Seš u blbéch
Nediv se, říkalo se kdysi v dědinách pod Brnem, spíš než výpověď o stavu ducha to bylo konstatování stavu definitivní sklerotické nepohyblivosti. Příjemný aspekt tohoto konstatování pociťuje člověk pouze v jednom případě, je to někde jinde, u někoho jiného - při pročítání francouzských novin každé ráno. CSA (Conseil Supérieur de l'Audiovisuel) kromě technických záležitostí spjatých s televizním a rozhlasovým vysíláním má funkci jakési konzistoře pravdy, hlídá mediální prostor před působením rozkladných a závadných idejí, jejich hlavním nositelem byl v 2019 podle známkování CSA Eric Zemmour.
Mediální konzistoř pravdy mají v rukách osvícení elitní (evropskounijní) pravdomluvní. Konzistoř nejdřív napomíná a známkuje nepravdomluvné novináře, velmi často jsou to současně i rasisté a anti-EU fašisté, v korelaci s tím klesá jejich zaměstnanecký rating, tj. omezuje se mediální publicita dotyčného, až do konečného stop stavu, pak už ho neberou nikde. Paralelně s tím se na dotyčného vrhne světská justice, která pokutuje popř. pošle do basy. Dobrá praxe z minulosti, kdysi církevní konzistoře zkoumaly učení dotyčného a známkovali blízkost k pravdě, na ty trochu dál se vrhala světská justice s případným definitivním stop. Vedení CSA jmenuje prezident, konzistoř pravdy má gigantický aparát a pobočky ve všech regionech, byra pro diverzitu vzbuzují husí kůží, ale v preambuli zadání se praví, že CSA je ochráncem svobody.
Buletin CSA je ve Francii populárnější než zpráva o počasí, např. v půlmilionovém týdeníku Téléramě statistiky nejvíc kvótovaných pořadů, kterými se CSA v předchozím období zabývala. Politickokorektní Télérama si stěžuje, že reakcionář a recidivista Zemmour navzdor několikanásobnému sankcionování od CSA i soudů stále působí v CNews a navíc ho tam dávají ve strategickém čase sedm večer, ze tři dny přišlo 4300 doporučení na sankce proti němu. Rekordní počet těchto bodů má televizní pořad na France 2 „On n’est pas couché (Nespíme)“ s 5600 doporučeními pro CSA sankcionovat pachatele mediálního zločinu. Moderátorka pořadu Christine Agnot hovořila s publicistou Franz-Olivier Giesbertem, Angot se pustila na Francii do velmi nebezpečného typu srovnávání, a pak okamžitě tisíce částečně profesionálně zorganizovaných útoků na dotyčnou a celý pořad: „hrůzné“, „neudržitelné“, „šokující“. Dnes stačí jedno slovo na sociální síti a považuje se to za důvod, aby se tím CSA zabývala. Důvod? Moderátorka srovnala oběti holokaustu a oběti otroctví. Vysvětlovala, že otroctví bylo úplně něco jiného než holokaust, kdy židé měli být definitivně eliminováni. S jejím tvrzením se dá souhlasit. Otroci museli být fyzicky zdatní a v dobré formě, aby fachčili, vysvětlovala naivně nic netušící žurnalistka a publicista Giesbert souhlasně pokyvoval.
Velká část francouzské kulturní fronty trpí nespavostí a v podstatě se už ničím jiným nezabývá, než že hledá rasisty, fašisty a islamofoby. V tomto případě Angot a Giesbert byly snadným soustem, hned vzápětí twittovala Myriam Cottiasová, ředitelka výzkumáku CNRS, že v televizi se prezentuje čistě ideologické vidění historie a jako takové není historické, psala vědkyně a v podobném duchu kohorta jejích nohsledů nespavců. Vědkyně Cottiasová to druhý den dovysvětlila statistikou, např. v Santo Domingo průměrná doba života otroka na plantáži byla osm let a velmi mizerná hygiena. Profesorka filozofie Marylin Maeso tvrzení pokrokové historičky filozoficky podchytila a též doporučila CSA sankce, je jí jasné, že Christine Angot vyznává náboženství apologie otroctví. Filozofka si všimla, že Angot v pořadu naznačovala, že otroctví bylo pro černé přímo požehnáním, netrpěli hladem. Citovala další důležité vědecké studie svých kolegů z USA (Marcus Rediker), kde se jasně prokazuje, že na otrokářských lodích se děly hrozné věci, ženy se znásilňovaly. Nabízí se jeden argument proti těmto pseudovědcům a silný historický fakt – smíšená populace černí-bílí tj. mulati, jsou téměř výhradně důsledkem této doby a důsledkem znásilňování černých žen. V pokrokové Americe a Francii k žádnému mísení ras nedochází. Francouzi mají od roku 2001 dokonce zákon, který iniciovala černošská socialistka Taubira: otroctví je zločin proti humanitě. Ve stejné kategorii zločinů jako deportace židů, je to evidentní justiční politická deformace.
Verdikt CSA: CSA se na četná doporučení zabývala výroky Christiane Agnot v pořadu On n’est pas couché. Rada se pořadem zabývala na svém plenárním zasedání. Nebudeme interpretovat historii, v uvedeném případě prezentace zakládá na fakt evidentní kontroverze s níž nebylo polemizováno, vyplývá z toho porušení povinností společnosti France Télévision, jak stanoveno v článku 35. CSA vydává vážné napomenutí zodpovědným činitelům v televizi.
Žádné komentáře:
Okomentovat