nestesti pravda

Na neštěstí je to pravda

Svoboda, jak ji chápaly tisíce let předchozí generace, pomalu vyvanula ze západního světa, kam se počítá i ČR. Západ čelí velkému riziku, že se promění v post-demokratickou periferní oblast. Svoboda projevu přestala být v západní Evropě a USA moderní. Atmosféra na  amerických colleges a evropských univerzitách silně připomíná indoktrinační tábor typu Artěk, pokud to není ještě horší a nestojí to na předměstí Auschwitz. Ti kteří aspirují v Evropě a USA na kariéru v médiích, se musí adaptovat na dominantní ortodoxii ideologických čistek. Tradiční fundamentální hodnoty jako je patriotismus, vlast a obětování se pro ni, neprošly sítem politickokorektní očisty. Cicero napsal, že ze všech kvalit, je láska k vlasti nejvyšší kvalitou, oběť pro vlast je největší z ctností. Na evropských a amerických univerzitách se tyto stránky z Cicerona používají místo toaleťáku.
     Západní univerzity produkují nejtrapnější generace od svého založení. Tvůrčí kapacita u bodu mrazu, papouškování nesmyslů. V Česku vyloučí údajně konzervativní partaj ze strany člověka, který si dovolil kritizovat Evropskou unii. Předseda strany monotónním hlasem monotónními argumenty to v televizi zdůvodňuje. Co je samo o sobě víc šokující než vyloučení nepohodlného člena strany, je fakt, že člověk, který jak sám uvádí, dělal na brněnské uni rektora a je tam  profesorem sociologie, není schopen kromě banálních nesmyslů a trivialit vyplodit nic silnějšího, žádnou ideu, která by byla trochu nová, která by se opírala o filozofující koncepty, syntetizovala politologické a sociologické ideje minulosti a aspirovala na stranický program. A hlavně aspoň minimálně se podobala analýze doby a reflektovala její problémy. Daňový poplatník, autentický konzervativec, ušlechtilý profesor-rektor! Proboha někoho originálnějšího! Nechte ho brněnským studentům, nic jiného si nezaslouží. Věda je už stejně za dveřmi v márnici. Dont worry, digitální gadgety se odněkud dovezou. 
        Dnešním univerzitám v kopulaci s evropskounijní ideologií plus neomarxismem nebo neokonzervatismem typu obama-bush-BBC-čt se podařilo něco, o čem snili velcí (zločinci) jedinci minulosti, ani AH, ani Josef Visarionovič, ani velký inspirátor západoevropské levice Mao a Pol Pot s CheGue nedosáhli něčeho takového. Totální zglajchšaltování mladé generace. Ne již vymývání mozků, ale digitálně vymyté mozky téměř všech. Jak jednoduchý recept – údajná demokracie a rovnost všech plus digitální pokrok. Vychováni autentickými osmašedesátníky, super-egalitáři a antiautoritatívními tyrany. Všechno ignorují, ale všemu rozumí, jsou geniální neboť jsou mladí. Hlupáčci, kteří se domnívají, že svět se zrodil právě s nimi. Nelítostné furie proti těm, kteří profanují svatá přikázání politické korektnosti. Progresívní bezdůvodně. Univerzitní fašizoidní antifašisté.
       Údajně liberální západní vlády zákonnými mechanismy podvazují svobodu projevu. Podle Rasmussenovy zprávy z roku 2018 pouze 26% Američanů se domnívá, že v USA existuje svoboda projevu, 68% říká, že si musí dávat na to, co říkají velký pozor, jinak se dostanou do problémů. Podle zprávy asociace individuálních práv ve vzdělávání z roku 2018, 90% amerických univerzit praktikuje politiku, která omezuje svobodu projevu. Německo má od 2017 zákon známý pod jménem NetzDG, který umožňuje masívní pokuty sociálním médiím, které připustí něco, co režim definuje jako „hate speech“. Svoboda tisku v Evropě je dnes podstatně slabší než byla v okamžiku ukončení studené války.
       Levičákům, neo-con-marxistům a velkým financím se ruku v ruce podařilo podvázat svobodu projevu, nejdřív na univerzitách, v médiích a nakonec i v politice. Dnes je nejnebezpečnější hrozbou svobody diktát, co nesmí být řečeno a ještě nebezpečnější diktát, co musí být řečeno. Je evidentní, že demokratický impuls svobodného projevu je v západním světě potlačen. Dospělo to do takového stupně, že např. diskuse dotýkající se ekonomického a sociálního welfaru a snaha o jeho zajištění dětem a potomkům  je xenofobní, skandalizovaná médii, univerzitními intelos a politiky. Bezpodmínečná globalizace je ctností. Místo tsunami svobody po rozpadu SSSR se dostavilo tsunami evropskounijního otroctví a duchovní paranoia. Kolektivistický sen dogmatických levičáků a nadnárodních financí, bez pojmu národní solidarity, se střetly v jediné globalistické antinárodní vizi. V nevyhnutelné logice globálního trhu. 
      Stalo se v Kanadě minulý týden: jsi bílý a máš blond ofinu, nemůžeš recitovat na veřejnosti, tvůj vzhled je rasistický. V sobotu na francouzském satelitním televizním kanále TV5, mladá moderátorská hvězdička z Quebecku, opticky spíš muž než jiné pohlaví, vysvětluje v pravidelném pořadu z této kanadské provincie místní pokrok. Školy a nemocnice už nemají jeptišky pod kuratelou, dokládá to filmovým dokumentem a ve finále vysvětlování uchopí moderátor knihu zvanou Bible a mrští ji do kouta, už je k ničemu. Úžasné, a jak odvážné, že to nezkusil z knihou jiného náboženství, dostal by výslužku, která mu patří, nedožil by večera,... v Quebecku.
      Dnes už nestačí v západní Evropě a v USA, a nebezpečně to expanduje i do naší země, být politicky korektním v pracovním procesu, je nutné dokázat, že to platí i v privátním životě. Něco podobné psal Sartre o antisemitismu: Žid musí dokazovat antisemitům, že jí, spí a umírá stejně jako ne-žid. Musí stále dokazovat, že miluje, jedná, dívá se, stejně jako ostatní. A stejně zůstane vystaven vražednému pohledu blba antisemity. Dnes tuto hrůzu praktikují politicky korektní, genetická matrice této perverze se blíží antižidovské matrici. Mají stejný původ.  Aktivistům pokroku nevadí sociální nerovnost, s těmi, kteří mají excesívní příjmy si dobře rozumí, levicový soudruh, kapitalista miliardář, zglajchšaltovaná univerzitní mládež,  kráčí ruku v ruce a vytrubují do světa, že ho činí lepším.