Pohlednice z Brazílie
Ze země snů. Letecky do Manaus v Amazonas a dál můžeme po stopách jedné verneovky, která inspiruje i osmdesátileté Na kotlářce v Brně. Nepříjemný může být fakt, že Manaus má největší počet vražd v jižní Americe, indiáni z regionu, když musí ve městě něco vyřizovat, si nasazují nejsilnější amulety. Evropskounijní tiskoviny (tj. EU periodika zasažená rakovinou evropskounijní ideologie) podsouvají čtenářům, že k moci se v Brazílii dostal antipokrok-fašismus, z 55.1% Brazilců, kteří špatně volili, se měli vyklubat fašos, světový pokrokář Lula je v base, fašistické milice se naplno rozjely proti sexuálně odchylným a navíc ještě víc se budou kácet amazonské pralesy a už se úplně udusíme. Důležitá zpráva EU tisku, president Bolsonaro jmenoval svého syna velvyslancem v USA, jde o státní korupci nejvyššího stupně, sděluje svým poddaným pokrok-fašistická unie čisté korupce.
Alexis Brunet ve francouzském magazínu Causeur po návštěvě Brazílie. Sotva jsem položil kufr před letištěm na zem, první co mě udeřilo, všechno se tam mísí a páří, plno homosexuálních dvojic, vítal mě mladý traverti sloganem Cindy Lauper: „girl just want to have fun“. Žádný fašo milicionář s rukama od krve nebyl momentálně nablízku.
Důvod hvězdného vzestupu Jair Bolsonara k moci je celkem evidentní - masívní odmítnutí dělnické strany (vládla řadu let), neúnosná míra korupčních skandálů spojená s touto stranou, nárůst zločinnosti ve městech a síla sociálních sítí. Ve dvě hodiny ráno mě v hotelu v centru Rio de Janeira vzbudila střelba na ulici. Ráno v televizních zprávách oznámili, že dvě bandy zločinců si vyřizovaly účty. Zasáhlo to i lepší čtvrt Santa Teresa. Nic nového pod sluncem v Rio de Janeiro, roky brutálního násilí se nevypaří válečným rykem proti organizovanému zločinu.
Jair Bolsonaro nemá pověst milovníka brazilských indiánů. Albert Camus před šedesáti lety napsal, že „celá historie člověka je ve své podstatě imperialistická, máme daleko k dobrému divochovi 18. století a k sociálnímu kontraktu“. Historie mu dává za pravdu. Stejně ve Venezuele, francouzské Guyaně nebo v Brazílii, indiáni, kteří by chtěli žít jako ve starých časech, to nemají lehké. V „Plantados no chao“ novinářka Natalie Viana uvádí, že za první tři roky Lulova prezidentování, bylo na venkově zabito 146 pro-indiánských aktivistů, 100% nárůst oproti předchozí vládě pravicového prezidenta Enrique Cardosa.
Prezident má být tvrdý ke kulturní produkci, osekal subvence kulturnímu sektoru, tisícům činovníků v kultuře připravil ledovou koupel nezaměstnanosti. Dokonce zrušil ministerstvo kultury, nezdá se však, že by to Brazilcům moc vadilo. Podle brazilské statistiky má z 209 milionů obyvatel 138 milionů mobilní telefon. Perfektní zvládnutí virtuálního prostoru, obzvlášť WhatsApp, bylo rohodujícím faktorem, který dovedl do čela světové mocnosti člověka, který ještě tři měsíce předtím nebyl než jedním z mnoha uchazečů. Emoční vlny sociální sítě harmonicky rezonovaly s vyznáním prezidenta, který upřímným projevem personifikuje čestného občana. Opačně k odhadům protivníků, jeho polemická vyjádření, nezkušenost s vládní agendou a otevřená ignorance k ekonomickým otázkám, hrály v jeho prospěch.
Bolsonaro se jeví jako udatný člověk, který říká co myslí, autentický občan, který cítí s vlastí, vázaný na svou rodinu a náboženství. Dnes jeho tým každodenně publikuje posty na facebookovém účtu. Právě teď se dovídám, že prezident má radost z nárůstu počtu turistů do země a ze snížení kriminality vzhledem předchozímu kvartálu. Též navštíví své rodiče, a pak se účastní motocyklistických závodů. Podstatné, že je blízko lidu, téma není důležité.
Stačí to, aby se udržel mýtus Bolsonaro? Podle posledního průzkumu institutu Datafolla, pouze třetinu Brazilců uspokojuje počínání vlády. Důvod - ekonomická stagnace a nezaměstnanost. Klíčovým problémem Brazílie je politická polarizace, enormní fiskální nerovnováha, nezaměstnanost, beznaděj lidí a narůstající společenská nerovnost. Při výjezdu z Ria směrem na Sao Paulo, oblast plná odpadu a společensky vykořeněných.
Bolsonaro je liberál, nebyl zvolen, aby dělal sociální politiku. Ovšem, aby Brazílie mohla pokročit, musí se bez pochyb řešit urgentní problémy. Nad ideologickou rozpolceností země a mimo volební slogan, bude Jair Bolsonaro souzen podle svých činů. I když prezident s určitostí nebude číst tento text, přejeme úspěch jeho snažení, ideologické postoje v brazilském případě, podobně jako jinde, nestačí k tomu, aby se stát rozjel, dnes přišel čas vyhrnout si rukávy. Do práce kapitáne, píše Alexis Brunet v Causeur.
Důvod hvězdného vzestupu Jair Bolsonara k moci je celkem evidentní - masívní odmítnutí dělnické strany (vládla řadu let), neúnosná míra korupčních skandálů spojená s touto stranou, nárůst zločinnosti ve městech a síla sociálních sítí. Ve dvě hodiny ráno mě v hotelu v centru Rio de Janeira vzbudila střelba na ulici. Ráno v televizních zprávách oznámili, že dvě bandy zločinců si vyřizovaly účty. Zasáhlo to i lepší čtvrt Santa Teresa. Nic nového pod sluncem v Rio de Janeiro, roky brutálního násilí se nevypaří válečným rykem proti organizovanému zločinu.
Jair Bolsonaro nemá pověst milovníka brazilských indiánů. Albert Camus před šedesáti lety napsal, že „celá historie člověka je ve své podstatě imperialistická, máme daleko k dobrému divochovi 18. století a k sociálnímu kontraktu“. Historie mu dává za pravdu. Stejně ve Venezuele, francouzské Guyaně nebo v Brazílii, indiáni, kteří by chtěli žít jako ve starých časech, to nemají lehké. V „Plantados no chao“ novinářka Natalie Viana uvádí, že za první tři roky Lulova prezidentování, bylo na venkově zabito 146 pro-indiánských aktivistů, 100% nárůst oproti předchozí vládě pravicového prezidenta Enrique Cardosa.
Prezident má být tvrdý ke kulturní produkci, osekal subvence kulturnímu sektoru, tisícům činovníků v kultuře připravil ledovou koupel nezaměstnanosti. Dokonce zrušil ministerstvo kultury, nezdá se však, že by to Brazilcům moc vadilo. Podle brazilské statistiky má z 209 milionů obyvatel 138 milionů mobilní telefon. Perfektní zvládnutí virtuálního prostoru, obzvlášť WhatsApp, bylo rohodujícím faktorem, který dovedl do čela světové mocnosti člověka, který ještě tři měsíce předtím nebyl než jedním z mnoha uchazečů. Emoční vlny sociální sítě harmonicky rezonovaly s vyznáním prezidenta, který upřímným projevem personifikuje čestného občana. Opačně k odhadům protivníků, jeho polemická vyjádření, nezkušenost s vládní agendou a otevřená ignorance k ekonomickým otázkám, hrály v jeho prospěch.
Bolsonaro se jeví jako udatný člověk, který říká co myslí, autentický občan, který cítí s vlastí, vázaný na svou rodinu a náboženství. Dnes jeho tým každodenně publikuje posty na facebookovém účtu. Právě teď se dovídám, že prezident má radost z nárůstu počtu turistů do země a ze snížení kriminality vzhledem předchozímu kvartálu. Též navštíví své rodiče, a pak se účastní motocyklistických závodů. Podstatné, že je blízko lidu, téma není důležité.
Stačí to, aby se udržel mýtus Bolsonaro? Podle posledního průzkumu institutu Datafolla, pouze třetinu Brazilců uspokojuje počínání vlády. Důvod - ekonomická stagnace a nezaměstnanost. Klíčovým problémem Brazílie je politická polarizace, enormní fiskální nerovnováha, nezaměstnanost, beznaděj lidí a narůstající společenská nerovnost. Při výjezdu z Ria směrem na Sao Paulo, oblast plná odpadu a společensky vykořeněných.
Bolsonaro je liberál, nebyl zvolen, aby dělal sociální politiku. Ovšem, aby Brazílie mohla pokročit, musí se bez pochyb řešit urgentní problémy. Nad ideologickou rozpolceností země a mimo volební slogan, bude Jair Bolsonaro souzen podle svých činů. I když prezident s určitostí nebude číst tento text, přejeme úspěch jeho snažení, ideologické postoje v brazilském případě, podobně jako jinde, nestačí k tomu, aby se stát rozjel, dnes přišel čas vyhrnout si rukávy. Do práce kapitáne, píše Alexis Brunet v Causeur.
Žádné komentáře:
Okomentovat