Steiner
Ve většině španělských novin rozsáhlé nekrology, umřel v devadesáti velký židovský intelektuál a literární kritik George Steiner. ElMundo píše, že byl poslední. Jeho velikost spočívala v schopnosti myslet, píší noviny. Miloval kulturu, ale zdůrazňoval, že kultura není žádnou vakcínou proti barbarství. Rád opakoval v různých verzích otřesnou myšlenku, že v Německu existovalo nemálo lidí, kteří v noci zpívají a holdují Schubertovi, a ráno mučí a zabíjí židy. Též říkával: „Jazyk dokáže být nekonečně servilním, je to mystérium, které nezná hranice“.
Dnešní svět je podle něho trochu méně lidštější než včera. Steiner byl jedním z největších znalců slova, věděl, jak přesně jazyk používat když se mluví o etických mezích a kráse. ABC píší, že melancholická vize klasického humanismu byl důsledek jeho hlubokého studia a revize literárních a filozofických fundamentů naší civilizace. Evropské kořeny viděl v řecké tragedii, v řecko-římských mýtech a v Logosu prvních evangelií. Psal o gigantech literatury Tolstém a Dostojevském. V eseji Martin Heidegger se zabýval otázkou velké tragedie evropského myšlení: „Jak mohl velký německý filozof koketovat s nacismem“. Podle Steinera kavárna a evropská tradice kavárenských diskuzí a setkávání od Vídně, Paříže po Padovu, byly velkou symbolickou matricí evropské civilizace. Dnes už neexistující matrice, ale Steiner nebyl pesimista. Říkával, žijeme pro Logos a život ducha ve velmi špatných časech, ale v naší obraně Logosu je něco hrdinského. Život ducha je páteří naší civilizace.
Steiner by totemem literární kritiky, hledal a nenacházel ztracenou Evropu Goetheho a Freuda. Současně se považoval za někoho, kdo neoplývá privilegiem kreativity, jako např. Čechov, který dvěma stránkami dokázal stvořit celý svět.
V hovoru s francouzskou novinářkou Laure Adler: „Jak fascinující je mystérium židovské intelektuální excelence. Ve vědě, procento židovských nositelů Nobelovy ceny je udivující. Některé oblasti jsou přímo židovským monopolem. Např. americká novela – Philip Roth, Joseph Heller, Saul Bellow a jiní. Věda, matematika, média rovněž. Pravdu však taky řídili židé. Není to záležitost obrovského tlaku, který cítili? Není nebezpečí matkou invence a kreativity? Judaismus je jediné náboženství na planetě, které má speciální modlitby pro rodiny, jejichž děti studují. My židé jsme odsouzeni k tomu, abychom milovali poznání, myšlení a umění. Všichni židé to do jistého stupně sdílí, tento lid, malá skupina, která často v historii byla na pokraji vymizení, a přežila – jednoduše, tento lid, tak nenáviděný, obávaný a pronásledovaný, je pořád tu. Nikdo neví proč. Hegel říkával jeden protižidovský vtip: Bůh měl v jedné ruce svaté knihy zjevení a slib věčné blaženosti, v druhé ruce berlínské noviny Die Berliner Gazette, židé měli volit, vybrali si Gazettu. Vtip obsahuje hlubokou pravdu: Židé mají vášeň pro ductus, vnitřní tok historie a času. Není náhodné, že Marx, Freud a Einstein se narodili v jednom století".
Žádné komentáře:
Okomentovat