inteligencja elita

Inteligencja

Ve čtvrtečních LN si realitní miliardář jedním dechem stěžuje na špatnou kvalitu národa a mizernou infrastrukturu, včetně pražského dopravního okruhu. Má miliardy, ať něco pořádného postaví, zatím realitní developeři zaplevelili Prahu neuvěřitelnou hrůzou, každý volný čtvereční metr pražského centra proměnili v betonově skleněný kýč kanclů, obchodních prodejních skladů a domicília impotentní nulově tvořící kasty. Ta potřebuje lepší dopravní infrastrukturu, a víc aut a smradu v městském centru. Národe zlepši svoji kvalitu a vypadni odtud.
       Kvalita národa je dobrá, nic moc se nemusí měnit, problémem jsou spíš organizačně technické prvky ve společenských systémech, které ji blokují. Důvod mizerie vysokých škol a materiálu, který produkují, je snadno identifikovatelný, je jich moc, neumožňuje to meritokrativní výběr, prostě nejlepší přehluší většina průměrných a podprůměrných kolem. Kvalita a autorita parlamentu je na úrovni špatného fóru, dnešní parlament je v tomto ohledu na tom podstatně hůř než parlament komunistické epochy. Problém je též snadno uchopitelný – český parlament žádným parlamentem není, je pouhým servisem bruselské byrokracie. Podobně s ostatními prvky společenského systému, špatné, ale není to fatální, jak tvrdí v hovoru s LN realitní miliardář.
      Velkým problémem může být fakt, že vady systémových prvků blokují genezi národních elit jako takových. Národ plodil ve všech obdobích velké tvůrce ve všech oblastech, obrovský technický talent inženýrů Kolbena a Daňka postavil ČKD, strojírenský kolos bez obdoby, podobně Emil Škoda v Plzni a další. Dnes nic takového nepozorujeme. V Brně v Belvě na Ruďáku  a v hospodách kolem se dala počátkem sedmdesátých let potkat nějaká elita, a pak už taková elitní koncentrace jenom v  Paříži: Skácel, Mikulášek, Kroupa, matematik Borůvka, teoretik baroka Válka, architekt Kočí, Střítecký, Sus, fotograf Tichý a k tomu anonymní elity všech možných dalších včetně dělnických profesí, všechno se to demokraticky mísilo a vzájemně inspirovalo atd. A dnes objektivní pusto prázdno. Zdánlivě malé vady systémových prvků vedou k tak hroznému zplanýrování a k unifikaci a dnes ke stavu pomalého mizení národních elit.
     V Česku v moderní době elita vzcházela svým způsobem demokratickou cestou z národa, klíčem k elitní národní skupině byl pouze talent, tvořivost a schopnost, žádné jiné parametry, a na to můžeme být hrdí, národ neakceptoval. Jiná situace v Polsku. Společnost je v tomto ohledu historicky rozpolcená a příslušnost k elitní skupině se staletí dědí. Polský spisovatel Szczepan Twardoch o tom píše v Die Welt. Polská inteligencja pohrdá plebsem z principu. Arogance je vkořeněná do její podstaty. Básník Jacek Dehnel píše o Gay Pride Parade v Bialystoku – nenávistná protidemonstrace, nacionalisté i normální občané. Básník to viděl v estetizující poloze: tučná břicha homofobů, čišela z nich obscénnost. Sociolog Pawel Spiewak podobně: fašisté z protidemonstrace jsou jiného antropologického typu než krásná mládež, která pochodovala.
      Polská inteligencja, vyvolená třída, cítí vůči lidu estetický odpor. Samozřejmě odpor k homosexualitě neopravňuje žádné násilí protidemonstrace, morálně jsou však oba fenomény symetrické. Polská inteligancja je zvláštností východní Evropy. Její ethos spočívá na dědictví po polské šlechtě (szlachta), z které se příslušníci této vrstvy rekrutují. Polský genealog Marek Minkowski dokázal, že v Polsku panuje stejná kontinuita vládnoucích vrstev jako ve Florencii, kde jak se ukázalo, rodiny dnešních bohatých jsou tytéž jako v roce 1427. Pohrdání jednoduchým lidem je hluboce vkořeněné v polské inteligencja – často nepozorovaně – determinuje to její myšlenkové postupy. Toto pohrdání má staleté kořeny. Inteligencja pohrdá vším, co se týče prostého lidu: jak se obléká, jsou buď chudí nebo zloději, nejsou sto pochopit kód inteligencja. Pohrdá stravovacími návyky lidu, pohrdá protivětrnými bariérami, které si lid na severu staví.
      Kaczynski sám je reprezentantem inteligencja, ale pochopil, jak hluboká je averze lidu proti ní, a proto vyhrál volby 2015. Pro inteligencja bylo vítězství Kaczynksého PiS překvapením, to že tato strana si vede dnes v průzkumech lépe než 2015, je ještě větší překvapením. Inteligencja nereaguje na tuto situaci sebereflexí, ale větším pohrdáním k lidu. Lid nezajímá stav demokracie, čtvrt století pociťoval, že morální autority (inteligencja) směrem k lidu měly jenom pohrdání. Skutečnost, že lid se tak lehce poddá nenávisti, není tak neobvyklá, potřeba důstojnosti člověka je jeho primární potřebou. Prostor pro dialog mezi nenávistí a pohrdáním je velmi úzký, ke komplexnější veřejné debatě není v Polsku místo, o to větší k pohrdání.