sobota 5. října 2019

francie frik

Antisemitismus jako prekursor úpadku Francii

Píše v Le-Nouveau-Cenacle esejista, který se pojmenoval Le Librairtaire. Antisemitismus, přesněji nenávist k židům má na mysli autor. Úvaha extrapolovatelná do celé evropskounijní mizérie. Francie, malý ráj obývaný lidmi, kteří se domnívají, že jsou v pekle, administrovaná frátery ctností, jejichž hlavním posláním je omezovat rozlet lidského ducha, už víc nekonvenuje potřebám svobody.
      Naučit se myslet, reflektovat, být přesný v pojmech svého diskurzu, naslouchat jiným, být schopen dialogu – jediný prostředek stavící bariéru násilí, které nás obklopuje. Slova jsou hradbou proti bestialitě. Pokud nevíte a nesmíte se vyjádřit, pokud se musíte nést na vlnách aproximace, jako byla naučena mládež dnešní doby, pokud slova nejsou dostačující, aby byla slyšena, nejsou dostatečně silná, protože myšlení samotné se pohybuje ve zmatku a kleštích, pak nezbývá než pěst, úder, násilí, frustrace, slepota (Jacqueline de Romilly). 
     Kriminální přečiny kvalifikované jako antisemitismus, v roce 2018 narostly o 74%. Nacismus? Málo pravděpodobné. Reakce udivených autorit – vládní komisař pro boj s rasismem, antisemitismem a nenávistí proti LGBTQI (homolesbo) silně přítomen v médiích. Vládní odpověď na ta hrozná čísla, jako obyčejně foukání do větru velké mediální komunikace. Bílý rytíř, komisař noblesního poslání, šéf x-té komise, jak lépe rybu utopit... a vzbudit dojem, že vláda se problémem zabývá a hledá řešení. Skepse (bez pochyb jste poznamenaní komplotismem, jako všechno, co není v linii macronismu) založená na minulých faktech a vládních řešeních: z tohoto zřetele je důvodné pochybovat o skutečné vůle vlády situaci řešit, a která svým každodenním počínáním spíš problém ještě stupňuje (imigrace, školství, laicismus).
     Napoleon říkal: jedinou chybou v politice není nedostatek prostředků k ambicím, ale to, že nedá prostředky ke svým ambicím. Vlna antisemitismu není než vrcholem ledovce. Rozdělená a depresívní Francie žlutých vest je též svědkem. Jak k tomu došlo? Na prvním místě je nutné konstatovat snížení kvality školního procesu, obzvlášť jazyka a politické a religiózní historie, a masová imigrace, kdy společnost rezignovala pod záminkou boje s rasismem na integraci – to jsou klíčové důvody.
      Víc než 40 let národní elity rezignují, koncentrují se na likvidaci francouzské podstaty, uřezání historie, zparchantění jazyka, očerňování francouzského modus vivendi. Cambadelis (politik)  v únoru 2019, byl odhalující a shrnul celou záležitost: Macron nechápe realitu přítomnosti, kardinální otázkou je nastolení Francie a nikoliv její transformace do anglosaské podoby. Prezident akceleruje příčiny, které poškodily velkou část země, její kulturu a národní identitu. Utápí Francii ve finanční globalizaci, neguje francouzskou kulturu (Macron: existuje kultura ve Francii, ale nikoliv francouzská kultura), transformuje Francii do anglosaské podoby (kult svatého Frika, prudérie, moralizování, libertariánský hygienismus, pokrytectví imigrační politiky, udušení debaty informačním diktátem a censurou). Řadu měsíců je to velmi patrné. Prezident si obul boty svých předchůdců od generálovi smrti. Je to globalismus, který vysvětluje situaci, v které se Francie nachází.
    Všechny typy politik, které se v posledních 40 letech ve Francii aplikovaly a akcentovaly svobodu-rovnost-bratrství, měly úplně kontraproduktivní dopady: politika městských aglomerací, školské reformy, imigrace. A jakoby minulost neexistovala, jakoby bylo povinné žít jen v této přítomnosti. Liberál musí věřit, že konzum a trh vyřeší všechny problémy. Současná Francie pokračuje na této cestě do pekel. Státníci hodní toho jména v dnešní Francii vymřeli. Žádná velká národní debata o klíčových otázkách – imigraci a homo manželství, v moderní demokracii je debata tohoto typu zcela legitimní. Tím spíš v kontextu hluboké sociální krize – dlouhé týdny protestují žluté vesty,  násilí ve společnosti narůstá, zpochybňuje se státní monopol legitimního násilí, zranění, mutilace, mrtví, zoufalství malých obchodníků…. Část reálné demokracie byla konfiskována, vládnoucí nereprezentují víc než čtvrtinu oprávněných voličů, reálná většina absentuje. Není čas, aby vládnoucí udělovali morální lekce, přišel čas hledat hlubinné příčiny dnešního stavu.
     Bohužel nic takového se neděje. I když školství je jedním z klíčů, vláda nezveřejňuje informace o reformě středního školství, kroky již odsouhlasené potvrzují útěk od problému (drastické snížení hodinové mzdy pro francouzštinu, matematiku, historii, geografii). Žáci, kteří dnes do škol nastupují, jsou děti těch, kteří již zaplatili za sebevraždu školního procesu. Je zbytečné precizovat počet těch rodičů, kteří nejsou schopni dát svým dětem vzdělání hodné toho jména: jsou zvyklí na laxní přístup, fanatici náboženství „JÁ“ a stále více práv. Vychovají malá marnivá individualistická monstra.
       Je to smutné, tak velká země, bohatá historií, geografií, znalými lidmi, bohatá tradicí, lidem, který formoval Národ, a tak hluboký propad do globalistického marasmu a vnitřního hnití. Vina je na straně těch, kteří kvůli svým ideologickým, finančním a komunitaristickým zájmům pošlapali a zničili to, co se nazývalo svoboda, rovnost, bratrství. Tito Francouzi zničili Francii.
      Francie má dost prostředků i trumfů, aby z krize vybředla, ale země, kterou její elity nenávidí, nemůže přežít. Nemůže bránit své zájmy. Země, která učí anachronickou ideologickou vizi historie, aby se mohla víc sebebičovat, je mrtvá. Evropa celá se nachází v úpadku pod údery liberálního libertinského kosmopolitismu a konzumismu, přísahající na kult svatého Frika.

Žádné komentáře: