úterý 2. července 2019

asimilace integrace

Asimilace a integrace

Koncem osmnáctého století byla v Lisabonu třetina obyvatel afrického původu, během pár desetiletí portugalský etnos Afričany asimiloval. Ke svému prospěchu, ale nejen to, národní energie se mohla koncentrovat do civilizačně nosnějších oblastí než je permanentní boj z podstaty věci vyplývajících antagonismů. Dnes se nepovažuje za možné, že by evropská civilizace mohla tímto způsobem asimilovat imigranty mimoevropských etnik a religiózních skupin. Politickokorektní demagogie vymazala asimilaci ze slovníku. Evropa tisíciletí asimilovala nově příchozí, termíny integrace a asimilace splývaly. Dokonce i v bizarních podobách, osvícenec Fridrich Velký koupil tisíce muslimských poddaných tureckého sultána a rychle z nich udělal pruské křesťany a dobré vojáky.   
       V USA k asimilaci černé populace nikdy nedošlo, černí a bílí žijí separovaně, v jakémsi modus vivendi politické integrace, nikdo neví, kdy dojde k rasově motivovanému výbuchu, ale počítá se s tím.  Zajímavý proces lze pozorovat v Británii, expandující muslimská populace v  anglických městech velmi rychle vstřebá, de facto asimiluje nebo vytěsní, původní etnos a stává se většinovou. Pro lidi, kteří ostrovy moc nenavštěvují, je prototyp Londýňana spojen s kýčovým obrázkem na němž vedle sebe stojí stará důchodkyně s byznysmenem ze City, obklopeni tucty Pákistánců, polozahalených Arabek a sem tam sexy kočka z východní Evropy, všichni čekají až jim z balkonu pokyne princ s princeznou a dalším v řadě k trůnu. Je jasné, že silnější etnos, a muslimové se dají považovat za etnos, zvítězil, oni jsou v Londýně podstatní, ti ostatní, včetně královny a City jsou tolerovanou kulisou, a zmizí až to bude přáním muslimské většiny, což je demokratické i logické. Integrace je muslimům směšná, oni nebudou Angličany integrovat, ale rovnou je asimilují.  Stejný fenomen se dá pozorovat dnes už ve většině francouzských regionů, sever Paříže, Marseille, Béziers atd., Brusel, švédská města, řada italských měst apod.
     Multikulturalismus měl být zázračným integračním nástrojem, měl zajistit společenskou integraci mimoevropských etnik a náboženství, v Británii selhal na celé čáře. Jenom budoucnost může ukázat, zda-li po Brexitu britský establishment dovolí Britům, aby se stali pány ve své zemi a zastavili masovou imigraci a sebedestrukci. Do Británie směřovaly v minulosti imigrační vlny, vždycky se integrace nově příchozích blížila asimilaci, ať už etnicky přicházeli odkudkoliv. K radikální změně došlo po 1990, nejhorší v období levicových vlád labouristů 1997-2007. Neuvěřitelný fakt - třetina mimoevropských imigrantů v dnešní Británii přišla za vlády Tony Blaira. Blair sehrál ďábelskou roli proti vlastnímu národu, v jeho případě se ukazuje, že parlamentní systém i tak staré demokracie, selhal na celé čáře. Evropské demokracie by měly korigovat kontrolní principy v mechanismech svého fungování, jak zabránit podobným individuím spáchat tak rozsáhlou společenskou degradaci. V roce 2016 pokus ministerského předsedy Camerona docílit změnu v pravidlech volného pohybu osob, evropskounijní komisaři odmítli, spolu s multikulturní katastrofou to vysvětluje hlasování většiny Britů pro Brexit.     
     Evropskounijní ideologie má dnes už jenom jedno poslání, zaplavit Evropu novým etnikem a jeho náboženstvím - zdánlivě banální fráze, ale nedá se vyvrátit ani ohleduplným postupem Popperovy falzifikace.
     Evropskounijní ideologové a jejich servis zvaný Evropská komise se dnes neobtěžují předkládat nosnější argumenty pro masovou imigraci, jejich náboženství zůstává u nejbanálnějších floskulí typu - je to morální, trpí bídou, válkami, utopí se v moři  - jednoduše, co si vymyslí středoškolák prvních ročníků je hlavní argumentační rovinou EU Komise, skrývá se vůbec něco víc za Jourovou, Mogherini, Moscovici, Junckerem, Weberem, Timmermansem atd?
      Dnes v některých  západoevropských zemích není vůbec možné učinit první krok minimální integrace imigrantů do evropské civilizace, není možné integrovat nové imigranty do prostředí, kde neintegrovaní tvoří většinu. Velké nahrazování populace nebo masová imigrace je fundamentálním operačním konceptem dnešní Evropské unie. Jenom v případě, že se imigrace takto pojmenuje, se dá hledat zbraň a nástroje proti této politice. Imigrace by dnes měla být z principu odmítnuta do té doby, než společenská diskuze posoudí a vyřeší fundamentální otázky svého budoucího tvaru  - asimilovat nově příchozí? jakými metodami? integrovat do jakého stupně? demografická dynamika nově příchozích jakou má kvantitativní podobu? není ohrožen princip národního uchování? není optimálnější i z hlediska humanity přímá pomoc v ohrožených zemích? - všechno ostatní je pouhé politické taktizování  a pokrytecká demagogie v argumentační rovině primitivní morálky, která žádnou morálkou není.
      V okamžiku, kdy se Evropané na svém teritoriu stávají minoritou, v západní Evropě k tomu došlo v řadě regionů a velkých měst, potenciálně na většině území, pak všechny další otázky spojené i s terorismem, sociálními náklady na imigranty, kulturními rozdíly a konečně celý proces integrace jako takové, nejsou smysluplné. Statistiky jak imigranti přispívají do daňového systému, analýzy motivace nově příchozích apod., jsou směšné a zbytečné. V momentě, kdy imigrace ohrožuje evropskou podstatu jako takovou, musí být ontologicky odmítnuta! Všechno ostatní jsou jenom spekulace, politický podvod a ztráta času. 


Žádné komentáře: