neděle 23. června 2019

brusel vojaci

Malí vojáci

Intuitivně jasné předem, nic jiného než trapnou uniformitu a průměr nelze očekávat. Ve francouzské revue Frustration zajímavý redakční příspěvek o nastupujících kádrech evropskounijní byrokracie. Bruselská Komise přijímá každoročně několik tisíc stážistů ze všech koutů Evropy i mimo ní. Na terasách bruselských kaváren potkáte davy těchto mladých eurofilů. Tisíce mladých se každoročně pokouší najít místo ve vysněném bruselském skleníku. Mladí touží získat stáž nebo přímo job v nějaké evropské instituci nebo v řadě lobbistických agentur poblíž Komise.
       Komise samotná přijme každoročně kolem 1200 stážistů ve dvou přijímacích termínech, v březnu a říjnu, vysněná stáž mladých „Blue Book“. Přijímající procedura trvá několik měsíců, až poslední fáze přijímacího procesu je transparentnější. Přijímací byro radí adeptům, aby přímo nekontaktovali oddělení, kde se uchází o místo. Francouzský exstážista Yoann naopak říká, že lobování v odděleních zvedne pravděpodobnost přijetí, doslovně nazývá celý proces přijímání „un vrai bordel“. Projde-li stážista tímto procesem, vstoupí do aseptického prostoru 34 000 unijních funkcionářů a má šanci se stát jedním z nich. 
       Profil stážisty - sociologicky uniformní, podobají se jako vejce vejci, těžko se dají od těchto lidí očekávat nějaké změny a reformní přístupy, spíš pokračování v obsluze mašiny, kterou nastartoval Maastricht v 1992.
       Velký počet stážistů přichází ze dvou evropskounijních formačních učilišť, z Collège d’Europe ve Varšavě nebo v  Brugách. Tam se dá naučit, jak se stát evropskounijním kádrem. Učiliště jsou obecně považovaná ze velmi uzavřená, navíc náklady, které si obvykle platí student, jsou dost vysoké. Yoann prošel varšavským učilištěm, formuje se tam jeden ideový typ, většina studentů se neliší - přicházejí z prestižnějších škol, jazykově vybaveni, zahraniční zkušenosti, z dobré rodiny vyšší střední vrstvy, často z maloburžoazní rodiny. V mnoha případech rodiče někde vyučují. 
      Bývalý absolventi těchto dvou učilišť organizují v bruselské čtvrti Woluve večírek. První, co udeří do očí, je jasná uniformita, píše žurnalista. Otevřete diskuzi a máte pocit, že suverenistické argumenty nikdy neslyšeli. Evropský federalismus je horizontem za nějž se neodváží vstoupit. Jste v chrámu mladého naivního europeismu, v evropskounijním tanci Erasmus naivek. Mladá Francouzka s vytřeštěným zrakem: „Méně Evropy (asi Evropské unie), to je návrat k nacionalismu“. Pouze Yoann si dovolí jistou kritiku: „V těch dvou učilištích jsou studenti zavřeni v pozlacené kleci, lehce se přizpůsobí až do té míry, že zapomenou, že existuje vnější svět“. Po absolvování EU učilišť to nemusí být tak snadné, získat v EU byrokracii job, odvisí to od země původu. Pro Francouze (mnoho absolventů) to mohou být galeje. 
      Stážisty spojuje touha pracovat v EU byrokracii a obvykle uniformní obdiv k této struktuře. Ksenije z Lotyšska: „Od dětství mě EU fascinovala, byla jsem dítě, když Lotyško přistoupilo k EU. Často jsem si kladla otázku, jak změnit svět k lepšímu, EU mi byla odpovědí.“ Většina stážistů pochází z bilingvilních dobře situovaných rodin, vesměs prošli Erasmem. Akcentují prvoplánovou otevřenost světu. Zřídka kdy se cítí člověk pocházející z lidových vrstev  na prvním místě Evropanem nebo světoobčanem. U stážistů je to formální předpoklad. Stážistka Marie z Francie většinu dětství strávila s rodiči mimo Francii. Na stáži, jak ona, tak Ksenije jsou spokojené, jedna se zabývá ochrannými známkami průmyslového vlastnictví, druhá kontrolou, jak vlády členských zemí dodržují EU dohody.
       Yoann říká, že stanoviska se v Komisi koordinují, všichni si dají velký pozor, aby nikdy nezpochybnili legitimitu celého procesu. Podle Marie: „První co se naučíte na právnické fakultě je konstatování, že věci nejsou jednoznačně bílé nebo černé, evropské instituce mají stejný problém jako jiný veřejný sektor, často chybí flexibílita a zodpovědnost, trpí stagnaci“. Tedy Marie v nich vidí negativní, ale hlavně pozitivní stránku.
       Generelně stážisté budou negovat nebo minimalizovat roli všech možných lobbistů v byrokracii EU, mají sice vliv, ale nejsou špatné. Podle Corporate Europe observatory (CEO) v Bruselu pracuje 30 000 lobbistů, téměř tolik, co zaměstnanců EU. 

Mýtus sociální a demokratické Evropy

    EU, že je antidemokratická? Všichni stážisté toto tvrzení odmítnou, je to falešné, lidé mohou přece volit do Evropského parlamentu. Euro-skepse? Musíme znovu promyslet EU vládnutí a zlepšovat governance. Yoann, který prošel EU učilištěm i stáží to komentuje - můžete diskutovat, zlepšovat, ale nikdy se nedotknout integračního principu jako takového, vždy musí platit „víc Evropy“, a hlavně té federální. To je leitmotiv celého stáda stážistů. Skok dopředu, všechno unifikovat a svázat, ať už není cesty zpět.
    Někdy můžete se svojí židlí skákat jako koza, ale nakonec rozhoduje historie a znamená to brutální návrat do reality, kterou záměrně ignorujete nebo její vliv podceňujete.  Brexit? Ksenije říká, že celý bruselský mrakodrap byl po hlasování jako mrtvý, všichni mluvili o nedostatku vzdělání (u Britů). Podle Yoanna většině stážistů chybí kritické myšlení, je obtížné si jej vybudovat, pokud pracujete v EU mašině, není to vůbec možné.     

Žádné komentáře: