čtvrtek 2. ledna 2020

korea globalni mladi

Pryč z pekla

Ale kam do nebe? Korejský HankYoreh koncem roku zveřejnil výsledky dost rozsáhlého průzkumu veřejného mínění, a šokující cifry. 75% mladých Korejců chce ze země přímo prchnout, Korejci i v minulosti navzdor konfuciánsky laděným mateřským školám,  udivovali hyperkritičností k vlastním mocným, celá socialistická Evropa jim kdysi záviděla osvíceného liberála Lisynmana, ale málem ho zabili. Prosperující demokracie, lídři světového technologického pokroku, země mezi prvními deseti nejbohatšími na světě, technologie, která nemá obdoby, pravděpodobně jsou v nasazení umělé inteligence daleko před zbytkem světa. Jejich města v olympijských přenosech signalizovala, že vidíme futuristický budoucí ráj, všichni na světe jim závidí.
      A pro mladé Korejce je to peklo. 35% mladých mužů a 30% mladých žen se považují za neúspěšné a ztracené ve společenské dynamice. 72% mladých Korejců a 79% mladých Korejek chtějí Koreu co nejdřív opustit. Tak katastrofické cifry asi nevykazuje ani komunistickým konfuciánem polobohem ovládaný sever. 83% mladých Korejek a 78 mladých Korejců považují jižní Koreu za peklo. Staří to tak radikálně nevidí, ale ani to nic moc, v obou pohlavích cítí peklo kolem 64%  starších lidí. U 75% mladých nejde jenom o pocity, ale přímo se vyjadřují, že Koreu opustí. V novinách se to analyzuje jako projev strachu a obav podmíněných  makroekonomií, dál je důvodem strach ze zločinu a frustrace z lidských vztahů. Mladé ženy vyjadřují strach ze zločinu kvantifikovaný 2.66 na čtyřbodové stupnici, mladí muži 1.74.
     V anglické verzi HankYoreh na první stránce usurpuje pozornost velké foto KimJonga při projevu na 5. plenárním zasedání ÚV a obsáhlé citace a komentáře k projevu, o jihokorejském politiku a úžasných technologiích krátké nudné noticky, na projev severního poloboha nasadili nejlepší redakční kádry. Extra technologie a ultraliberálně demokratické politikum jsou možná v dlouhodobějším plánu tak nudné, že se obyvatelům jeví jako peklo. Pak i severní Korea má zajímavější náboj.
      Západní noviny, které zprávu převzaly, to vysvětlují obvyklou mantrou, střední třída je frustrována, prý se to podobá i Brexitu nebo Trumpově zvolení, distribuce dnešních jobů jde mimo tradiční centra atd. Žádná střední třída v obvyklé definici tam neexistovala, materiální standard vyzdvihl v jižní Korei všechny do střední třídy. V jižní Korei, která má dnes 51 milionu lidí, není dostatek white-collar jobů, které by daly práci všem absolventům škol, vysvětlují v AsiaTimes. Tomu protiřečí fakt, že v zemi de facto neexistuje nezaměstnanost. Nezaměstnanost mladých kolem 7%, tím se nedají vysvětlit tak negativní náhledy mladé generace na vlastní zemi. Jiní analytici to svádí na extrémně rostoucí ceny nemovitostí, v seoulské oblasti si mladý Korejec nemůže dovolit koupit dům nebo byt, na diskriminační přístup k elitním školám atd. Podle registru Světové banky je Giniho index v Korei kolem 32 stejně jako v Japonsku, v Británii 33, v USA 42 (čím blíž 100, tím větší nerovnost ve společnosti).
     Vysvětlení může být i jiného druhu, jižní Korejci v běžné diskuzi, kterou lze navodit i v Praze, nesnesou jakoukoliv kritiku směrem severní Korei, svědčí to silném národním povědomí, které se neztotožňuje s liberálně globalistickými idejemi, bývalí celkem úspěšní liberální prezidenti a ministři jsou v base pod velmi minoritními záminkami. Korejci materiálně profitují z politického systému, ale neztotožňují se s ním až do té míry, že ho považují za peklo.  


Žádné komentáře: