neděle 21. června 2020

hudlicky chemie vyzkum

Odporné a vážné

Název článku Katrine Kramerové v chemickém magazínu Chemistry World, a následuje nevybíravá litanie pověr, eskamontáží, lží a všeho dalšího kromě vědy. Rozbuškou v pomateném světě politickokorektního mixu pseudovědy a politiky byl český vědec. V době, kdy jsme svědky nebetyčné zbabělosti českých médií a politiků směrem západní pseudodemokracii, je čin českého vědce Hudlického, navíc ve chvílích až ďábelského řádění politickokorektní pominutosti, obdivuhodný. Profesor univerzity v Brock v Kanadě Tomáš Hudlický publikoval v německém vědeckém časopise AngewandteChemii článek vědeckých atributů. Profesor zkoumal vliv osmi faktorů ovlivňujících bádání, argumentoval, že hlavním  kritériem najímání lidí do vědeckých zařízení by měly být schopnosti. V Čechách jsme doufali, že v exaktním bádání, na rozdíl od humanistů na fildě a v mediálním zkoumání, nic jiného nemůže platit, je to jasné celkem všem, kteří to nedělají se tím moc nechlubí, usínají se strachem, že je jednou policie vyhmátne. Kdo přišel do styky s mezinárodními polovýzkumnými institucemi ví, že toho moc nevybádají, a důvodem je bizarní vesměs málo kompetentní složení týmů, kde v najímání lidí rozhodují jiné než způsobilostní kvality, má se za to, že nejsou tak významné, v podstatě jimi podle politickokorektní ideologie oplývají všichni.
       Německý časopis AngewandteChemie po pár dnech stáhl profesorův článek (viz článek), aniž by to nějak zdůvodňoval, což je ve vědeckých kruzích považováno za velmi nezdvořilé a urážlivé, dnes na twitteru existuje jakési jejich vysvětlení celé záležitosti.  Profesor v článku vyjádřil názor, že pokud se při najímání vědeckých kádrů klade důraz na (sexuální a etnickou) diverzitu a konsekventně se dává přednost méně kompetentním uchazečům, je to škodlivé pro samotnou vědeckou disciplínu. „V situaci sociální rovnováhy, zvýhodňování jedné skupiny vede ke znevýhodňování jiné. Každý kandidát na post by měl mít stejnou šanci, nezávisle na tom s jakou skupinou se identifikuje nebo do jaké kategorie patří. Pokud se při najímání vědeckých kádrů klade akcent na absolutní kvantitativní rovnost, je to kontraproduktivní a diskriminační k nejschopnějším“.
      Jedna z prvních reakcí na profesorův článek přišla od L.C. Campeau, který pracuje pro farmaceutickou laboratoř Merck: „Jsem zkušeným kádrovákem a šéfem skupiny ve farmaceutickém sektoru, řeknu vám, že tento názor není jenom fakticky vadný, ale reprezentuje typ úchylky, kterou se náš sektor snaží překonat, vyzývám ostatní lídry, aby článek (a profesora) odsoudili“. Campeauův twitter objasňuje, kde je důvod odborné mizérie farmaceutického průmyslu a gigantických finančních nároků tohoto sektoru, které ruinují celé státy, na vlastních tělech pociťujeme hrůzný dopad faktu, s kterým se ani netají, léky jim tam bastlí málo kompetentní.
     Z reakcí na profesorův článek je evidentní, že při najímání vědeckých kádrů zmiňovat schopnosti lidí je rasistické nebo fašistické a bůhvíco dalšího, dokonce to došlo až do takové bigotnosti, že univerzita v Brock, kde profesor pracuje, nejenže se nesolidarizovala s profesorem, ale v prohlášení, které podepsal univerzitní víceprezident, článek odsoudila. Víceprezident poslal profesorovým studentům dopis, kde se praví, že mohou požádat o psychologickou pomoc - pomůže jim vypořádat se s případnými traumaty, které jim profesorův důraz na schopnosti mohl přivodit. Profesor v článku akcentuje faustovkou vazbu mistr-žák, jak retrográdní a zpátečnické pro dnešní vědu, psychologická podpora je v případě této úchylky nezbytná.
       Na twitteru (#ChemTwitter) najdeme prohlášení editora AngewandteChemie, který článek skandalizuje, časopis už vyhodil dva zodpovědné redaktory, editor píše, že vedou další vyšetřování, jak se článek mohl dostat do tisku. Editor vysvětluje poslání vědy způsobem hodným propagandisty v goebbelsově ministerstvu. Tisíce mladých vědců anglosaského světa pomocí tohoto twitterového hashtagu zorganizovaly 10. června stávku proti rasismu na paměť George Floyda, velmi prestižní vědecký časopis Nature ten den školil o systemickém rasismu. Editor chemické části Nature Andrew Bissett v pregnantní perverzní zkratce naznal, že článek profesora Hudlického je čistým názorem nekontaminovaným expertizou. Aliance chemických společností naznala, že někteří chemici stále zastávají stanoviska, která jsou staromódní, urážlivá a diskriminační. V exaktní vědě může existovat urážlivé a diskriminační stanovisko, ať to řeknou Einsteinovi nebo Wichterlemu? Když si uvědomíme míru perverze, konformnosti a zbabělosti, která v anglosaském a německém světě vybuchla, musíme se hluboce sklonit před profesorovou odvahou.     
      Ovšem ne všichni pomatení, Číňan zajímavých vědeckých idejí a president skupiny MDPI a vydavatel časopisů „Open Access Journals“ Shu-Kun Lin: „Příliš mnoho pokrytců. Nevidím žádný problém v názoru profesora Hudlického. Black Lives Matter. White Lives Matter. All Lives Matter. Shu-Kun.“.  

Žádné komentáře: