claudia buch bundesbank

Claudia Buch

Víceprezidentka Buby (Bundesbank), zodpovědná za finanční stabilitu, v interview v NeueZurcherZeitung. A protože  nejsme než trapným satelitem západního souseda, jsou její náhledy velmi relevantní i pro nás. Po pádu berlínské zdi před třiceti lety začala globalizační éra. V roce 2001 přistoupila ke světové obchodní organizaci i Čína a globalizace akcelerovala. Podle Claudie Buchové tato éra nejspíš končí. Projevuje se všeobecná ztráta důvěry v sílu mezinárodních dohod a dlouhodobé internacionální kooperace. Mezinárodní produkční řetězce, motor tržní integrace, se staly fragilními. Podniky se mohou dnes méně než v minulých obdobích spoléhat na nadnárodní dodavatele a přizpůsobují se tomu. 
       Podle Buchové tato situace může vést k tomu, že koncerny některé své zahraniční produkční kapacity převedou zpět do Německa, popř. do Evropy. Důvěra mezinárodním procesům silně korodovala, a potrvá dlouho než se opět nastolí. Podle Buchové deglobalizace povede ke snížení (německé) prosperity. Už dnes je pociťován dopad cel na světový obchod. Německo je z důvodů na export orientované ekonomiky obzvlášť silně exponováno. Ekonomka ze Spolkové banky vidí v tomto vývoji narůstající nebezpečí německé finanční stabilitě. Nízké úroky jsou důvodem toho, že ekonomická zranitelnost plynoucí z tohoto vývoje, není bezprostředně na trzích patrná. Ceny na akciových trzích  i u jiných aktiv jsou stále vysoké. Spolková banka monitoruje nebezpečí spojená s úrokovým rizikem. V malých a středních bankách se pozoruje víc než dříve transformace krátkodobých vkladů na dlouhodobé kredity. Podíl realitních kreditů s dobou splatnosti víc než deset let u nově vydávaných kreditů, narostl z 26% v 2010 na 47% dnes. Pokud dojde k úrokovému šoku, většina bank bude mít problémy.  Skrývá se zde nebezpečí pro finanční stabilitu v Německu.
Podceněná kreditní rizika?
      Po dlouhé periodě ekonomického růstu měl bankovní sektor generelně tendenci  podceňovat kreditní rizika. Platí to především pro bankovní rizikové modely k odhadu příštích rizik. Modely, které vycházejí z dat minulých desetiletí, špatně odhadnou příští nebezpečí: v těchto obdobích se realizoval hladký, příznivý hospodářský vývoj. Platební neschopnost a nezaměstnanost se pohybovaly na nízkých hodnotách. Spousta podniků v Německu má dobré sebefinancování a likviditu, v důsledku toho roste nebezpečí, že v kreditním portfoliu bank se shromáždí především rizikové podniky. V případě recese, kterou dnes Spolková banka nepředvídá, by se to mělo odrazit ve vyšší sazbě.
     Nebezpečí přehnanému optimismu skrývá i realitní trh. Jak banky, tak privátní půjčovatelé v sektoru, počítají s růstem cen realit, může to skrývat potenciální rizika. V současné době však nejsou zřejmé žádné známky úvěrových ztrát. Riziková opatrnost bank je na historickém minimu, totéž platí u platební neschopnosti a úroků z prodlení. Možná zranitelnost a vývoj cyklických rizik byly důvodem doporučení výboru pro finanční stabilitu spolkového ministerstva financí ke zvýšení anticyklických finančních rezerv, říká víceprezidentka Spolkové banky. Od července německý dozor stanovil anticyklické rezervy ve výši 25 bazických bodů, s platností na 1 rok. Klíčovým pro další rozhodování bude vývoj na kreditním trhu. Nyní rostou nominální kreditní objemy v jednociferném procentním rozsahu. Při nadměrném vývoji na realitním trhu mohou např. kontrolní orgány změnit rizikovou váhu realitních hypoték nebo omezit poměr těchto půjček k tržní hodnotě nebo zajišťovací hodnotě. Momentálně pro to není důvod.