné důvěra lidí, férovost, role náboženství atd. jsou komponenty  kulturního kapitálu. Nedávno zesnulý německý filozof a ekolog Rolf Peter Sieferle: „Důležitým důsledkem kulturního kapitálu je stupeň vzájemné důvěry“. Jak vysoký stupeň kulturního kapitálu musel existovat v české společnosti ve dvacátých letech devatenáctého století, píše se, a bylo to běžné, že spisovatel poslal rukopis nakladatelství poštou, aniž měl nějakou kopii manuskriptu. Kulturnímu kapitálu se přikládá zásluha za ekonomický rozvoj a prosperitu v Evropě.
       V padesátých letech odpovídalo na otázku „Can most people be trusted“ v tehdy evropským stylem života homogenizovaných USA a Kanadě kladně 52% lidí, v roce 2000 to bylo 36%, v tom samém roce kladně odpovědělo 67% Dánů a pouze 3% lidí v multietnické Brazilíi. Německý spisovatel Klonovský píše, jaký je to zázrak, že se Merkelové a zeleným ještě úplně nepodařilo zničit německý kulturní kapitál, ale pokud to ještě potrvá, německý organismus to nepřežije. Multikulturalismus staví na tom, že zničí všechny jistoty o něž se společenství staletí opíralo, ve vztazích mezi lidmi přestanou existovat běžné samozřejmosti a tradiční opory. Člověk začne mít v multikulturním prostředí podvědomý strach, začne lidem nedůvěřovat a vytvářet podvědomé bariéry k jiným rasám a etnikům s kterými každodenně přichází do styku. Nedá se to chápat jako rasismus, ale jako přirozená biologická obrana organismu, špatně volené slovo nebo neopatrnost ve styku s příslušníkem cizího etnika mohou mít fatální dopad. Otevřené monoetnické prostředí se promění ve společenství etnických a religiózních komunit, které jsou navzájem  uzavřené. Společný život v multietnické společnosti musí být velmi silně regulován, popř. pod soudním dohledem, přirozené společenské rituály, které byly součástí kultury, např. flirt, rituál randezvous, galantnost, elegance módy atd. musí rychle zmizet. Multikulti společnosti je mimo jiné vlastní hrubost a neestetičnost.  
 

Žádné komentáře: