luders chile ustava

Ústava vadná

Situace v Chile není moc přehledná, ale nepřehlédnutelný je fakt, že na prvním místě v novinách je fotbal a pak další. Hlavně má vadit ústava -  kolegiu profesorů, asociaci veřejných zaměstnanců a odborové ústředně - ústava se má změnit, aby se mohlo lépe bojovat se společenskou nerovností. Zajímavé, že ústava vynesla k moci komunistického prezidenta a vlády a několikrát se v posledních letech změnila, např. článek o tom, že pár senátorů jmenují armádní síly byl eliminován, v roce 1989 se zrušil článek o tom, že marxistická ideologie je zakázána. Na ústavě profesorům práva a profesionálním levičáckým demonstrantům hlavně vadí též to, že svoji legitimitu odvozuje od generála Pinocheta. Budeme protestovat do té doby než se nezruší. Problémem je též článek, který by se dal považovat v ústavní manipulaci za legitimní, ústavu lze změnit pouze dvoutřetinovou většinou, ale pak do ústavy neprojdou sociální práva, jak si je někteří levicoví aktéři představují. Vláda i opozice se shodly na referendu v dubnu příštího roku o tom, zda-li si Chilané přejí novou ústavu.
       Ekonom Rolf Luders v plné síle, v období Pinochetova vládnutí byl ministrem ekonomie, kdysi to byl pojem, který sledovala sociálnědemokratizovaná a marxizovaná Evropa se závistí, kvůli němu se odpustilo generálovi. Luders byl jedním z Friedman boys, použití Friedmanových idejí v praxi vedlo jako málokdy v historii k úspěšnému ekonomickému fungování státu a velké prosperitě. „Co profesoři v Chicagu zamýšleli, to se realizovalo“, říká v BBC Luders. Generál, který moc ekonomii nerozuměl, předal ekonomické rozhodování kompletně do rukou mladých absolventů chicagské univerzity. Chile má dodneška nejlíp fungující ekonomii z jižní Ameriky a produkt na hlavu se blíží evropským vyspělým zemím. Luders přiznává mnohé problémy v chilské ekonomii, ale výsledek je pořád přesvědčivý. Podle Luderse existují tři důvody nespokojenosti ve společnosti, došlo k enormnímu ekonomickému progresu a to obvykle v absolutních termínech vede k velké příjmové diferenciaci. Na druhém místě je to problém očekávání, mnozí se domnívají, že ekonomické problémy lze vyřešit ze dne na den, když se očekávání nematerializují, je na vině ekonomický model popř. ústava. A nakonec je nesporné, že došlo k zneužívání, které nebylo sankcionováno.
      Demonstranti zpochybňují samotný ekonomický model z toho důvodu, že jeho počátek považují za nelegitímní. Nicméně absolutní privilegování růstu a tím snížení chudoby versus snížení společenské nerovnosti nemá často občanské preference. Problémem je též nedostatek pochopení elit pro potřeby zbytku populace, říká Luders. Příští vývoj se nedá predikovat, velké krize generují i velké možnosti, v chilském případě se může otevřít možnost participativní demokracii a eficientnější sociální ekonomice, která bude spravedlivější a svobodnější. Nebo též mohou zvítězit násilné totalitární preference. Jedním z argumentů protestujících jsou nízké penze, které jsou administrovány privátními fondy, v průměru kolem 40% mzdy v okamžiku penzionování. Bývalý ministr se domnívá, že peníze daňových poplatníků tento systém dobře spravuje, problém souvisí se silným růstem mezd a s prodloužením průměrné délky života v posledních obdobích. Stát by měl na důchodovém systému víc participovat.