čtvrtek 19. prosince 2019

lidovec weber

Lidovecký aparátčík

Jeden z nejhorších evropskounijních aparátčíků Weber z CSU, předseda lidovecké frakce v EP, v Die Welt o Johnosonovi. Seehofer z CSU je velkou proimigrační oporou Merkelové a předsedu bavorské vlády Soedera by přívlastek pravicový přímo urážel, o to větší Weberova pedagogická energie jaká pravice je pravicová. Z podtextu jeho hovoru v novinách je jasné, že Johnson je darebákem. Lže a je bez programu. Logičtější by bylo, programem je mu lež.
    Evropskounijní ideologové se evidentně inspirovali středověkými církevními otci, čím víc se duše vzdaluje od světla boha v sobě, tím víc propadá peklu, čím dál od EU, tím víc lží a fašismu, absurdní je ovšem, jak víme z mainstream médií,  že nejvíc fašistů je právě v zemích EU, někde dokonce většinoví. Farageova strana půl rok po úspěchu v evropských volbách založeném na lžích, úplně propadla. Weberova polopravda, Farage stáhl z volebních obvodů, kde měli konzervativci naději na vítězství své kandidáty, zůstalo mu pár neperspektivních obvodů. 
      Corbyn se Weberovi též nezamlouvá, má to být levice sedmdesátých let, pravicovou stranu jako je CSU má charakterizovat na prvním místě sociální program pod prověřenými vůdci, podobně jako levicovou sociální demokracii. Zapomněl vysvětlit proč má volič volit když není alternativa. Na druhém místě Weber akcentuje lásku k vlasti, ale ne jako takovou, ale spojenou s digitálními hodnotami a tématy, každý si v digitálním světě najde živoucí vlast, v jednom německém filozofujícím magazínu se tímto způsobem dovozuje, že vlastně i Bangladéšan má nárok na německé občanství.
      Weber analyzuje Johnsonovo vítězství jako ztrátu důvěry britského voliče v politickou třídu. Předvolební kampaň a podobně celý Brexit byly založeny na lžích a nepravdách. Většina Britů prý považuje Johnsona za nedůvěryhodného. Weberovy bláboly nejsou v evropskounijní ideologii nic výjimečného, už očividně připravují půdu přímé evropskounijní diktatuře, lidovecký fažizoid pohrdá názorem britského občana, který o demokracii ví víc než německá politická kasta, britský volič rozhodl o řešení problému, racionálně a efektivně a s ohledem na perspektivu země. Pro Webera se v Británii nehlasovalo pro budoucnost.
        Johnson oslovil nejnižší nacionalistické předsudky ve voličských vrstvách. Nižších samozřejmě, etnický Angličan ze střední Anglie je nižší vrstva, Pákistánci v Londýně jsou Weberovi vyšší a kvalitnější vrstvou. Z Tory partaje se stala pouhá Brexit partaj a dál už nic. Zcela neadekvátní tvrzení, výstupem z totalitního krunýře Evropské unie vstupuje Británie do světa reálné a svobodné politiky, nabízí to pro politické aktéry podstatně víc možností a na druhé straně klade nárok na jejich kreativitu a kvalitu. Bruselský beton nepotřebuje kvalitu, potřebuje víc betonu, aby se upevnil. Lidovci podle Webera potřebují odvahu k pozitivnímu optimismu orientovanému k budoucnosti. Doufejme, že pořád ještě se bude v EU nějakou dobu volit a tak je naděje, že dopadnou jako Johnsonovi protivníci v Anglii.

Žádné komentáře: