renta ekonomie

Ekonomie akcionářů

Evropská unie v ekonomických  parametrech zaostává za Asií, USA, velká mizérie pozorovatelná mezi vládnoucí tzv. elitou, deindustrializace nebo montovny pro nižší IQ kategorie, jednoduchá úměra, není průmysl, není co inovovat, není na čem si trénovat um. Evropská unie je přece jenom šampionem v jednom parametru.... v objemu vyplácených dividend.
      Podle ročních prognóz Allianz Global Investors, pokud nedojde k potopě světa, evropské společnosti rozdělí svým akcionářům v roce 2020 359 miliard eur. Je to víc než celá Asie nebo USA. Nárůst dividend oproti roku 2019 o 12 miliard tj. o 3.6%, přitom průměrný hospodářský růst EU se potácí kolem procenta. Těžko představitelná suma, víc než dánský hrubý produkt, nebo flotila tisícovky airbusů. Dnes kolem 60% státních dluhopisů v eurozóně má nulový nebo záporný výnos, ale 95% společností v indexu STOXX Europe 600 (600 nejdůležitějších hlavních burzovních akcií) vyplácí dividendy. Riziko ztráty hodnoty akcie je nízké, za poslední 3 roky se pohybuje kolem 3%. Evropské akcie jsou bezpečnou sázkou na zisk.
      Výnos z evropských akcií je velmi atraktivní, podíl dividend na celkové kapitalizaci cenných papírů se v EU pohybuje kolem 3.7%, v Británii 4.6%, v USA 1.9%, v Číně  2%, v Japonsku 2.3%. Evropským šampionem v rozdělování dividend je Francie s největším podílem rozděleného zisku akcionářům. Firmy indexu CAC40 (nejdůležitější firmy kvótované na pařížské burze) za rok 2019 rozdělily akcionářům rekordních 60 miliard, překonalo to rekord z roku 2007. Nárůst výnosu oproti předchozímu roku o 12%, podle všeho letos to bude ještě víc. Dlouholeté vysoké výnosy akcií na jedné straně a skřípající francouzská ekonomika na druhé, otevřely debatu, zda-li firmy nevyplácí dividendy na úkor investic nebo mezd. Vyplácené dividendy rostly víc než dvakrát tolik než  průměrné výsledky firem a nepoměrně víc než průměrná mzda.
      Firmy indexu CAC40 vydělily ze zisku 27% na reinvestování, 5.3% na mzdy a zbytek dividendy.  Podle některých ekonomů nejen, že to není ekonomicky opodstatněné, ale generuje to i  spirálu nerovnosti ve společnosti. Tato politika je prosazovaná hlavními akcionáři, kterými jsou často investiční a spekulativní fondy. Ocelář ArcelorMittal vyplácel mezi 2012-15 dividendy i když skupina vykazovala ztráty. Engie a Veolia, společnosti, kde je hlavním akcionářem stát, vyplatily víc dividend než by odpovídalo zisku.
    Podle odhadů ekonomů z LeMondu 10% akcionářů jsou rodiny podnikatelů, 3% zaměstnanci, 3% stát, dvě třetiny dividend jdou anglosaským a francouzským spekulativním a penzijním fondům. Je otázkou, zda-li tato ekonomie renty je ekonomicky udržitelná, dnes investování do akcií je jedinou možností, jak zhodnotit úspory.