covid 19 koronavirus

Jak na SARS-CoV-2?

Americký epidemiolog z Harvardu profesor Lipsitch předvídá, že v příštích letech 40% až 60% populace v silně exponovaném globálním světě (kam patříme) bude infikována virem, který vyvolává chorobu zvanou COVID-19. V TheAtlantic profesor uklidňuje, že v budoucnosti ve většině případů následky nebudou fatální, spíš asi podobné chřipce, která může být nebezpečná jinak oslabenému organismu. Profesor není ve svém názoru ojedinělý, američtí epidemiologové většinou sdílí jeho náhled. Minulý pátek reportovali čínští vědci v lékařském žurnálu JAMA případ asymptotického šíření viru pacientem s normálním CT scanem hrudníku, američtí vědci dovozují, že pokud tento jev není jen bizarní abnormalitou, pak prevence proti COVID-19 bude těžkým oříškem.
      Americké CDC (Centers for Disease Control)  oznámilo, že dojde k hromadnému testování v pěti velkých amerických městech, aby lékaři pochopili mechanismus šíření koronaviru. Idea, že virus není k zadržení, a že bude dlouhodobě perzistovat v populaci, vede v mnoha státech k intenzívnímu úsilí o vyvinutí účinné vakcíny. Testování vakcíny je ovšem dlouhodobější záležitost. Genetické sekvencování je dnes velmi rychlé, ale jde o nalezení takové virové sekvence, která se spolehlivě vepíše do ochranné paměti imunitního systému, ale nespustí zánětlivé odpovědi. Cesta od objevení vakcíny k jejímu bezpečnému použití je dost dlouhá. V případě viru SARS v 2003 vývoj vakcíny do fáze klinického testování trval 20 měsíců.
    Koronaviry jsou podobné chřipkovým virům, obsahují podobné RNA řetězce. Čtyři koronaviry běžně infikují člověka, způsobují nachlazení, má se za to, že se u lidí vyvinuly, aby maximalizovaly své vlastní šíření, tj. spousta nemocných, které nezabijí. Na druhé straně dva koronaviry SARS (těžký akutní respirační syndrom) a MERS (respirační syndrom) byly získány od zvířat a mají velmi fatální průběh. 
       Evropskou unií akcelerovaná globalizace sebou nese obrovská nebezpečí, koronavirus a jeho důsledky jsou jenom nepatrným vrcholem současného ledovce. Důsledky ponese obyvatelstvo a ne ti, kteří jsou u kořene globalizačního zla a perverzních politických konceptů, tj. evropskounijní politruci a jejich parazitní hlásné trouby, jako je česká televize. Globalizace existovala vždy a samozřejmě nesla sebou i problémy, ale nikdy neměla dnešní zběsilou a politicky chtěnou podobu. Vesničan, který investoval na počátku dvacátého století přes místní razfajzenku  do cukrovarů ve východním Rusku, věděl o světě a jeho rizicích víc než dnešní globalizované miliony se sluchátky na uších. V globálních statistikách v nejlepším případě koronavirus zvedne velmi nepatrně průměrné procento úmrtnosti. Další důsledky nikdo z polodebilních globalizátorů a jejich mediálního servisu není schopen předvídat, jako konečně nic ostatního, včetně zásahů do tradičního vzdělávání, jásání nad vymazáním hranice, masovou imigrací atd.
     Řadu desetiletí evropskounijní globalizátoři likvidovali evropský průmysl a přesouvali produkci do východní Azie. Mělo to být ekonomicky udržitelnější. Kdosi z toho profitoval. Primární ekonomickou kategorií ve fantazii této zjednodušené ekonomie jsou (okamžité) minimální produkční náklady a maximální míra (okamžitého) zisky, přitom Marxovi se sto let vyčítá, že nezohlednil ve svých kalkulacích minulou investici ve výrobním zařízení. Nyní Čína ze sanitárních důvodů začíná blokovat produkci i obchod a neexistuje alternativa pro produkci základních komponent průmyslové výroby, která v Evropě zbyla a to se virus ještě moc neaktivoval.
     V šedesátých letech v evropských zemích kolem 10% hrubého produktu generovala obchodní výměna se zahraničím, dnes je to čtyřikrát víc. Země měly kapacitu produkovat většinu toho, co spotřebovávaly, dovážely většinou suroviny a vrcholné technologie na které nestačily, ostatní bylo plodem práce ve státě. Dnes není ČR schopná si vyrobit ani hodinky, ne proto, že by výroba byla moc drahá, ale proto, že už to nikdo neumí. Pokud Čína skutečně přibrzdí, důsledky pro Evropany budou tragické, vyšší ceny, ztlumení výrobních zařízení popř. bankroty, nezaměstnanost atd.