(německé)Kompromisní ESM
Včera večer dospěli ministři financí eurozóny k dohodě o formě postvirového balíčku ekonomických opatření, které by oživily stagnující ekonomiku v eurozóně. Minulý čtvrtek se nedospělo k dohodě, velkým problémem byl požadavek Holanďanů vázat finance z fondů mechanismu evropské stability (ESM) na podmínky, které musí země žádající pomoc z ESM vyplnit. Předevčírem si svůj tvrdý postoj nechala holandská vláda potvrdit parlamentem, ten přijal dokonce příslušný zákon, kterým zavázal vládu odmítnout souhlas s aktivací mechanismu ESM. ESM má finanční kapacitu 410 miliard eur, úvěry mají nízké úročení, obvykle jsou finance z ESM spojeny s podmínkami, které definuje tzv. Trojka (Komise, Evropská centrální banka ECB, mezinárodní měnový fond). V krizové situaci, které dnes jih Evropy čelí, je něco takového nemyslitelné a holandský požadavek vyvolal v těchto zemích vlnu odporu.
Včera večer se na videokonferenci ministrů financí eurozóny dospělo k dohodě. Krizové země mohou bez podmínek čerpat do dvou procent HDP z fondů ESM, Holandsko požadovalo, aby se příjmové země zavázaly k reformám daňového a penzijního systému. Italové to odmítli. Nakonec Německo, které se původně ztotožňovalo s holandským stanoviskem, změnilo názor a holandský ministr financí Hoekstra se dostal do izolace, po konzultacích s vládou od podmínek ustoupil, zůstalo pouze u velmi vágní podmínky - příjmová země se zaváže, že finance použije na eliminování důsledků vyplývajících z COVID-19. Neaktivuje se mechanismus tzv. Trojky, půjčené finance bude monitorovat Komise. Dalším balíčkem pomoci je 200 miliard z Evropské investiční banky a 100 miliard od evropské Komise.
Holandsko svým požadavkem na podmínky spojené s čerpáním z ESM fondů částečně zkomplikovalo situaci, přispělo to k tomu, že Itálie a Francie v mezičase mezi první a druhou videokonferencí, aby vůbec něco dostaly, přestaly akcentovat zcela jinou formu ekonomického oživení, dluhopisy se zárukou od ECB. Jižní země EU v této formě vidí jedinou účinnou možnost ekonomického oživení. Holandsko nejspíš bylo pěšákem v německé partii, společné zadlužení eurozóny vehementně v Německu odmítnou všichni, od krajní levice až po krajní pravici. 20 ministrů se hádá, ale nakonec vyhrají Němci.
V Itálii se včerejší kompromis nesetkává s pozitivním ohlasem, ale s rozpaky. Itálii se nedostávají prostředky na financování základních funkcí státu, Italové nepotřebují půjčku, navíc s podmínkami, potřebují systémový zásah, který navodí ekonomické oživení, ne skomírání, pár miliard eur (německý ministr financí jim hodlá půjčit 35 miliard), které mohou čerpat z fondů ESM, nestačí ani na dluhy, které vzniknou v důsledku ztlumení ekonomiky v období pandemie. Německý ministr financí mluví o 300 miliardách eur, které má Německo někde stranou a použije je k oživení vlastní ekonomiky, propast mezi Německem a krizovými jižními státy se ještě prohloubí. Itálii by zachránilo 100 miliard s dvacetiletou perspektivou splácení. Zuby nehty se budou Němci všech politických barev bránit eurobondům, které jsou jedinou efektivní formou evropské solidarity a navíc zárukou oživení všech, nejen německé ekonomiky.
Významný ekonom Nouriel Roubini se domnívá, že dopad koronaviru na ekonomiku postižených zemí bude tak velký, že jenom nekonvenční prostředky budou mít efekt: nulový nebo i negativní úrok, snadný přístup k financování, tzv. quantitative easing, to znamená např. i eurobondy, dluhopisy garantované Evropskou centrální bankou. Podle Roubiniho fiskální deficit států bude muset mít možnost se vyšplhat k 10% nebo i dál. Státní intervence financované z deficitu musí být plně monetizovány, tj. převedeny do peněz jakéhokoliv druhu. Přesně toto Němci, Holanďané a celá prosperující severní část eurozóny odmítli už v první fázi jednání. Solidarita ano, ale s muslimskými imigranty ze severní Afriky a Pákistánu, Italům zvednout dluh a srazit je do bahna. Německý ministr financí sociální demokrat Scholz minulý týden vyloučil jakoukoliv podobu koronabondů. Němci jsou ochotni souhlasit s nějakou formou půjčky, ale to znamená zadlužení již tak zadlužených zemí. Ekonomická závislost evropských zemí na Německu se ještě prohloubí, dostane to podobu, které se běžně říkalo protektorát.
Profesor Paolo Savona, bývalý italský ministr pro evropské záležitosti, srovnává současnou německou politiku s politikou Třetí říše: obě dvě Německa kolem sebe měly podřízenou Evropu a německou ekonomickou moc nad nimi, jediný rozdíl v nástrojích, ty dnešní dávají lepší výsledek: v třicátých a čtyřicátých letech používali Němci zbraně, dnes přišli s efektivnějšími kanóny, unifikovaná Evropa a euro. Ekonomický model je vždy adekvátní společenskému modelu a determinuje politiku, ministr ekonomie Třetí říše dekretoval chování ostatních evropských ekonomik a jejich měn, průmysl se koncentroval do Německa, ostatním zbyly subdodávky, zemědělství a co právě Němci potřebovali.
Mluvit o ESM je zločinné, řekl minulý týden v italské televizi Matteo Salvini. Itálie má třetí největší zlaté rezervy ve světě, Salvini vyjádřil obavy, že aktivací mechanismu ESM je spojeno nebezpečí, že Itálie přijde o toto zlato, připomněl, že Řecko na vybilancování pomoci z tohoto programu prodalo přístavy, paláce a nakonec i národní zlato. Program ESM nedává koronavirem nejvíc dotčeným státům perspektivu ekonomického oživení. Salviniho idea, jak pomoci virem dotčeným státům, je blízká Roubinimu, italské ministerstvo financí by mělo mít možnost vydat dluhopisy ve výši sto miliard eur, což ovšem dnes není bez souhlasu Komise (a ECB) možné, které by se za výhodných úrokových podmínek nabídly střadatelům, podnikatelům atd. Dluhopisy s dvacetiletou splatností, ECB by byla jejich garantem. ESM znamená pro Itálii další zadlužení za zdánlivě výhodných podmínek, ale budou to prostředky k řešení urgentního ekonomického propadu způsobeného virovou krizí a nepovedou k ekonomickému růstu, Itálie bude v brzké době čelit důsledkům většího zadlužení než dnes, Evropská unie programuje pro Itálii nekonečné zadlužení v chomoutu sankcí za nedodržení dluhových parametrů.
Žádné komentáře:
Okomentovat