evoluce atapuerca

Jedna verze v El Mundo

O počátku všeho existují přesvědčivější verze než vědecké, ale pokud o nich nebudeme mít ánung, budou nás společnosti, které si cosi nárokují, považovat za blby, než jim vysvětlovat, že verzi ex nihilo je nekonečněkrát obtížnější pochopit než údajně vědecké verze, je rychlejší zvládnout jejich vědecké verze, které obvykle neznamenají než omílání triviálních fakt, která se za posledních sto let moc nezměnila. Nejsilnějším domyšlením počátků není Hawking a spol., ale neznámý talmudista:  Svatý vrhl kámen even štija do prostoru a na něm stojí svět, a smrt je nejsilnější co Bůh ve vesmíru stvořil.
        Juan Luis Arsuaga, velký španělský paleontolog, ředitel výzkumu v Atapuerca, v interview v El Mundo, boha nezmiňuje, ale spoluúčast úplně nepopírá. Proč jsme vyhráli v loterii s nulovou pravděpodobností, a navíc těch loterií bylo nekonečně mnoho? Jeden, nejspíš filozoficky vzdělaný čtenář, paleontologův hovor v novinách komentoval velmi trefně: „Nevíme toho stále víc a víc kvůli tomu svůdnému záblesku zlata v břichu hada, tak blízko u podbřišku Evy?“ Hovory podobného typu má smysl číst z jednoho prostého důvodu, v podstatě je to pořád stejné od počátku 20. století, ale jak se rozvíjí věda, tak se jednou za pár let poopraví ty miliardy let.
Život vznikl před 3.5 miliardami let, je tak komplexní, že nikdy nemohl být laboratorně syntetizován. Byl jeho vznik nevyhnutelný, pokud by se big bang opakoval, vznikl by opět?
     Existuje argument pro toto tvrzení, země vznikla před 4.4 miliardami let a život před 3.8 miliardami, život se objevil relativně velmi rychle po vzniku země. 
Nemohl vzniknout dřív?
Ne. Na počátku byla Země silně bombardována meteority, i měsíc tak vznikl: asteroid, který se srazil se Zemí se rozpadl a odtud měsíc. Život v tomto čase nebyl možný, meteority způsobily, že se odpařila všechny voda, před 4 miliardami lety přestaly padat meteority a utvořila se jistá stabilita podmínek a život byl možný. Určitě vznikl před 3.8 miliardami lety, a velmi rychle, během 200-300 milionů let, v geologické škále to znamená velmi krátkou dobu. To je silný argument proto, že vznik života byl nevyhnutelný.
Ale pak trvalo 2 miliardy let než se objevily komplexnější buňky, eukaryoty. To byla záležitost náhody? 
      Komplexnějším buňkám to trvalo 2 miliardy let, vznikly za vzácných okolností, v důsledku fagocytózy a trávení. Mimořádná událost.
Ale kde jsou složitější buňky, z nichž se vyvinul inteligentní život? Proč ne jenom bakterie?
      Komplexnější život je něco velmi vzácného, nesnadného, velmi komplikovaného. Na bázi komplexnějšího života vznikla zvířata s inteligentním životem. Domnívám se, že do objevení obratlovců jsme měli velmi malou pravděpodobnost na inteligentní život. Pak se pravděpodobnosti začínají měnit. Bylo téměř nevyhnutelné, že obratlovci přešli na zem, bylo téměř nevyhnutelné, že se objevili savci, téměř nevyhnutelné, že formovali komplexnější společenstva, a že se objevilo vědomí a inteligence.
Vyhráli jsme v loterii?
    Dodnes jsme registrovali 4000 planet. Desetina z nich má podobné podmínky jako naše planeta, na některých z těchto 400 planet se může vyskytovat život na bakteriální úrovni, ne na mnoha z nich, ale na některých, doufám, že ještě než zemřu, to rozluštíme. Dík teleskopům mimo atmosféru, budeme moci získat spektrografické složení atmosféry planet, pokud tam bude kyslík, život je velmi pravděpodobný. Nevěřím však, že vesmír je plný zelených mužíčků.
Z jakého důvodu?
    Nedovedu si představit jinou možnost inteligence než humanoidní. Já a nikdo jiný. Všichni mimozemšťané ze sci-fi, filmů atd. jsou humanoidy, někdy se zcela nepravděpodobnými aspekty. Např. v jednom filmu mimozemšťané mají jistou formu chobotnic. Nemyslím si, že je to možné.
Když Cortés vstoupil do Mexika, nalezl tam silnice, kanály, paláce, školy, tribunály, krále, kněze, temply atd..
     Nalezl v podstatě ten stejný svět z něhož vyplul. Jednoho dne před 15 tisíci lety se separovaly dva světy lovců a nezávisle na sobě se vyvíjely, došlo k podobné evoluci. Je to důkaz toho, že tato evoluce byla nevyhnutelnou. 
Kde stojí podle vás velká otázka dneška?
      Proč máme vědomí, k čemu to slouží? Proč máme analytickou kapacitu, můžeme reflektovat naše vlastní myšlení, pocity a emoce, máme zrak obrácený do nitra nás samotných?  
Proč vědomí?
   Nic mě nenapadá. Krávě sebeuvědomění k ničemu není, proto si myslím, že ho nemá, stačí ji pocit hladu a žízně. Sebeuvědomění má smysl v sociálním společenstvu. Šimpanzovi, slonovi, delfínovi může k něčemu být. Pouze v komplexnějším sociálním prostředí může mít nějaký smysl.
Který druh je mimo člověka nejvíc sociálním a tedy s nejsilnějším sebeuvědoměním po člověku?
      Asi delfín, v tomto smyslu člověk překonal delfína před milionem let, ve finálním sprintu. Před 2 miliony lety byli delfíni inteligentnější než člověk.
Pokud člověk vymizí, pokročí evoluce šimpanzů?
    Velmi pravděpodobné. Zemi zbývají 3 miliardy let, když zmizíme, šimpanzi budou mít prostor a čas k expanzi a evoluci.
Proč se nehumanizovali?
    Kvůli lidem, uvěznili jsme je v džungli, nepřipustili jsme jejich evoluci.
Proč existuje sex?
    Mnoho odpovědí, neví se, je to velké mystérium přírody. Samec je v tomto smyslu genetickým parazitem samice. Samice má dítě, stará se o něj, vychová ho, my otcové samci, mu věnujeme 50% genů. Faktem je, že existuje spousta partenogenetických druhů, kde samci nezasahují.
Čím je sex užitečný?
      Existuje mnoho teorií. Některé říkají, že koriguje chyby kopírování. Pokud máte dva chromozomy a dojde k chybě přenosu, lze chybu opravit. Partenogenetické druhy jsou citlivější k přenosovým chybám, a v dlouhé periodě konvergují k vymizení, existuje v tomto případě pouze jeden genotyp.    
Poprvé jsme pány své vlastní evoluce, jsme schopni ji řídit? Stephen Hawking se domníval, že bude nutné pomocí genetického inženýrství vyprodukovat super-člověka a normální lidi v tváří tvář něčeho takového nakonec zmizí..
    Hawking, Harari a podobní jsou katastrofičtí burani (přesně cojones). Nemám žádný zájem na super-člověku, a udělám všechno proto, aby k tomu nedošlo, nemám v úmyslu nechat budoucnost implementovat cokoliv. Jsem aténským občanem a Peršané mi nebudou říkat, co mám dělat.
Proč jsme vůbec zde?
   Metafyzická otázka. Věda může pouze odpovědět, že pokud by život začal znovu, dělo by se víceméně totéž.