neděle 28. dubna 2019

farage brexit party


Farage nová party

Proti-brexit, proti-co-2 a greta-mládež okupují centra evropských měst, historie je jim sice ukradená, jejich pokrokové podstatě víc konvenují nákup-centra typu skleník, ale bohužel plevelí i historická jádra měst.  Všichni pro evropskounijní a pro macron-merkel progres, na druhé straně normální mládež, ta nikoho neobtěžuje, tvrdě pracuje a univerzitní segment je jí k smíchu.
   Demonstrují proti brexitu už víc než dva roky, evropskounijní politruci  demonstrují za totéž, jejich boj proti brexitu je sofistikovanější, má podobu sabotáže kapitalismu organizované STB v bednách v Černém jezeře. Vojenský zápisník protikapitalisticky nabuzoval svazarmovskou mládež, dnes zdánlivě kvalifikovanější specialisté v mainstreamových listech, TV a v současných STB, ale výsledek jejich nasazení je podobný outputu STB u Černého jezera. Dobře vybuzují afektivní pre-orgamus stavy u progres uni mládeže a post-orgasmus nadšení u jejich babiček v Alzheimer zařízeních, ale ve volbách to dá málo procent. Pracující mládež si evidentně s uni progresívními souputníky nerozumí, má škodolibou radost (výzkumné šetření v pražských lidových lokálech), že to konečně praskne. Nemluvě o lidu.
      Farage podle průzkumů překračuje 27%. Brexit je pořád populární, víc než kdy předtím. Evropskounijní sabotéři britského odchodu se přepočítali, britská delegace v EU parlamentu bude nejspíš většinově ostře euroskeptická. Farageova nová strana Brexit Party rozloží konzervativní stranu, zatím má v preferencích dvakrát tolik mandátů co Mayová, o pět mandátů víc  než Corbyn. Euroskeptici jsou ovšem i v jiných stranách, britský lid nezamýšlí návrat pod evropskounijní kuratelu.
         K čemu došlo za poslední tři roky? Masová imigrace zaplavila kontinent, o ničem jiném se nemluví, nic jiného se neřeší, dnes čekají v Libyi statisíce na transfér do Evropy, ráno k tomu na Svatopetrském náměstí vyzval i papež, válku mezi libyjskými frakcemi jakoby někdo záměrně vyvolal.
      Kontinent skomírá ekonomicky, sociálně a kulturně, je už jasné, že nadnárodní instituce, jako OSN, EU, WTO, rozhodly, co s evropskými národy, ale ukazuje se, že zatočit s lidem nebude tak snadné. I k Salvinimu nepřátelské noviny píší, že se mu povedlo, co už Itálie dlouho neviděla, sjednotil sever s jihem, na jeho mítinky přijdou tisíce lidí na Sicílii i v Toskáně, i kdyby se konaly každý den. Abascal objíždí Španělsko a též tisíce lidí na shromážděních. Lid přestala zajímat alternativa v sanitárním systému a ve výši dotací na hektar, popř. jaký kosmetický sprej nebo anestezii na sociální konflikty, ale skutečná alternativa - výrazně jiná než současná podoba Evropské unie a výrazně kvalitnější politikum a EU aparát.
     Alternativa k nezadržitelnému evropskému skomírání a výprodeji Evropy. Alternativa se prodere brzo i k nám, totiž důsledek jednoho faktu jsme si neuvědomili - Německo už ekonomicky neroste, zatím všechno jede setrvačností, ale konec není moc daleko, chtíc nechtíc budeme muset hledat i my alternativu ke skomírání o němž nechceme nic vědět.
      Alternativou k dnešní EU je státní suverenita a zodpovědnost sama za sebe, silný stát a respektované hranice, akcent na národní ekonomické zdroje, celému světu otevřená ekonomika, rozumný protekcionismus v rámci světových obchodních pravidel, a hlavně národní vize oproti evropskounijnímu prázdnu.

Žádné komentáře: